Archiv: Krajané | Češi v zahraničí


Češi aktuálně žijící v Británii zde budou moci i po letošním 31. říjnu bydlet a pracovat, a to i v případě brexitu bez dohody. Za takového vývoje by pro ně stejně jako pro přistěhovalce z dalších zemí Evropské unie bylo klíčové datum 31. prosince 2020, po kterém chce současná britská vláda začít uplatňovat nový imigrační režim. Nejméně do konce příštího roku také lidé z EU budou moci Británii navštěvovat pouze s občanským průkazem. Ochrana práv unijních občanů v Británii a Britů žijících ve zbytku unie byla jedním ze tří hlavních témat při vyjednávání o brexitové dohodě, vedle finančního vyrovnání obou stran a problému kolem irské hranice. V Británii podle zpravodajské společnosti BBC žije přibližně 3,3 milionu přistěhovalců z evropského bloku. Přesný počet českých usedlíků není znám. Britský statistický úřad jej v roce 2017 odhadl na 49.000, podle posledního odhadu českého velvyslanectví v Londýně přesahuje 100.000.

Londýnská ambasáda ČR uvádí, že Češi pobývající ke dni brexitu v Británii legálně, budou mít nadále přístup k sociální podpoře a službám, "a to za přibližně stejných podmínek jako nyní". "To znamená, že jim bude zachován nárok na zdravotní péči, vzdělání, sociální podporu a sociální bydlení, včetně podporovaného bydlení a pomoci v případě bezdomovectví, na stejném základě jako dnes," dodává velvyslanectví. Na požádání o povolení k pobytu budou mít usedlíci z EU čas do 31. prosince 2020. Do té doby jim bude k prokázání oprávnění k pobytu stačit pas či národní průkaz totožnosti. Lidem, kteří mezi tímto datem a dnem odchodu z EU přicestují do Británie s cílem usadit se zde natrvalo, bude vydáváno povolení na tři roky. Na krátkodobé návštěvy Spojeného království bude do konce příštího roku občanům unijních zemí stále stačit občanský průkaz. Jaký režim nastane poté, není v tuto chvíli jasné. Do konce září přijal nový systém britského ministerstva vnitra skoro 1,9 milionu žádostí o povolení k pobytu, z toho 22.200 od českých žadatelů.

Přivítáním se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a pokloněním se památce obráncům Bělehradu z první světové války prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Srbska. Večer se setkal s českými krajany, kterým řekl, že se chce u Vučiče přimluvit za obnovení Českého domu v Bělehradě, který v 60. letech Jugoslávie zkonfiskovala. Hlavní část návštěvy Bělehradu včetně jednání s politickými představiteli Srbska se uskuteční ve středu. Vučić českého státníka přivítal přímo na letištní ploše. Podobné setkání prezidentů hned po příletu je v diplomatické praxi spíše neobvyklé, zpravidla hosta na letišti vítá nižší úředník a hlavy států se poté potkají až při oficiálním setkání. Zeman podle agentury AP Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo; srbský hostitel mu vzápětí poděkoval. České televizi Barrandov před odletem do Bělehradu Zeman řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Ke krajanské komunitě se v Srbsku hlásí asi dvě tisícovky lidí, většina z nich žije v srbské části Banátu. Zeman v proslovu k nim připomněl osud Československého domu, jehož stavbu krajanská komunita v Bělehradě zaplatila ve dvacátých letech 20. století. Zkonfiskován pak byl v 60. letech. "I když vím, že většina krajanské obce žije v Banátu, tak si myslím, že by bylo hezké mít v Bělehradě český dům," řekl prezident. Pokud by krajané projevili zájem, ve středu by o tom promluvil s Vučičem. Zeman připustil, že řešení nebude jednoduché, protože srbský restituční zákon nepamatuje na restituci spolků. "Při určité velkorysosti se dá hledat i netradiční řešení," poznamenal ale prezident.

Speciální vlak převážející návštěvníky i účinkující do rumunského Eibentálu, kde se koná populární kulturní festival - Festival Banát, je letos opět vyprodán. Vlak vyjede ze Smíchovského nádraží v Praze 20. srpna. Pravděpodobně největší vlaková výprava v novodobé historii české železnice s téměř 1300 osobami na palubě míří podpořit českou komunitu v Rumunsku. Souprava o délce 505 metrů se nevejde skoro na žádné nástupiště v České republice, například na brněnském nádraží bude zastavovat pouze zadními vozy. Vlak pojede přes čtyři státy patnáct hodin a již během 1100 km dlouhé cesty budou na palubě probíhat první koncerty kapel, které se rozhodly podpořit tento ojedinělý projekt. Expres končí v Oršavě, kde na účastníky budou čekat lodě a autobusy, které je převezou do české vesnice Eibentál.

Tam čeká návštěvníky během čtyř dnů přesně 111 vystoupení na pěti místech. Z původně okrajové záležitosti se z festivalu stal fenomén, který se již rozšířil do dalších míst, a to jak rumunského, tak i srbského Banátu. Hrát se vedle Eibentálu bude i v Gerníku a nově také u české menšiny v Češku Selu.

Na úpatí transylvánských Karpat žije v šesti českých vesnicích oblasti Banátu přes tisíc lidí, kteří sem kolem roku 1823 odešli z tehdejší rakouské monarchie. Díky naprosté izolovanosti a jazykové a kulturní svébytnosti si čeští krajané dodnes udrželi ojedinělou komunitu v těžko dostupné divoké přírodě několik kilometrů nad Dunajem. Festival Banát významně přispívá k propagaci těchto českých vesnic jako unikátní turistické destinace. Místní obyvatelé si nabízenými službami a produkty dokáží během festivalu vydělat několik měsíčních platů, které jsou pro ně důležitou motivací, proč v této oblasti dále žít.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela počítá s tím, že potomci emigrantů budou moci získat nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v ČR nebyli. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Novela nabude účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Zájemci o české občanství budou muset k prohlášení přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Dosud mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.