Archiv: Kultura | Literatura


Kniha o starých sirkárnách, které fungovaly v polovině 19. století v Pošumaví, vyjde o prázdninách v Klatovech. Autorem publikace je sběratel Tomáš Cihlář z Pačejova, který loni vydal podobnou knihu mapující historii a osudy 51 pošumavských pivovarů. "Kniha navazuje na loňskou publikaci o pivovarech a vychází u příležitosti 165. výročí od narození sušické sirky. Sušická sirkárna byla tady v regionu první, další se tu pak začaly objevovat jako houby po dešti," řekl ČTK Cihlář.

Od roku 1839 do zhruba konce 19. století pracovaly po útlumu sklářské činnosti v Pošumaví asi dvě desítky sirkáren. Zpočátku to byla zejména domácí výroba, dělníci také pro firmy podomácku vyráběli obaly a speciálním hoblíkem štípali takzvaný dřevěný drát na sirky. Přibližně od roku 1850 se začaly objevovat první etikety na krabičkách. "Šumava byla tehdy centrem sirkařství, protože měla všechny předpoklady - dřevo i levnou pracovní sílu," uvedl Cihlář.

Kromě Sušice byly dříve sirkárny i v Horažďovicích, Dlouhé Vsi, Kašperských Horách, Nýrsku, Klatovech, Kdyni, Domažlicích, Nahošicích, Nemanicích, Klenčí, Kolovči, Vimperku, Borových Ladách, Strážném, Nových Hutích, Horské Kvildě, Husinci, Prachaticích a Zlaté Koruně. Kromě sušické sirkárny ale ostatní na začátku 19. století zanikly.

Kniha bude mít kromě textu i několik stran obrazových příloh s reprodukcemi etiket a obalů sirek i dalších předmětů spojených se sirkařstvím. Prací nad knihou strávil autor desítky hodin v archivech, vycházel i ze své sbírky a poznámek po svém otci.

Akademie věd oznámila, že už má vysušeny všechny dokumenty a knihy, které musela zmrazit po předloňských povodních. Jde o část tiskovin dvanácti pracovišť, které voda zcela nezničila a byly zmrazeny, aby je nenapadla plíseň. Vysoušecí a dezinfikační pracoviště vybudované v pobočce knihovny akademie v Jenštejně u Prahy nyní zachraňuje tiskoviny jiných institucí, řekl na tiskové konferenci Jan Hrušák, který zastupuje akademii v meziresortní povodňové komisi. Vzhledem k tomu, že v kladenských mrazírnách zůstalo ještě kolem 80 procent zmrazených tiskovin různých institucí, budou mít v Jenštějně ještě nadlouho o práci postaráno. "Protože i jiní pomáhali nám, my nyní účtujeme za vysoušení pouze režijní náklady," uvedl Hrušák. Pracoviště v Jenštejně stálo akademii téměř 7,7 milionu korun. Nyní akademie jedná s ministerstvem obrany o záchraně jeho dokumentů.

Akademii stála likvidace škod po povodni zatím podle jejího ekonoma Jiřího Rákosníka 278 milionů korun. Nejvyšší byly náklady na opravu nemovitostí, které činily 169 milionů. Přístroje a zařízení, které bylo potřeba znovu nakoupit, přišly na 77 milionů, knihovní, archivní a sbírkové fondy 14 milionů a jiné nutné opravy na 18 milionů korun. Ze státního rozpočtu dostali akademikové 207 milionů korun, z vlastních zdrojů ušetřili 34 milionů a 37 milionů korun jim poskytl Fond solidarity Evropské unie.