Archiv: Kultura | Literatura


Literární ceny Akademie literatury české letos získá spisovatel a scénárista Zdeněk Mahler, sociolog a publicista Jan Keller a in memoriam literární historik Vladimír Justl. Akademie má 38 členů, jejím prezidentem je básník Jiří Žáček a donátorem cen je Nadace Nova. Posláním akademie je každoročně udělovat tři literární ceny. Cenu Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře se akademici rozhodli udělit hudebnímu znalci, spisovateli a autorovi více než desítky publikací Zdeňkovi Mahlerovi. Ten se mimo jiné podílel na realizaci několika televizních inscenací a filmů, například Svatba jako řemen nebo Nebeští jezdci. Jako odborný poradce působil při realizaci oscarového filmu Miloše Formana Amadeus z roku 1984. Mahler v roce 2003 obdržel od tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála medaili Artis Bohemiae Amicis za trvalý přínos pro českou kulturu. Cenu Boženy Němcové za knihu Tři sociální světy dostal publicista a sociolog Jan Keller. Publikace nese podtitul Sociální struktura postindustriální společnosti a autor v ní analyzuje sociální rizika současnosti. Keller se kromě sociálních témat věnuje i ekologii. Cenu Karla Hynka Máchy získal in memoriam literární vědec Vladimír Justl. A to za celoživotní podporu začínajících autorů. Justl byl znalcem tvorby básníka a překladatele Vladimíra Holana. Tomuto autorovi, který nebyl v letech 1950 až 1963 vůbec vydáván, pomohl Justl najít cestu zpět ke svým čtenářům. Vladimír Justl zemřel loni 18. června. Bylo mu 81 let. Ceny Akademie literatury české se udílejí od roku 2006.

Čtyřicetileté výročí dvouměsíčníku Listy, který začal vycházet v lednu 1971 v Římě jako "časopis československé socialistické opozice", se bude příští týden slavit v Senátu. Listy patřily spolu se Svědectvím k nejvýznamnějším českým exilovým časopisům, nezanikly ani po roce 1989. V současnosti je vydává olomoucké nakladatelství Burian a Tichák jako časopis pro kulturu a dialog. Zakladatelem Listů byl Jiří Pelikán, který v 60. letech před emigrací vedl tehdejší Československou televizi a patřil k čelním představitelům demokratizačního procesu roku 1968. V jeho Listech publikovaly přední osobnosti exilu i domácí opozice bez ohledu na politickou orientaci či vyznání. Patřili mezi ně Václav Havel, Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Pavel Kohout nebo Petr Pithart, nynější místopředseda Senátu. Nyní kontinuitu s exilovými čísly zajišťují nejen někteří autoři, ale i snaha redakce "pokračovat v duchu Charty 77 ctěním názorové tolerance a nedogmatičnosti", jak v lednu uvedl redaktor Tomáš Tichák. K současným kmenovým autorům patří například A. J. Liehm, Jan Keller, Erazim Kohák či Jiřina Šiklová. Od roku 2004 redakce časopisu uděluje Cenu Listů za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog, zkráceně Cenu Pelikán. Na oslavě výročí v Senátu politoložka Vladimíra Dvořáková představí zakladatele Listů jako politika, který byl před emigrací českým poslancem a později evropským poslancem za Italskou socialistickou stranu. Herečka Vlasta Chramostová přečte vzpomínku na Pelikána z rukopisu druhé části svých pamětí. Člen redakční rady Jiří Vančura popíše přerod časopisu socialistické opozice k politické revue a Jiřina Šiklová bude uvažovat o současných Listech v kontextu jejich minulosti.

Když bude mít dost času a klidu na soustředění, chystá se dramatik a bývalý prezident Václav Havel napsat ještě svou poslední divadelní hru. Téma již nosí hlavě a jasno má o názvu, bude se jmenovat Sanatorium. Přijde mu příznačné, aby následovalo po jeho zatím posledním díle nazvaném Odcházení. Václav Havel to řekl v rozhovoru v sobotních Lidových novinách (LN). Václava Havla v posledních měsících zaměstnávala hlavně filmová podoba Odcházení, kde si vyzkoušel post režiséra. Premiéra bude 24. března. "Až tohle doděláme a až budu mít delší soustředění a čas, což nevím, kdy bude, chtěl bych napsat ještě jednu hru. Už ji nosím v hlavě. A tou bych asi skončil svou literární kariéru. Pak už bych převážně odpočíval," řekl deníku. O čem jeho zřejmě poslední hra bude, říci zatím nechce. "Nechci referovat o něčem, dokud to nemám pořádně promyšleno. Hra se bude jmenovat Sanatorium, protože mám rád, když všechno dává dohromady smysl. Po Odcházení je už jen Sanatorium," vysvětlil. Odcházení je příběhem zlomového bodu v lidském životě. Hlavní hrdina Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však o ni přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží nedat to najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Čeká ho stěhování z vládní vily a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od soukromých. Hra spisovatele, dramatika a bývalého prezidenta České republiky Václava Havla Odcházení patřila díky aktuálnosti i umělecké náročnosti k nejsledovanějším premiérám posledních let. Příběh byl od premiéry v květnu 2008 v pražské Arše, kde ho režíroval David Radok, nastudován na řadě dalších scén doma i v zahraničí.