Archiv: Kultura | Literatura

Koncem listopadu pokřtila Werichova vila publikaci „Jan Werich - Moje oblíbené recepty". Kniha je určená všem milovníkům umění a gastronomie, ale není to žádná běžná kuchařka. Přináší nový pohled na talentovaného herce. Jak se tedy u Werichů jedlo a slavilo?

Češi loni utratili za knihy osm miliard korun včetně DPH. O 200 milionů korun více než v předchozím roce. Informuje o tom výroční zpráva Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Zároveň v roce 2017 pokračovalo posilování velkých firem na trhu, a to jak pokud jde o nakladatelství, tak pokud jde o knihkupecké řetězce. Přesto jim stále nepatří takový tržní podíl, jaký je v Evropě běžný.

Dva bratři, jeden mlýn a jeden slib. Sloganem titulní stránky románu Mlýn je vlastně řečeno vše.

Neobvyklou kombinaci deníkových zápisků dcery Ivana Martina Jirouse Františky a její kamarádky Jany Bauerové nabízí publikace s názvem Mága. Knižní podobu jejich autentických deníků, které přinášejí syrový pohled na legendu českého undergroundu, veřejně pokřtí za účasti autorek 26. listopadu v pražské Knihovně Václava Havla. Deníky nebyly psány s úmyslem je publikovat, k tomu se autorky odhodlaly až nyní.

Český vynález automatu na verše, takzvaný Poesiomat, nově oživil ulice hlavních měst USA a Filipín. V New Yorku zní verše ze zařízení, které funguje jako jukebox, od konce října a kolemjdoucím po stisku tlačítka přehraje básně beatniků Allena Ginsberga, Gregoryho Corsa a dalších. V Manile si z něj lidé mohou od tohoto týdne vyslechnout tvorbu významných filipínských autorů nebo básně Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala či Antonína Sovy v angličtině a filipínštině. ČTK to řekla mediální zástupkyně projektu Poesiomatů, za kterým stojí pražský kavárník Ondřej Kobza. V příštím roce chce Poesiomaty umístit i ve Vietnamu nebo v Chicagu. Již dřív je dostali obyvatelé Belfastu, Berlína, Bruselu, Lodže nebo Sofie.

Zum Befehl, pane lajtnant. Tak se jmenuje nová kniha kolegyně Pavly Horákové, která je složená z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce. Volně navazuje na knížku Přišel befel od císaře pána. Tentokrát ale nesleduje pouť jednotlivých účastníků válečného dění, ale pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí.

Podzimní Velký knižní čtvrtek nabízí tradičních 15 novinek napříč žánry, v nabídce nechybí krimi, populárně-naučná i historická literatura, knižní rozhovor, biografie nebo knížky s leteckou tématikou.

Na akci se mimo jiné poprvé představí válečný reportér a zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. V knize Za oponou války přibližuje své osobní zážitky. Čtvrtý díl série humoristických románů o "poslední aristokratce" nabídne v knize Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka Evžen Boček. Vojenský historik Milan Jenčík v publikaci Zdivočelé Sudety přináší nejen popis bouřlivého roku 1938, ale nově se dívá i na související poválečné dozvuky. Publikace Vzduch je naše moře, jejímiž autory jsou Václav Šorel, Michael Kocián a Petr Kolmann, mapuje komiksovou formou osudy lidí, kteří se zasloužili o rozvoj letectví.

Největšími knihomoly na světě jsou Estonci, Češi ale figurují hned na čtvrtém místě za Nory a Švédy. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili vědci z univerzit v Austrálii a Spojených státech. Experti zároveň zjistili, že počet knih v domácnosti v dospívání má vliv na úroveň vzdělanosti v pozdějším věku. Píše o tom britský list The Guardian.

Vědci ve svém průzkumu vyzpovídali dospělé ze 31 zemí světa ve věku 25 až 65 let. Ptali se jich, kolik knih měli doma, když jim bylo 16 let. Následně zjistili, že právě množství knih v dospívání má pozitivní vliv na gramotnost, znalost počtů a počítačové dovednosti v pozdějším věku. A počet knih, které člověk přečte v dospělosti, ani dosažené vzdělání s tím údajně nesouvisí. Estonci, kteří jsou na tom ve světě nejlépe, přitom měli v dospívání doma průměrně 218 knih a 35 procent z nich jich mělo dokonce 350 a více. Norové měli průměrně 212 knih, Švédové 210 a Češi 204.

Český bestseller Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno bude od počátku roku 2019 k dostání na pultech amerických knihkupců. Práva na vydání publikace od Petra Ludwiga, autora knihy a zakladatele společnosti GrowJOB Institute, koupilo za částku v řádech statisíců dolarů jedno z největších světových nakladatelství MacMillan. Kniha, která se zabývá prokrastinací, tedy chorobným odkládáním úkolů a povinností, vyšla v roce 2013. Kromě českého jazyka se objevila v mnoha jazykových verzích. Kniha má momentálně na českém trhu přes 100.000 prodaných výtisků, tedy desetkrát více, než kolik je definice tuzemských bestsellerů.

Více než 170 vystavovatelů se představí na Podzimním knižním veletrhu, který začíná v Havlíčkově Brodě. Dvoudenní veletrh se koná již poosmadvacáté. Zúčastní se ho řada zahraničních autorů i domácí hvězdy, mezi nimi také Ivan Kraus nebo Zdeněk Svěrák. Kromě představení knižních novinek čekají návštěvníky přednášky, autogramiády i hudební vystoupení. Mottem letošního ročníku je: Století samoty - sto let od rozpadu Rakouska Uherska.

Do Havlíčkova Brodu tak přijede představit svou tvorbu i polský autor Mariusz Surosz, rakouský spisovatel Josef Haslinger nebo jediný česky píšící rumunský básník Mircea Dan Duta. V bohatém doprovodném programu nebude chybět shakespearovská přednáška profesora Martina Hilského, čtení spisovatele Michala Viewegha nebo beseda se Zdenou Mašínovou.