Archiv: Kultura | Literatura


Ve věku šestaosmdesáti let zemřel v Praze v Thomayerově nemocnici po dlouhodobé těžké nemoci básník, překladatel a esejista Jan Vladislav. ČTK to řekla Stanislava Zábrodská, která ho zastupuje ve věcech autorských. Jan Vladislav se narodil v Hlohovci na Slovensku v české rodině poštovního úředníka, bývalého legionáře. Roku 1939 odešel s rodinou do Čech a o tři později složil maturitu na gymnáziu v Poličce. Vydal dvě knížky vlastní poezie a první výbor ze Shakespearových Sonetů, ale po únoru 1948 byl z politických důvodů z univerzity vyloučen a většina nákladu jeho třetí básnické knihy Hořící člověk skončila v stoupě. Poté mohl v literatuře působit už jen pouze jako překladatel, případně autor knih pro mládež. Překládal a předmluvami nebo doslovy doprovázel zejména klasickou, moderní a lidovou poezii z angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, rumunštiny, ruštiny a ukrajinštiny a s jazykovou pomocí odborníků také z čínštiny a japonštiny. Jeho původní poezie zůstávala v rukopisech. V roce 1968 se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a mohl konečně ukončit studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy doktorátem z filozofie. V období normalizace byl znovu zbaven možnosti publikovat. Založil samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1981 byl donucen k exilu do Francie. Roku 2003 se vrátil do Prahy.