Archiv: Kultura | Výtvarné umění


Pět děl, která vznikla při osmidenním dřevosochařském sympoziu na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích, ozdobí centrum města. Sochy konkrétních i abstraktních tvarů, které při nedělní vernisáži udivovaly kolemjdoucí, zkrášlí Senovážné a Mariánské náměstí a Sokolský ostrov. Město uspořádalo sympozium znovu po deseti letech, protože původní sochy ve Stromovce už dožívaly. "Zub času pracuje. Přestože je tam odborný nátěr, odborné ošetření, tak dřevo musí za čas odejít. Proto jsme se rozhodli udělat nové dřevosochařské sympozium, abychom měli náhrady," řekla ČTK vedoucí odboru kultury českobudějovického magistrátu Iva Sedláková. Místo Stromovky se ale město rozhodlo začlenit nové sochy do zeleně v centru. Sedláková vysvětlila, že běžně umělci napřed pošlou svůj návrh a speciální komise z nich vybere vhodné skulptury. "Ale protože to bylo poprvé po dlouhé době, vybrali jsme si umělce a vybrali jsme jim kmen a oni svými smysly vybrali, co považovali za vhodné. Konfrontují to i s místem," uvedla Sedláková. Čtyři sochaři pracovali pomocí pil, pouze jediný vzal do ruky dláto. Socha Zatoulané ucho znázorňuje tvář, jíž jedno ucho uteklo až na dřevený sokl. "Bude stát u soudu a krajského úřadu. A nám se strašně líbí a neformálně mu říkáme Ucho spravedlnosti," podotkla Sedláková. Další kmen se proměnil v Hvězdu, kdy skulptura se vypíná do několikametrové výšky jako pyramida právě s profilem hvězdy. Tornádo má jako jediná socha i nedřevěné prvky - ze špičky vyřezané spirály se tyčí do pravých úhlů lomené dráty. V díle S tebou uvidí pozorný divák dvě postavy. Čtvrtou sochu s názvem Úsměv vytvořil jediný řezbář sympozia. V jinak neopracovaném kmeni vydlabal veselý úsměv. Posledním výtvorem je skutečně funkční dřevená Pumpa.

Originál Pittsburské dohody, která před 90 lety položila základ ke vzniku československého státu, má být v říjnu vystaven v Senátu. Bude ústředním exponátem výstavy s názvem Na cestě k samostatnosti, která bude věnována budování státu v letech 1916 až 1920. Dohodu podepsali 30. května 1918 v Pittsburghu zástupci českých a slovenských krajanských organizací a pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Schválili v ní spojení obou národů v jednom státě. Dokument pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti setrvání v rakousko-uherském císařství a přejí si vznik společného státu s Čechy. O dokument, který je nyní na "turné" po Slovensku, se stará americké historické muzeum v Pittsburghu. Už krátce po vzniku Československa se dohoda stala předmětem sporů. Někteří slovenští představitelé se jí dovolávali při svém úsilí o autonomii Slovenska vzhledem k tomu, že v dohodě byla Slovákům slíbena vlastní administrativa, sněm a soudy a slovenština jako úřední a vyučovací jazyk. Čeští politici ale poukazovali na to, že se jednalo jen o programovou dohodu s tím, že o státním zřízení, ústavě i postavení Slovenska rozhodnou až volení představitelé, tedy Národní shromáždění.

Společně s Pittsburskou dohodou bude podle pořadatelů v expozici vystavena také věrná kopie německého originálu mnichovské dohody z roku 1938, která Československo připravila o pohraniční území ve prospěch hitlerovského Německa, ale také Maďarska a Polska. Podle organizátorů to má svou symboliku - první z dokumentů symbolizuje několikaleté komplikované úsilí o vznik společného státu, druhý jeho rozbití během pár měsíců. Souběžně s touto výstavou bude 24. září zahájena v prostorách historických chodeb Valdštejnského paláce expozice věnovaná výročím přelomových osmičkových roků v československých dějinách. Přiblížit má mimo jiné parlamentní osobnosti těchto let. Obě výstavy jsou součástí společného projektu Senátu, Národního muzea a Vojenského historického ústavu, podobně jako expozice dokumentující plakáty ze srpna 1968. Ta začne za necelý měsíc ve Valdštejnské zahradě a potrvá do 28. září.