Archiv: Kultura | Výtvarné umění


Pohřby osobností českých dějin od 19. do 21. století i společenské tradice a klíčové historické momenty přiblíží výstava Slavné pohřby, kterou Národní muzeum (NM) zpřístupní 22. května v památníku na Vítkově. Je další akcí z výstavního cyklu Smrt; netradičním způsobem upozorní na pohřební ceremoniály doby a jejich význam. "Atmosféru podtrhnou i jedinečné exponáty, jakými je například brož zhotovená z ustřižených vlasů Boženy Němcové, kovový přívěsek z rakve Vojty Náprstka, posmrtný odlitek ruky Julia Zeyera či posmrtná maska prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka," řekla ČTK mluvčí muzea Tereza Petáková. Slavné pohřby přináší další pohled na motiv smrti. Prostřednictvím slavnostních pohřebních ceremoniálů připomíná velikány dějin i přelomové historické momenty," komentoval to generální ředitel NM Michal Lukeš. Výstava je rozdělena do několika částí, návštěvníci budou vtaženi do historické skutečnosti, reálií a atmosféry pohřbů Miroslava Tyrše, Františka Ladislava Riegera, Aloise Rašína, Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha či Václava Havla. Velké smuteční ceremonie přibližují dobová úmrtní oznámení, kondolence a smuteční věnce. Momenty dějin dokreslují kazety s prstí z koncentračních táborů Terezín nebo Osvětim, připomínající množství obětí, jimž se důstojného pohřbu nedostalo. Atmosféru dotváří dobové fotografie, filmové a hudební záznamy.

Výstavu sedmi desítek historických snímků připravili k letošnímu 70. ročníku Pražského jara jeho pořadatelé. Přístupná je od 13. května do 1. června ve foyeru Rudolfina. Výstava představuje legendární dirigenty, sólisty i pěvce, jímž uplynulá desetiletí aplaudovalo festivalové publikum. Fotografie pocházejí převážně od Jovana Dezorta a Zdeňka Chrapka. Za sedm desetiletí se na Pražském jaru odehrálo přes 3800 koncertů, počet vystupujících umělců pořadatelů přirovnávají k počtu obyvatel středně velkého krajského města. Z takového množství autoři výstavy vybrali 70 fotografií - jsou mezi nimi portréty osobností jako Leonard Bernstein, Herbert von Karajan, Emil Gilels, Elisabeth Schwarzkopf či Martha Argerich. Také fotografové Dezort a Chrapek svým způsobem patří k legendám festivalu. V jejich archivech je na tisíce fotografií pořízených během festivalových koncertů. Jovan Dezort se fotografii věnuje šest desítek let a 15 let byl fotoreportérem České tiskové kanceláře. Na sklonku loňského roku oslavil 80. narozeniny. Získal třeba Zlatou pečeť na World Press Photo v Haagu v roce 1970 a v březnu mu Asociace profesionálních fotografů ČR udělila cenu Osobnost české fotografie. Věnoval se převážně oblasti kultury, kromě Pražského jara dokumentoval mnoho dalších umělců, třeba fotografa Josefa Sudka, malíře Jana Zrzavého, mima Ladislava Fialku, Jana Wericha, Olgu Schoberovou a řadu umělců z oblasti populární a vážné hudby. Také Zdeněk Chrapek dokumentuje koncerty Pražského jara desítky let.