Archiv: Společnost | Krimi


Přibližně 200 dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných lidí adresovaných totalitním, ale i demokratickým vládám po celém světě napsali během sobotního maratonu lidé v Praze. Kampaň urgentních apelů pořádá u příležitosti Dne lidských práv Amnesty International. "Dopisy mají význam, i když lidé nejsou rovnou propuštěni, ale dostane se jim třeba spravedlivého procesu, zlepší se jim podmínky ve vězení, nemocní dostanou léky. Na základě dopisů psaných loni se zlepšila situace skoro v polovině případů, ve 48 procentech," řekla ČTK mluvčí Amnesty International v Česku Eva Dobrovolná. Poprvé tuto metodu kampaně organizace použila v roce 1973. Maraton psaní dopisů se v Česku koná letos už potřetí. Od 6. prosince se mohli k podepisování připojit lidé v Praze, Olomouci, Brně, Ostravě, poslední možnost budou mít v úterý v Pardubicích. Z 34 zemí, které se do akce minulý rok zapojily, odešlo přes 58.000 dopisů. Pořádající organizace má seznamy vězněných či perzekvovaných lidí a zájemcům o sepsání dopisu nabízí doporučené kroky: mohou požadovat spravedlivý proces pro konkrétního člověka, pro jiného propuštění, je-li evidentně zadržován nespravedlivě. Amnesty International lidem nabídne i seznam úřadů, kam mají dopisy adresovat. Vlastní formulace dopisu záleží na každém, důležité je zvýraznění jména člověka, pro něž svobodu požaduje. Dopis může být napsaný i v češtině - smyslem akce je, aby dopisů chodilo hodně a z celého světa. "Úřady vidí, že osud jimi zadržovaného člověka není lidem lhostejný," uvedla Dobrovolná.

Český misionář Roman Musil, který byl před několika dny unesen na Haiti, byl propuštěn, oznámil v sobotu ministr zahraničí Cyril Svoboda. O Musilovo propuštění se zasloužil jiný misionář, který také na Haiti pomáhá, řekl ČTK s případem obeznámený kněz Tomáš Vyhnálek. Musil, který je z řádu Oblátů Neposkvrněné Panny Marie, je podle Vyhnálka v dobré psychické a fyzické kondici. Na Haiti zůstává. Ministr novinářům řekl, že k záchraně Musilova života pomohl fakt, že je katolický kněz. "Je potvrzeno, že pan Musil je na svobodě. To říkáme s velkou úlevou. Jsme rádi, že se tak stalo," uvedl Svoboda.

Únosci požadovali výkupné. Česká republika nic neplatila, to zajišťoval řád. Vyhnálek uvedl, že třebaže byl zaplacen první požadavek ve výši necelých 4000 dolarů (asi 98.000 korun), Musila odmítli únosci i přes sliby pustit. Naopak požadovali dalších 50.000 dolarů (zhruba 1,25 milionu korun). Tato částka se už platit nemusela, neboť se o Musilovi dozvěděl jiný misionář, kněz z řádu pasionistů. "Únosce znal. Když se dozvěděl, že zadržují Romana, vyjednal, aby ho pustili," přiblížil Vyhnálek. Musil byl podle něj držen v chudinské čtvrti, které kněz z řádu pasionistů pomáhal mimo jiné s dodávkami vody.

Musil, který studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, spolupracuje s olomouckou Agenturou rozvojové a humanitární pomoci. V den únosu jel spolu s patnáctiletým chlapcem do hlavního města pro balíky, které ze Zábřehu či Olomouce odeslala Charita. Údajně těsně před cílem ale byli uneseni.

S Haiti nemá Česká republika navázané diplomatické vztahy. V únoru se ale česká vláda usnesla, že je naváže a že otevře honorární konzulát. V případu se podle Svobody velmi angažoval kandidát na českého honorárního konzula, který spolupracoval s řádem Oblátů Neposkvrněné Panny Marie. Ministr dodal, že také česká diplomacie udělala vše, co v dané situaci bylo třeba. Svoboda telefonoval s tamním ministrem zahraničí Hérardem Abrahamem, připraven byl odjet do země i český diplomat. Podle Svobody Haiti není pro turisty bezpečná země, pro dovolenou by si měli vybírat jiné destinace. Nebezpečí tam číhá na každého člověka bílé pleti - je totiž považován za bohatého. "Haiti je země chaosu, kde vládnou různé guerilly," řekl Svoboda, podle něhož si někteří tamní lidé únosy vydělávají. Podle agentury Reuters bylo od března na Haiti uneseno přes 1000 lidí.

České justici se nedaří od občanů vymoci téměř pět miliard korun, které jí dluží například za přidělené právníky či za soudní náklady. Ministerstvo spravedlnosti si nechalo vypracovat analýzu, jak tyto peníze od dlužníků dostat. Ta poukazuje mimo jiné i na nepříliš dobrou práci úředníků jednotlivých soudů a vězeňské služby, kteří mají vymáhání peněz na starosti, informuje sobotní Mladá fronta Dnes. Za přidělené právníky Češi dluží téměř 1,4 miliardy korun, za soudní náklady zhruba stejnou částku. Dalších 700 milionů korun nezaplatili za pobyt za mřížemi. "Dluhy za soudní řízení nebo za pobyt ve vězení se roky nikdo příliš nezabýval. Právě proto ta částka tak narostla," řekl listu mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Soudci se hájí tím, že jejich úředníci mají při vymáhání dluhů malé pravomoci. "Řeší vlastně stejnou věc jako finanční úřady, chybějí jim ale pravomoci. Zdlouhavě třeba zjišťují, kde dlužník žije a jak je na tom s penězi," řekl Mladé frontě Dnes předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. "Bylo by lepší, kdyby vznikl centrální úřad, který by vymáhal dluhy za všechny státní instituce," dodal. Soud sice může nařídit u dlužníka exekuci, ale není to možné ve všech případech. U některých lidí - třeba recidivistů - nemá podle Vávry příliš smysl dluhy vymáhat. Řada z nich nic nemá a pokud se ocitnou za mřížemi, je jim jedno, že mají něco platit. "Stejné je to i u cizinců, které soud vyhostí. Od nich peníze stát nikdy neuvidí," doplnil.