Archiv: Společnost | Krimi


Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se nelíbí, že nemá svého zástupce v týmu, jenž prověřuje obsah zprávy, kterou poslancům předal těsně před volbami šéf útvaru Jan Kubice. Jednotka se domnívá, že by kvůli tomu vyšetřování nemuselo být objektivní. Informovala o tom Česká televize (ČT). Kubice ve své zprávě obvinil politiky, že chtějí ovlivňovat vyšetřování některých závažných kriminálních kauz. Materiál před volbami vyvolal prudké spory především mezi ČSSD a ODS. "Aby dokument, který jsme předložili výboru (sněmovnímu výboru pro obranu a bezpečnost) byl vyhodnocen v souvislostech, a tedy správně, tak je dokonce nezbytné, aby byl v komisi zástupce našeho útvaru," řekla mluvčí ÚOOZ Blanka Kosinová.

V utajené zprávě ÚOOZ jsou údajně důkazy o politickém ovlivňování kauz, které tento elitní policejní útvar vyšetřuje, i poznatky o propojení organizovaného zločinu s vysokými úředníky státní správy. Ve zprávě figurují i šéfové finanční policie a protikorupční jednotky. Podle policejních odposlechů byli oba v kontaktu s někdejší šéfem úřadu vlády Pavlem Přibylem, jehož jméno se v materiálu objevuje právě v souvislosti s ovlivňováním vyšetřování závažných kriminálních případů. Část dokumentů je zřejmě výsledkem policejního vyšetřování, které se týkalo především tří případů - lednové vraždy podnikatele Františka Mrázka, pokusu o podvod s ropnými produkty na státní společnosti Čepro a korupční aféry kolem chystaných zakázek na výrobu biopaliv, kauzy zvané biolíh. Kubice dokumenty označené jako důvěrné předložil při jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, které se konalo 29. května. Ještě týž den jejich opis zveřejnil na svých internetových stránkách Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Zveřejnění materiálů vyvolalo před volbami silné napětí a ostré spory. Sociální demokraté tehdy ODS obvinili z toho, že chce zprávou ovlivnit volby.

Městské státní zastupitelství v Praze souhlasí s vydáním Švéda libanonského původu Oussamy Kassira podezřelého z terorismu do USA. Zastupitelství podle svého mluvčího Martina Omelky v pondělí odeslalo městskému soudu návrh, aby vydání označil za přípustné.

Kassira zatkla česká policie na základě mezinárodního zatykače loni v prosinci na ruzyňském letišti během mezipřistání na trase Stockholm - Bejrút. Americká žaloba viní Kassira ze spiknutí ve snaze poskytnout hmotnou podporu teroristům. Za to mu v USA hrozí až 15 let vězení. Přípustnost vydání nyní posoudí soud a o samotném vydání pak rozhodne ministr spravedlnosti.

Kassirův případ měl podle některých odborníků také vliv na květnový podpis dodatkové úmluvy o vydávání lidí a úmluvy o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi ČR a USA. Původní extradiční dohoda z roku 1925 uváděla asi 23 druhů trestných činů, jejichž pachatele si obě země vydávaly. Ve výčtu těchto zločinů ale vzhledem k době vzniku smlouvy nebyla například podpora terorismu, ze které je Kasir v USA obviněn. Nová smlouva místo toho stanovuje okruh lidí, kterých se bude týkat, pomocí horní hranice trestní sazby. Dokumenty v březnu schválila vláda, nyní je ještě musí posoudit parlament. V současnosti existuje kolem deseti českých extradičních žádostí vůči USA, amerických je asi pět.

Kassir a další spiklenci prý chtěli vybudovat výcvikový tábor pro svatou válku, džihád, na usedlosti v americkém Oregonu. Vycvičení muslimové se pak měli přesunout do Afghánistánu. Podle obvinění Kassir a další muž 26. listopadu 1999 odletěli z Londýna do New Yorku a pak do Seattlu, aby pomohli v osadě Bly založit výcvikový tábor. To se však nikdy nestalo. Kvůli údajnému podílu na terorismu Kassira prý v minulosti zadržely také švédské orgány. Vinu mu však neprokázaly, a byl proto osvobozen. Zadržený Švéd čeká na rozhodnutí české justice v pankrácké věznici.