Archiv: Společnost | Krimi


Odpovědnost za následky konfliktu by měl nést útočník, i když ze střetu nakonec vyjde jako poškozený. Nejvyšší soud (NS) s tímto odůvodněním zrušil rozsudek nad hlídačem, který při pranici postřelil opilého útočníka. Podle NS, který své rozhodnutí z 28. března zveřejnil až nyní, šlo o nutnou obranu, nikoliv o trestný čin. Podobně NS rozhodl nedávno v případu správce ubytovny, který postřelil dva Ukrajince.

Pracovník ostrahy z Prahy se v roce 2004 snažil vykázat opilého muže od vrat firmy, kterou hlídal. Muž se ale nenechal odehnat, nereagoval ani na varovný výstřel do země a hlídače napadl. "Obviněný se bránil nataženou levou rukou, přičemž v pravé ruce držel u těla odjištěnou střelnou zbraň, z níž vyšel výstřel," je popsáno ve spisu. Rána prostřelila útočníkovi stehno a způsobila mu tříštivou zlomeninu stehenní kosti. Obvodní soud pro Prahu 10 hodnotil hlídačovo chování jako trestný čin ublížení na zdraví a tuto interpretaci přijal i Městský soud v Praze. Nejvyšší soud obě rozhodnutí pražských soudů zrušil.

"Celkově lze rozhodnutí obou soudů charakterizovat tak, že příliš přísně činila obviněného odpovědným za výsledek konfliktu, který vyvolal poškozený a v jehož průběhu se obviněný ocitl v postavení obránce. Nejvyšší soud zastává názor, že riziko za výsledek konfliktu, který je konfliktem útočníka a obránce, musí primárně nést útočník," vysvětlili soudci Nejvyššího soudu.

Oběti domácího násilí se dočkají větší ochrany státu. Podle novely, kterou v pátek podepsal prezident Václav Klaus, budou moci policisté vykázat agresora na deset dnů z domu či bytu, v němž žije s obětí a předtím už své svého partnera opakovaně napadl. Prezident svým podpisem stvrdil i normu, která zavádí cestovní pasy s digitální fotografií a digitálním otiskem prstu. Moderní fotografie se mají v pasech objevit od září letošního roku, otisky prstů od května 2008. Nařízení se ale týká pouze nově vydávaných dokladů. Staré pasy zůstanou v platnosti po dobu, která je v nich uvedena. Takzvané biometrické prvky mají zvýšit ochranu dokladů před paděláním.

Klaus rovněž uzavřel legislativní cestu předlohy zvyšující odměnu pěstounům, kteří se starají o tři děti, případně o jedno těžce postižené. Od státu by měli dostávat zhruba dvakrát více než nyní, tedy zhruba 15.600 korun hrubého. Na další děti v pěstounské péči by byl příspěvek ještě vyšší. Nic také již nebrání tomu, aby do kalendářů přibyly další významné dny - 7. duben jako Den vzdělanosti, 10. červen, který bude připomínat vyhlazení Lidic, a 15. květen jako Den rodin.

Prezident Václav Klaus také podepsal zákon o rostlinolékařské péči, který mimo jiné upravuje pravidla převodu pozemků restituentům. Novelu v polovině března schválila Poslanecká sněmovna v souvislosti s prosincovým zrušením takzvané restituční tečky Ústavním soudem. Změny zákonů o půdě tehdy v dolní komoře prosadily ČSSD a KSČM, a přehlasovaly tak Senát. Kritici argumentovali převážně tím, že předpis zvýhodňuje skupinu lidí, která má ještě u soudů pohledávky, a dává jim možnost získat stavební pozemky za ceny z roku 1990.