Archiv: Společnost | Krimi


Bývalý předseda České advokátní komory Stanislav Balík se může stát ústavním soudcem. Návrh prezidenta Václava Klause na jeho jmenování Senát podle očekávání schválil drtivou většinou, byť ne stoprocentní jako v senátních výborech. Balík v tajných volbách dostal důvěru od 60 ze 66 hlasujících senátorů. "Pokud bych se stal ústavním soudcem, měl bych jednoho jediného klienta, a tím klientem je spravedlnost," slíbil senátorům před jejich hlasováním advokát. Novinářům poté řekl, že si podpory z celého politického spektra váží a že bude nestranný. V hodinové debatě o jeho nominaci mu podporu vyjádřili všichni vystupující senátoři. Někteří z nich ho dokonce označili za nejlepšího z kandidátů, které prezident do horní komory poslal. "Souhlasím se svými předřečníky, že jsme na tomto plénu asi neměli tak vynikajícího kandidáta jako máme dnes," uvedl i senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny), kritik prezidentova výběru kandidátů na ústavní soudce.

Vlnu nevole, zejména mezi zástupci ODS, ale Mejstřík vyvolal svým dotazem k Balíkově obhajobě podnikatele Milana Šrejbra kvůli podezření z tunelování jeho investičních fondů. Soudem obnovené vyšetřování má skončit v polovině roku. Šrejber je spojován hlavně se sedm let starou aférou kolem daru fiktivních sponzorů ODS, k němuž se později přihlásil, jak Mejstřík připomněl.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) to označil za nedůstojné, Jaroslav Mitlener (ODS) prý má u Mejstříkových vystoupení pocit, "jako by mi někdo odklopil lebku a vrtal mi v mozku drátem". "Vůbec mně nevadí, koho (Balík) jako advokát obhajoval, protože musel postupovat v souladu se svým advokátským slibem," připojil se k Mejstříkovým kritikům Daniel Kroupa (za ODA). Balík podotkl, že při skládání advokátského slibu se zavázal dodržovat ústavu, zákony a chránit lidská práva. Podle něj je dobře, že se i v Senátu o Šrejbrově obhajobě mluvilo. Mejstříkovu poznámku nechápe jako výtku nebo osobní útok.

Předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) uvedl, že úkolem obhájce je bránit svého klienta a právo. "Právo potřebuje ochranu zejména právě v případech, kdy před soudem stojí někdo, o kom panuje obecné přesvědčení, že je vinen, že se dopustil něčeho zavrženíhodného a že určitě zasluhuje vysoký trest," uvedl. Místopředseda Senátu Jan Ruml spolu s dalšími senátory odmítl výtky prezidentova kancléře Jiřího Weigla, že horní komora prezidentovy kandidáty projednává nedostatečně. Jiří Zlatuška (za LiRA) to označil za "do nebe volající nesmysly a nehoráznosti". Weigl k tomu ČTK řekl, že senátoři si stále ujasňují jak má Senát k projednávání nominací přistupovat. Podle něj při dubnovém odmítnutí kandidatury Milana Galvase procedurálně nebylo vše v pořádku, neboť Galvas nebyl vyzván k vystoupení. Možnost promluvit mu senátoři poskytli, ale nevyužil ji.

Balík se po jmenování stane jedenáctým z 15 členů Ústavního soudu. Další kandidátkou je Michaela Židlická, kterou Senát bude schvalovat počátkem června. Ústavní soud by v ní mohl získat dvanáctou členku a mohl by pak znovu rozhodovat v plénu o složitějších ústavních stížnostech. Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům celkem 15 kandidátů na ústavní soudce, přičemž advokáta Aleše Pejchala dvakrát neúspěšně. Senát tak odmítl z projednaných kandidátů pět, osm jich schválil.

Za absurditu a politicky motivovaný útok proti prezidentovi Václavu Klausovi považuje jeho kancléř Jiří Weigl ústavní žalobu pro velezradu, kterou připravil senátor Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL). Senátor viní prezidenta z toho, že nedostatečným výběrem kandidátů na ústavní soudce blokuje činnost Ústavního soudu. Tím podle Bárty narušuje demokratické principy soudní ochrany základních práv a svobod a soudní kontroly ústavnosti. "Celá ta záležitost je absurdní. Vidím ji jako politicky motivovaný útok na prezidenta, který nemá faktickou věcnou podstatu," řekl kancléř novinářům. Prezident se podle něj žalobou nijak vážněji nezabývá.

Bárta ČTK řekl, že smyslem návrhu žaloby je přimět prezidenta k tomu, aby navrhl Senátu dostatečný počet kandidátů na ústavní soudce tak, aby Ústavní soud mohl mít všech 15 členů. Nyní je již 15 měsíců neúplný. Weigl k tomu podotkl, že prezident navrhl Senátu více než dostatečný počet kandidátů. Senátoři ale poukazují na to, že nemohou schválit ty nominované, o jejichž odborných a morálních kvalitách mají pochybnosti. "Ústavních soudců není tolik, abychom na jejich místa nemohli najít lidi, kteří jsou odborně na předpokládané úrovni, ale zároveň takoví, kteří díky svému etickému, morálnímu vývoji nebudou v pokušení v situacích, které mohou být pro náš národ velice důležité," uvedl Edvard Outrata (za US-DEU).

Senát podle Bárty není pouhým registračním orgánem prezidentových kandidátů. Ústava předpokládá potřebu shody mezi prezidentem a horní komorou o osobě soudce Ústavního soudu. Pokud Senát s prezidentovým kandidátem nesouhlasí, je jeho ústavní povinností souhlas se jmenováním soudcem Ústavního soudu odepřít.

Text Bártovy žaloby podle šéfa senátní ústavní komise Jiřího Stodůlky (KDU-ČSL) popisuje současnou situaci. "Někteří tomu říkají vydírání prezidentské kanceláře. Těžko říct, jak se ozvat jinak," uvedl Stodůlka. Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům celkem 15 kandidátů na ústavní soudce, přičemž advokáta Aleše Pejchala dvakrát neúspěšně. Senát tak odmítl z projednaných kandidátů pět, osm jich schválil.