Archiv: Společnost | Krimi


Vězeňská služba plánuje, že do půl roku začne rušit signál mobilních operátorů ve zhruba deseti nejvíce střežených věznicích. Nelegální používání telefonů vězni odsouzenými za závažné zločiny představuje velké riziko. Postupně se s tím ale daří vypořádat a počet odhalených telefonů se ve srovnání s loňským rokem snížil více než trojnásobně, řekl ČTK generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula. Ve všech vazebních věznicích má vězeňská služba zařízení detekující přítomnost mobilních telefonů. Ve věznicích pro výkon trestu je ale nelze instalovat, protože mají odlišný režim, vězni by je mohli odhalit a zničit. Mobilní telefony jsou obrovským rizikem zejména kvůli plánování útěků. Pachatelé jimi také mohou řídit své nelegální obchody, zvláště pokud jde o drogovou mafii.

Podle jednoho ze tří mobilních operátorů v Česku, společnosti T-Mobile, je ale rušení signálu v rozporu se zákonem. "Vězeňská správa nemá možnost rušit signál mobilní telekomunikační sítě," uvedla Jitka Pacolová z tiskového oddělení T-Mobile. Takové oprávnění podle ní nevyplývá z předpisů o vazbě či výkonu trestu ani ze zákona o elektronických komunikacích. "Naopak, z ustanovení zákona o elektronických komunikacích lze dovodit, že by nikdo neměl rušit provoz telekomunikační sítě," uvedla.

Vypořádat se s pašováním telefonů do věznic je nesmírně obtížné. "To si nedokáže nikdo představit, co to znamená prohlédnout třicetitunový kamion, jestli neveze do věznice mobil," uvedl ředitel. Telefony se dovnitř dostávají i velmi vynalézavými způsoby: v knedlících, tělních dutinách, pingpongových míčcích. Za celý loňský rok vězeňská služba odhalila 436 telefonů, zatímco za letošních deset měsíců kolem 120. Již nyní vězeňská služba ruší signál ve věznici Příbram a Nové Sedlo. Rušící zařízení pokrývá pouze prostory pro vězně, nezasahuje do civilního prostoru. Telekomunikační úřad dokonce prováděl vlastní měření, aby zjistil, zda rušící zařízení neovlivňuje provoz mimo věznici. "My rušíme na metr přesně," uvedl Kula. Služba nechá zařízení instalovat například také ve Valdicích, Stráži pod Ralskem, Rýnovicích, Vinařicích a Jiřicích, kde jsou odsouzení za těžké zločiny.

Protikorupční policie v říjnu zatkla a obvinila tři muže, kteří chtěli údajně vydírat bývalého vysoce postaveného úředníka ministerstva kultury Ctirada Vránu a získat od něj 20 milionů korun. Vyděrači byli přesvědčeni, že Vrána získal na úplatcích celkem 200 milionů korun. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) nyní policie kromě vyděračů vyšetřuje i Vránu, protože zjistila, že disponuje rozsáhlým majetkem. Vrána podezření odmítá, nikdy prý úplatky nebral. Podle deníku chtěli muži přesvědčit známého policistu, aby na Vránu založil fiktivní spis a pozval si ho k výslechu. Poté chtěli úředníkovi nabídnout, že za 20 milionů korun zařídí, aby se o něj policie přestala zajímat. Důstojník protikorupční policie, na kterého se vyděrači obrátili, ale vše oznámil nadřízeným. Policie pak skupinu zatkla.

Vrána byl v letech 2000 až 2005 ředitelem odboru vnitřní správy na ministerstvu kultury. Podle deníku se významně angažoval zejména v zakázkách na rekonstrukci zámků Valtice, Lednice a Kamenice nad Lipou. Policie prověřuje i opravy divadla v Brně a knihovny v Liberci. V zakázkách, v nichž byly přidělovány státní dotace, šlo o stovky milionů korun, píše MfD. Ministerstvo kultury nepovažuje zakázky na rekonstrukce pražského Nostického paláce či zámků v Lednici a Valticích za nadhodnocené. "Na Valtice totiž ani nebyla přiznána žádná dotace z investičního odboru," řekla mluvčí ministerstva Ludmila Kadrnková.