Archiv: Společnost | Lidská práva


V misích mezinárodní organizace Lékaři bez hranic v krizových oblastech působilo loni 33 lidí z Česka a Slovenska. Pomáhali ve dvou desítkách zemí. Nejčastěji čeští zdravotníci a zdravotnice vyjížděli do Jemenu, Iráku či Demokratické republiky Kongo. Loňské výsledky představili zástupci české pobočky Lékařů bez hranic. Upozorňují na nedostatek léků v krizových regionech i na rostoucí odolnost vůči antibiotikům. "Prostředky, které se investují do výzkumu a vývoje léků, nestoupají. Dokonce klesají. Farmaceutický průmysl investuje víc do marketingu než do nových léků. Všichni mluví o tom, že výzkum je drahý. Nikdy jsme ale neslyšeli, kolik stojí," uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Podle něj se společnosti soustřeďují spíš na preparáty, které slibují rychlý zisk. Léčiva na choroby, které postihují miliony lidí, vznikají pomalu. Léky na tuberkulózu chyběly šest desetiletí, opomíjejí se tropické nemoci i odolnost vůči antibiotikům, dodal Gruber.

Organizace se už dvacet let snaží svou kampaní přispět k větší dostupnosti léků a ke snížení jejich ceny. K pacientům v chudých a krizových částech světa se totiž preparáty nedostanou. Díky tlaku se podařilo za dvě desetiletí výrazně srazit cenu léčiv na vir HIV, podotkl Gruber. Zatímco v roce 2000 stála léčba jednoho člověka antiretrovirotiky víc než 10.000 dolarů, dnes se dají pořídit za sto dolarů.

V Sýrii je třeba rychle najít politické řešení konfliktu, aby se do země mohli vrátit uprchlíci. Shodli se na tom v Praze český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s libanonským protějškem Džibránem Básilem. V šestimilionovém Libanonu žije zhruba 1,5 milionu běženců ze Sýrie. Básil také uvedl, že Česko by mohlo využít Libanon jako výchozí bod pro firmy, které by se podílely na poválečné obnově Sýrie. Petříček ocenil skutečnost, že Libanon přijal na svém území velké množství syrských uprchlíků před válkou. Připomněl, že Praha pomáhá Libanonu při zvládání zátěže, kterou velké množství uprchlíků pro zemi představuje. "Od roku 2017 jsme poskytli celkem 40 milionů korun na humanitární a rozvojové projekty, v letošním roce to bude dalších 15 milionů korun," řekl Petříček. Pomoc pro Libanon podle něj směřovala zejména do oblasti zdravotnictví. O problémech s migrací Básil v Praze jednal i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Shodli jsme se, že nejdůležitější je navrácení syrských migrantů do jejich vlasti," uvedl Babiš na twitteru po schůzce s libanonským ministrem.

Česko podporuje společnou evropskou pozici i příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které považují Golanské výšiny za okupované území. Nebude svými kroky porušovat tyto rezoluce ani mezinárodní právo, řekl na dotaz ČTK ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Spojené státy tento týden jednostranně uznaly svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, jejich krok odmítly Rusko, Sýrie, Turecko i některé státy EU včetně Německa a Francie. Petříček to řekl po jednání s libanonským ministrem zahraničí Džibránem Básilem. Ten také vyzval Česko, aby nepřesouvalo svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak to učinily USA a jak to prosazuje prezident Miloš Zeman.

Vítězným filmem letošního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět se stal snímek Kamenné srdce o afghánském uprchlíkovi ve Francii. Cenu za nejlepší režii má film Odložený případ tvůrce Madse Brüggera o tragické smrti generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Nejlepším českým dokumentem je Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy o nemocné ženě, která se rozhodla pro asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku. ČTK o tom informovala mluvčí festivalu Gabriela Gálová. Přehlídka v Praze končí, přesouvá se do dalších 35 měst v Česku a také do Bruselu.

Pro jedenadvacátý ročník zvolili pořadatelé téma Bezpečná blízkost. Snímky se týkaly určení identity, a to u jednotlivce i skupiny. V programu bylo 117 dokumentů z 51 zemí. Vítězný film Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda zaznamenává příběh afghánského uprchlíka, který po osmi letech získal azyl ve Francii. Podmínky ale nemá ideální a také roste nedorozumění se zbytkem rodiny, která zůstala ve vlasti. Podle poroty plynutí a tempo snímku udržují diváka soustředěného od začátku do konce.

Zvláštní cena hlavní poroty připadla scénickému experimentu Rekonstrukce Utøyi, který se pokouší zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. Snímek ocenila i regionální porota. Studentská porota vybrala nizozemský film #FollowMe, v němž se reportér snaží získat co nejvíc sledujících na instagramu a prozkoumává způsoby, jak se toho dá docílit. Odhaluje systém podvádění s falešnými profily a internetovými roboty.