Archiv: Společnost | Lidská práva


Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.

Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Oznámilo to Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) ve Štrasburku. "Tímto vyjadřujeme nejen uznání a podporu novým laureátům této ceny, ale také posíláme vzkaz naděje milionům lidí, které reprezentují a pro které pracují. Lidská práva neznají hranice," uvedla předsedkyně PACE Liliane Mauryová Pasquierová ve Štrasburku. Podobně výběr laureátů zhodnotil i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Současné udělení ceny dlouholetému ujgurskému obhájci lidských práv a skupině mladých aktivistů bojujících za porozumění a smíření na západním Balkáně názorně ilustruje univerzální charakter lidských práv bez ohledu na geografii, náboženství, kulturu, věk či politické uspořádání," uvedl Žantovský v tiskové zprávě.

Čínský akademik Ilham Tohti (49) cenu dostal za to, že se přes 20 let zasazuje za zlepšení situace Ujgurů a dialog mezi etnickými skupinami v Číně. Mládežnická iniciativa za lidská práva (YIHR) byla založena v roce 2003 a snaží se o usmíření na Balkáně navazování vztahů mezi mladými lidmi z různých etnik, oblastí a zemí.

Cena nesoucí jméno někdejšího českého a československého prezidenta, který zemřel v roce 2011, je dotována částkou 60.000 eur (asi 1,5 milionu Kč). Jejím první laureátem se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Loni ji dostal bojovník za lidská práva v Čečensku Ojub Titijev.

Detektivové odboru obchodu s lidmi a nelegální migrace Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili dva muže a jednu ženu z obchodování s lidmi. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Organizovaná skupina Čechů podle kriminalistů v období let 2009 - 2017 nabízela v Ústeckém kraji osobám ze sociálně slabého prostředí „dobře placenou legální práci“ ve Velké Británii. Nejméně deset lidí měli pachatelé vylákat do anglického města Manchester, kde je vykořisťovali a násilím nutili k práci. "Podle našich závěrů na místě některým odebrali doklady, poskytli jim ubytování, v omezeném množství stravu a udržovali je ve stavu, kdy se poškození nemohli svobodně rozhodovat a byli odkázáni na obviněné, neboť bez dokladů, znalosti cizího jazyka, bydlení a finančních prostředků se na nich stali zcela závislými," popsal mluvčí. Organizovaná skupina pak opakovaným fyzickým a psychickým násilím měla poškozené přimět k nuceným pracím v domácnosti, na myčkách aut, restauracích či továrně na zpracování a výrobu potravin. Navíc zneužívala jejich sociální dávky. V několika případech také podle detektivů zorganizoval sňatky s lidmi ze států vně EU, a to kvůli legalizaci jejich pobytu v unii.

Česká centrála případ řešila ve společném vyšetřovacím týmu s britskými kolegy z Jednotky proti modernímu otroctví Greater Manchester Police. Kolik peněz skupina trestnou činností získala, zatím kriminalisté nezjistili. Obvinění jsou ve vazbě, v případě prokázání viny jim hrozí osm až 15 let vězení.