Archiv: Společnost | Menšiny


Premiér Andrej Babiš (ANO) už nepočítá s vybudováním centra pro syrské sirotky, které původně plánoval. Tamním organizacím, které se starají o děti bez jednoho nebo obou rodičů, osobně pošle 500.000 korun. Problém podle něj není v nedostatku zařízení, ale v penězích. Předseda vlády to uvedl na svém facebooku. Doufá, že se s finančním příspěvkem přidají další lidé. V Sýrii je podle něj dost křesťanských i muslimských organizací, které se o děti bez jednoho či obou rodičů starají. Chybí jim však peníze například na oblečení či na platy učitelů. "Kvůli válce tam nefungují banky, a tak nás oslovila jedna místní organizace s žádostí o finanční pomoc. Já jim osobně pošlu 500.000 korun a doufám, že se ke mně připojí další," dodal premiér.

Babiš v dubnu napsal, že má pro centrum pro sirotky vybraný pozemek v Sýrii. Vybudování centra zhruba pro 50 dětí, včetně sportovišť a školy, mělo stát zhruba 65 milionů korun. Realizovat ho měla firma Cubespace, která staví modulové domy. Babiš projekt pojal jako svou osobní iniciativu, podle něj by nebylo efektivní, kdyby to organizovaly úřady. V listopadu ale týdeník Respekt napsal, že se plán neuskuteční.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v televizi Prima řekl, že Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko podle něj požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. Podle Hamáčka hrozí, že by z táborů v Řecku mohli do ČR přijet například Afghánci a Pákistánci ve věku od 16 do 18 let, což považuje za bezpečnostní riziko. Kauzu pokládá za uzavřenou.

Za velkou hrozbu pro mír a bezpečnost pokládá více než polovina Čechů teroristy, mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíky z jiných zemí. Méně se lidé obávají cizích zpravodajských služeb, krajně pravicových a levicových skupin a cizinců, kteří v Česku žijí. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Teroristické skupiny a jednotlivce vnímalo jako velkou bezpečnostní hrozbu 58 procent dotázaných, mezinárodní organizovaný zločin 57 procent obyvatel a uprchlíky 54 procent respondentů. Terorismus se stále držel na prvním místě pomyslného žebříčku, byť podíl Čechů, kteří jej označili za nejzávažnější hrozbu, od roku 2016 klesl. Ještě v roce 2015 pokládalo terorismus za velké riziko 81 procent obyvatel. Vnímání mezinárodního organizovaného zločinu jako velké hrozby vzrostlo meziročně o tři procentní body, u uprchlíků setrvalo na předloňské úrovni. Ještě v roce 2015 pokládalo uprchlíky za velké riziko 65 procent Čechů, když jejich podíl tehdy meziročně stoupl o 33 procentních bodů. Čtvrtou pozici mezi bezpečnostními riziky zaujala stejně jako předloni radikální náboženská hnutí. Jakou velkou hrozbu je označilo 48 procent respondentů. Vnímání cizích zpravodajských služeb jako značného rizika vzrostlo o pět procentních bodů na 28 procent. Krajně pravicové a levicové skupiny považovalo za velkou hrozbu 27 procent a 26 procent Čechů a cizince žijící v tuzemsku 22 procent respondentů.