Archiv: Společnost | Menšiny


Hospodářská komora odmítá záměr mzdově zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Novinářům to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Záměr podle něj odporuje principu rovných podmínek. Podle odborového předáka Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků. V návrhu na zvýšení ročních kvót pro režim zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny se podle komory objevil návrh, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Podle návrhu měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. "Považuji to za tlak odborářů," dodal Dlouhý.

"Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Například stavební a provozní elektrikář má zaručený příjem v 5. platové třídě 19.850 Kč, ukrajinský pracovník by měl ale podle komory nárok pobírat nejméně 23.820 Kč, tedy 1,2 násobek zaručené mzdy. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že trh práce se nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Firmám chybí reálně už 440.000 zaměstnanců.

Antisemitismus vyrůstá z podloží, které je neslučitelné s demokracií, emancipací lidí a tolerancí obecně, s principem osobní svobody a také zodpovědnosti. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) to řekl na vzpomínkovém setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v Senátu. Podle Kubery antisemitismus narůstá po celé Evropě, přestože se od konce druhé světové války pravidelně konají vzpomínkové akce na oběti holokaustu často za přítomnosti čelných představitelů evropských států. Problémem není podle něj pouze nenávist k Židům, ale také k Romům. "I oni jsou stále vystaveni společenské šikaně," doplnil. To připomněla i psycholožka a zástupkyně romské menšiny Monika Mihalíčková.

Na setkání promluvil i bývalý vězeň Jiří Fišer, který byl s rodinou transportován do osvětimského tábora v květnu 1944. Se svým bratrem Josefem se podle něj jako jediní z rodiny zachránili jen proto, že byli dvojčata. Nacistický lékař Josef Mengele jim mimo jiné naočkoval látky, které způsobovaly nemoci, a sledoval, zda je průběh nemocí u dvojčat stejný. "Osvětim se nám podařilo přežít díky tomu, že jsme byli děti a brali jsme vše jako nutné zlo, ze kterého jsme neměli rozum," řekl. Eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že z průzkumů Agentury EU pro základní práva vyplývá, že pro 85 procent židovských občanů je největší životní starostí strach o bezpečnost. Zmínila také, že 40 procent respondentů uvedlo, že dětem doporučilo, aby se odstěhovali z Evropy. Podle Jourové je něco takového ostudou Evropy.

Noclehárny pro lidi bez domova v hlavním městě se kvůli mrazivým dnům plní, stále však zůstávají volná místa. Pokud by se zaplnila, poskytovatelé služeb mají připravené další možnosti. ČTK to na dotaz sdělili poskytovatelé služeb pro lidi bez domova. V Praze fungují od konce listopadu do března zimní opatření, díky kterým rozšířila služby denní centra a terénní programy. Hlavním koordinátorem zimních služeb je Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), které spolupracuje s neziskovými organizacemi, jakými jsou Naděje, Armáda spásy či Arcidiecézní charita. Pokud by se zaplnily noclehárny, existují další možnosti, kde by mohli lidé bez domova přenocovat v teple. V Praze je zhruba 4000 až 4500 lidí bez domova, z nichž asi 1600 žije na ulici, na zimu sem ale kvůli dobré kvalitě služeb přijíždí i lidé bez domova z jiných měst.

O speciální iglú z polyetylenové pěny pro lidi bez domova je v Ostravě obrovský zájem. Armáda spásy v nejbližších dnech rozdá poslední z deseti kusů, které dostala darem od zakladatelů projektu. Kvůli značné poptávce ale není vyloučeno, že bude usilovat o získání dalších provizorních přístřešků. ČTK to řekla sociální terénní pracovnice Armády spásy Michaela Davidová. Přístřešek nazvaný Iglou se zahřívá lidským teplem a teplota v něm se udržuje termální izolací. Oproti venkovní teplotě je v něm zhruba o 15 až 18 stupňů tepleji. Je odolný proti ohni a jeho výhodou je i jednoduchý systém složení. První přístřešky začala Armáda spásy rozdávat před několika dny, jen krátce na to přišly mrazivé noci.