Archiv: Společnost | Menšiny


Antisemitismus je stále živý. Na shromáždění, které se konalo v Senátu při příležitosti Dne památky obětí holocaustu to řekl premiér Mirek Topolánek. "Evropané vidí v židovském státě málem větší riziko pro mezinárodní mír, než představují teroristé. Je hanbou starého kontinentu, že takto uvažuje spousta jeho obyvatel 60 let poté, co jejich předci dopustili holokaust," řekl Topolánek. "Snažíme se prokazovat úctu cizím kulturám, které se k nám často chovají nepřátelsky. A nemáme v našich srdcích dost místa pro bratry, jimž jsme dovolili tak strašně ublížit," dodal.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) mimo jiné kritizoval snahy antisemitů o popírání holokaustu. "Dnes se ovšem tito lidé neštítí dovolávat se svobody slova, ačkoli sami by ji v případě své vlády nikdy nedopřáli druhým," uvedl. Viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner podotkl, že "největší nepřítel, kterého máme, je lhostejnost". Ocenil proto skutečnost, že OSN má dnes odmítnout zneuznávání holokaustu.

Na shromáždění se sešli lidé, kteří přežili hrůzy nacistických koncentračních táborů. Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause i proto, aby jejich individuální paměť přešla do paměti kolektivní. Představitelé židovských organizací na následné tiskové konferenci představovali své aktivity a upozorňovali na nedostatečný postih neonacismu.

Den památky obětí holokaustu připadá na 27. leden, kdy byl na sklonku války osvobozen osvětimský tábor. V Česku, stejně jako ve většině států Evropské unie a dalších zemích, je připomínán od roku 2004. O rok později OSN tento den schválila jako Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu.

Historii hnutí homosexuálů v Česku má připomenout a zmapovat výstava, která začne v létě v Praze. Akce by se měli zúčastnit také představitelé gay a lesbické komunity z Evropy, a to i z řad politiků. ČTK to řekla ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti lidská práva. "Ve všech kulturních zemích a metropolích je tradice pořádat výstavy, které bilancují úspěchy gay a lesbického hnutí. U nás dosud nic podobného nebylo. Tato výstava má být také v podstatě bilancí. Bude to tečka za jednou kapitolou. Možná to ale bude i otazník, jak se dá dál postupovat," řekla ČTK Stehlíková. Podle ní diskriminace gayů, lesbických žen a transsexuálů i přes zákon o partnerství v Česku přetrvává. Projevuje se ale ve skryté formě, a to třeba v zaměstnání. Firmy nechtějí vždy lidi s odlišnou sexuální orientací zaměstnávat. Bojí se, že by přišly o zákazníky, dodala Stehlíková. Podle ní ke zlepšení situace nepřispívá ani to, že na rozdíl od ciziny se ke své sexuální orientaci v Česku otevřeně hlásí jen velmi málo umělců a politiků.

Do Česka by v létě měla přijet například rakouská poslankyně zelených Ulrike Lunacek, která se loni stala mluvčí Evropské strany zelených. Ke své homosexualitě se hrdě hlásí například i berlínský starosta Klaus Wowereit. Homosexuálové v Česku mohou od loňska uzavírat legálně svazky, dědit po sobě či získat zdravotní informace o svém protějšku. Umožnil to zákon o registrovaném partnerství.