Archiv: Společnost | Menšiny


Ženy nejsou podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) v české společnosti znevýhodněnou skupinou. Mateřství a těhotenství je podle něj výsadou žen, která je činí apriorně odlišné od mužů, a staví je tak logicky do jiného postavení na trhu práce. Jak uvedl při slavnostním zahájení kampaně Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, úkolem státu je dbát na to, aby ženy, které si místo mateřství zvolí kariéru, měly stejné šance jako muži. "Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž," řekl Topolánek. Pokud se žena chce věnovat mateřské roli, pak podle něj nepotřebuje, aby se jí zákon snažil srovnat s mužem. Naopak potřebuje pružný pracovní trh, který jí pomůže sehnat zaměstnání za výhodných podmínek. Škodlivá je podle premiéra například i přehnaná ochrana starších lidí a studentů. Rovnost příležitostí ve společnosti nezajistí zvláštní ochrana pro některé skupiny, ale naopak odstranění rovnostářství a posílení neosobních pravidel, prohlásil Topolánek. "Zárukou rovnosti příležitostí není žádná dobře míněná snaha narovnat nenarovnatelné, žádná pozitivní diskriminace. Pozitivní diskriminace to zní asi stejně jako příjemný výprask," řekl mimo jiné v projevu, na který někteří účastníci slavnostní akce reagovali nesouhlasnými poznámkami a v závěru i pískotem.

Kritickým poznámkám na Topolánkovu adresu se ve svém projevu nevyhnul eurokomisař a bývalý sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. Spravedlivá společnost by podle něj měla zajistit rovné šance i příslušníkům skupin, které "startují z úplně jiné čáry než většina z nás". Odpůrci této snahy podle něj mylně tvrdí, že jde o vytváření nadbytečných práv. "Shodou okolností jsou těmito odpůrci takřka vždy muži patřící k většinové populaci, s nadprůměrnými příjmy," poznamenal.

Romští aktivisté jsou pobouřeni výroky vicepremiéra Jiřího Čunka na adresu Romů v deníku Blesk. Na dotaz čtenáře, zda "se budou dotovat i ostatní lidé jako Romové", mimo jiné odpověděl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." Výroky pobouřily i zástupce Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Kromě Romů se Čunek zaměřil i na Vietnamce. Řekl, že musí být finanční policie přísnější a kontroly na tržištích musí být častější. "Tlak na ně je malý. Chceme ty, kteří vytlačují poctivé prodejce z trhu, de facto zničit," řekl vicepremiér. Podle romských aktivistů Čunek svými vyjádřeními překročil hranici společenské přijatelnosti. Jeho řešení romské problematiky označují za "nástup klerofašismu v ČR". Výkonná rada ODS se od výroků Jiřího Čunka distancuje. Jak uvedl premiér Mirek Topolánek, považuje je za xenofobní.

Čunek řekl, že byla prý jeho slova vytržena ze souvislosti. Tazatel podle něj řekl, že by chtěl také bezúročnou půjčku 400.000 korun, a ptal se, co má pro to udělat. Poté následovala inkriminovaná věta, uvedl šéf lidovců. "To nemířilo na Romy, ale na nás politiky. My nemáme pomáhat těm, kdo se nechovají, jak mají," vysvětloval Čunek. Romové jsou podle předsedy lidovců ve špatném stavu vinou společnosti, která je pořád dotuje a nechce po nich žádnou práci. Tuto situaci je podle něj potřeba změnit.

Rada vlády pro záležitosti romské komunity usiluje o to, aby vicepremiér Jiří Čunek přestal pracovat na koncepci romské integrace. Její členové kvůli tomu požádali premiéra Mirka Topolánka o schůzku. ČTK to řekla místopředsedkyně rady Monika Mihaličková. O své koncepci se Čunek zmínil při návštěvě sídlišť Chanov v Mostě a Janov v Litvínově, kde žijí hlavně Romové. Cílem je podle něj motivovat lidi v romských komunitách ke změně chování tak, aby pracovali a udržovali své okolí. Podle aktivistů se vicepremiér informacemi o přípravě koncepce a mediálními vystoupeními s Romy jen snaží odpoutat pozornost od svého obvinění z přijetí půlmilionového úplatku.

Čunek se do širšího povědomí dostal loni před komunálními a senátními volbami. Vsetín, v jehož čele stál, tehdy vystěhoval romské rodiny z rozpadlého domu z centra. Většina jich skončila v kontejnerových domech na okraji města, část v rozpadlých domech v jiných okresech. Čunek si za svůj přístup vysloužil kritiku ochránců lidských práv. Pomohl mu prý ale u voličů.

Podle analýzy existuje v ČR na 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž by mohlo žít až 80.000 Romů. Dospělí zde bývají bez práce. Rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Podle romských sdružení brání Romům v uplatnění jejich nízká kvalifikace. Kritizují i přístup zaměstnavatelů, kteří vždy nechtějí romské pracovníky přijímat.