Archiv: Společnost | Menšiny


Starostové menších měst a obcí zesílili tlak na změnu způsobu rozdělování daňových příjmů tak, aby je nediskriminoval ve prospěch velkých měst. Stále věří, že se jim podaří dohodnout začlenění změny do vládní reformy veřejných financí. V opačném případě chtějí přistoupit k protestům. Oznámili to v úterý v Praze na tiskové konferenci k podpisu Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Ke smlouvě o společném postupu při prosazování změn rozpočtového určení daní se mohou připojit starostové z celé republiky. V čele má sedmičlenné předsednictvo, mluvčí je zlínská senátorka Jana Juřenčáková. Cílem smlouvy je podle ní sdružit obce v úsilí o odstranění daňové diskriminace menších měst a obcí v ČR. "Chceme společně bojovat za ochranu ústavou zaručeného práva měst a obcí a chceme, aby nás vláda vzala jako partnera," uvedla senátorka.

Starostové ze Zlínského kraje už dříve představili návrh, který počítá se zvýšením příjmů obcí na úkor největších měst, a dohodu obcí na financování neinvestičních výdajů vyšších celků. Výzvu ke změně současného systému přídělu státních peněz podle nich podpořilo již na 800 starostů z celé České republiky. Nynějším pravidlům starostové vyčítají znevýhodnění obcí s méně než 100.000 obyvateli, kdy nejmenší obce dostávají na občana až 6,5násobně méně peněz než Praha. Starostové především odmítají to, aby čtyři největší města, a to Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, v nichž žije pětina všech obyvatel země, získávala více než polovinu prostředků pro všechny obce a města.