Archiv: Společnost | Menšiny


Divadlo bezdomovců, které v Praze působí pod názvem Ježek a čížek, si odvezlo stříbrnou medaili z maďarského města Vásvár, kde se účastnilo celostátní přehlídky amatérských divadel. Cenu Maďarské divadelní společnosti získali čeští bezdomovci za představení s názvem Tanuljunk idegen nyelveket!/Lets learn languages! (Pozor na jazyk!), které nacvičili společně s maďarským bezdomoveckým ansámblem Aha Színpad pod vedením maďarského režiséra. "Byli jsme jediným zahraničním souborem, který na přehlídce vystupoval. Stříbrná medaile pro nás neznamená jen úspěch na poli mezinárodní amatérské divadelní scény. Svou existencí se totiž snažíme dokázat, že bezdomovci nejsou jen špinavé apatické trosky povalující se kolem nádraží, ale především lidé, kteří se dostali do svízelné životní situace a mají své sny a cíle," řekl ČTK ředitel divadla Ježek a čížek Jakub Balabán.

Divadlo pražských bezdomovců Ježek a čížek vzniklo v roce 2000, jeho první herci vzešli z řad prodejců časopisu Nový Prostor. Souborem prošly asi tři stovky lidí, před diváky předstoupila asi třetina z nich. Některým hercům se díky divadlu podařilo najít zaměstnání i bydlení a zařadit se do většinové společnosti. Za odehrané představení dostávají stokorunu, zkoušejí však zdarma. Provoz divadla je financován z řady různých zdrojů - od pražského magistrátu či městských částí, z prostředků různých ministerstev, Evropské unie i firem a soukromých přispěvovatelů. Informace o divadle a jeho představeních jsou uvedeny na internetové stránce www.jezekacizek.cz.

Nový zákon o sociálních službách, který měl umožnit potřebným získat péči hlavně v domácím prostředí, nahrává zatím stále spíš velkým ústavům. Novinářům to v Praze řekli účastníci konference, která se zaměřila na dopad normy na začleňování do společnosti. Podle nich totiž domovy důchodců a ústavy dostaly zhruba 85 procent letošních dotací.

Zákon platí od ledna. Postižení či senioři dostávají od státu příspěvky na péči. Sami si mají platit opatrování doma či ústav. Do příspěvků by mělo letos putovat 8,9 miliardy. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) je potřeba deset miliard. Poskytovatelé služeb dostali v dotacích od ministerstva a krajů sedm miliard korun.

Podle ředitele sdružení Fokus a inspektora kvality služeb Pavla Nováka letošní rozdělení dotací postihlo hlavně preventivní a terénní služby, jako je osobní asistence či raná péče. "Právě tyto služby měly být podle záměru hlavně podporovány, jsou přitom nejvíc bity," uvedl Novák. Podle něj se dá předpokládat, že některé krajské ústavy budou letos nakonec "přefinancovány", naopak některým menším poskytovatelům hrozí zánik.

Podle ředitelky sdružení Duha pro lidi s mentálním postižením Taťány Kudějové se kraje při rozdělování dotací ocitly "ve střetu zájmů". Obvykle podpořily hlavně své domovy důchodců a ústavy. Podle poskytovatelů služeb by kraje přitom měly zajištění služeb naplánovat podle složení obyvatel a jejich potřeb. "Žádný kraj prakticky ale plán sociálních služeb nemá," řekla Kudějová.

Problémy přináší i to, že si lidé příspěvky na péči často nechávají a služby si neplatí. Podle Jabůrkové je k utrácení za péči ale nic nemotivuje. Podle odborníků by příspěvky měly být vázány na služby a klient by je měl dostat jen tehdy, pokud prokáže, že si za ně skutečně zajistí opatrování. Tuto úpravu by od příštího roku rád zavedl i ministr Nečas. Zvažuje i to, že by příspěvky byly v poukázkách. Počítá také se změnou systému dotací.

Evropská ženská lobby (EWL) požaduje po českém premiérovi Mirku Topolánkovi veřejnou omluvu za jeho slova o rovných šancích pro ženy a muže a o integraci cizinců. Současně vyzvala Evropskou komisi k tomu, aby rychle připravila rámec pro prosazování rovnosti a potírání diskriminace v členských zemích sedmadvacítky. ČTK o tom informovala Česká ženská lobby. EWL zastřešuje 4000 neziskových organizací ze zemí EU. V Evropské komisi a Evropském parlamentu se mimo jiné snaží prosazovat opatření na podporu rovných šancí pro obě pohlaví. Členem EWL je Česká ženská lobby, která sdružuje 21 organizací.

Premiér Topolánek pobouřil aktivistky svým vyjádřením při oficiálním českém zahájení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny začátkem dubna. Prohlásil: "Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít, a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž." Podle předsedy vlády je také přínosnější asimilace cizinců než integrace a multikulturalismus. Prezidentka EWL Kirsti Kolthoffová vyzvala Topolánka k omluvě dopisem. Jeho vystoupení označila za "ostudnou řeč, která znevažuje ženy a znevýhodněné skupiny". Topolánek podle ní popřel základní hodnoty jako rovnost a zásada nediskriminace, na kterých EU stojí. Kolthoffová dodala, že je nepřijatelné, aby se podobným způsobem vyjadřoval představitel členského státu EU.

Kvůli výrokům českého premiéra se EWL obrátila i na eurokomisaře Vladimíra Špidlu, do jehož působnosti rovné šance spadají. Upozornila ho na Topolánkovy výroky. Špidla se pražského zahájení evropského roku účastnil, premiérův projev si vyslechl. Podle Kolthoffové "tato nešťastná událost (premiérovo vystoupení) odhalila naléhavost" vytvoření zákonných opatření a politických postupů, které by k zajištění rovnosti mezi pohlavími a k odstranění diskriminace znevýhodněných v členských zemích vedly.

Se životem původních českých Romů seznámí zájemce připravovaná výstava Zaniklý svět českých Romů a Sintů, která začne v září v pražském Veletržním paláci. Vůbec poprvé by měla veřejnosti uceleně představit původní romskou kulturu z Čech a Moravy. ČTK to řekl Markus Pape z Výboru pro odstranění romského holocaustu. Kulturu českých Romů podle Papeho připomenou například staré fotografie. Snímky ukazují svatby, pohřby, vozy i tradiční oblečení. "Pocházejí z rodinných archivů. Objeli jsme celou ČR, abychom našli lidi, kteří je mají. Skládáme z nich mozaiku rozdrceného romského života. Někteří lidé na nich poznají ty, které viděli naposled před deportací," řekl Pape.

Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě zhruba 3000 Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli němečtí Sintové. Podle údajů Muzea romské kultury se Romové přirozeně integrovali do společnosti. Svědčí o tom fakt, že v roce 1936 ukončil studia pražské právnické fakulty Tomáš Holomek z romské osady u Svatobořic na Kyjovsku. Protektorátní úřady zakázaly Romům v roce 1940 kočovat. V roce 1942 četníci provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6500 lidí. Část z nich skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Transporty za války odvezly do Osvětimi bezmála 5000 Romů. Do vlasti se jich vrátilo jen 583. V Česku tak dnes žije jen pár tisíc českých Romů a jejich potomků. Podle odhadů může v současnosti ČR být až čtvrt milionů Romů, většina pochází ze Slovenska.