Archiv: Společnost | Menšiny


Pět romských organizací zastavilo svou činnost, která vedla k začleňování Romů do české společnosti. Reagovaly tak na rozsudek plzeňského soudu, který potrestal vojáka za zbití Roma dvouletou podmínkou. ČTK to řekl mluvčí aliance pěti romských organizací Václav Miko. Alianci tvoří organizace Info Roma Kontakt Plzeň, Roma Realia Dobroměřice, Romani Aliance Rokycany, Futurum Roma Beroun a ROS Karlovy Vary. Již minulý týden vyzvaly Romy k emigraci. Nyní chystají další kroky.

Vojákovi Pavlu Pechovi v rokycanské směnárně neznámý muž nabídl výhodnější kurz při výměně peněz. Místo bankovek mu předal bezcenné papíry. Pecha podvodníka hledal. Považoval za něj osmapadesátiletého Roma, kterého zbil. Svůj čin poté nahlásil policii. Policisté neprokázali, že nepoctivcem byl napadený. Soudce Přemysl Špicar potrestal osmatřicetiletého vojáka, kterému hrozilo až 12 let vězení, dvouletou podmínkou. Státní zástupkyně s rozsudkem souhlasila. "Rozhodně jsme zastavili veškerou činnost pomoci společnosti s adaptací Romů. Odmítáme integraci. Je to marné a zbytečné. Jestli společnost vytváří separaci Romů, chceme ji ucelit," řekl Miko, který je synem napadeného muže.

Podle představitelů aliance soudce i žalobkyně pochybili a jsou zaujatí. Státní zastupitelství pak podle jejich prohlášení "fatálně selhalo". Miko ČTK řekl, že organizace již připravily stížnost ministrovi spravedlnosti. Informace poskytnou i ombudsmanovi. Obrátit se chtějí i na ministerstvo vnitra, aby případ prošetřilo. Předseda plzeňského krajského soudu Zdeněk Jaroš ČTK již dříve řekl, že o Špicarově nestrannosti nepochybuje a stojí za ním.

Poškozený se chystá proti rozsudku odvolat. Podle Miky je připraven obrátit se v budoucnu případně i na Ústavní soud či Evropský soud pro lidská práva. "Není možné, aby soudce odůvodnil napadení Roma vybočením z řádného života. Proč státní zástupkyně jde s případem k soudu, když se spokojí s tímto trestem? Soud byl fraška. Poškozený se cítil jako obviněný," řekl Miko. Mluvčí dodal, že alianci vyjadřují podporu aktivisté a romské organizace z celé republiky. "Mezi Romy se objevují ale i návrhy na odplatu. Mohly by nastat nekontrolované problémy. Nechceme krveprolití. Romové ale už nemají v policii a soudy důvěru," dodal.

Obce si často neví rady s řešením špatné situace chudinských romských lokalit, chybí také finance na projekty integrace. V Česku jsou takových míst, kde se Romové ocitli na okraji společnosti, asi tři stovky. Podle analýzy, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, v nich žije zhruba 80.000 lidí. Některé radnice ale se závěry analýzy nesouhlasí. Řada uvedených lokalit je podle nich bezproblémová, odmítají také, že by se snažily o cílené vystěhovávání příslušníků romského etnika. Jinde zástupci obcí přiznávají, že jim na řešení problematiky nezbývají peníze a v oblastech se angažují zejména obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení.

Ke vzniku čtvrtí, v nichž se lidé dostávají až na samé sociální dno, přispívá hlavně vysoká nezaměstnanost a nízká vzdělanost Romů. Rozmáhá se užívání drog, krádeže, lichva i prostituce. Na projekty, které by to změnily, ale nejsou peníze. Podle sociologa Ivana Gabala by však problémy lokalit mohly pomoci řešit peníze z Evropského sociálního fondu. Podle Heleny Balabánové, která se romské problematice dlouhodobě věnuje na severu Moravy, tkví největší problém ghett v tom, že se v nich lidé velmi snadno ocitnou, ale i když mají zájem svůj život změnit, velmi těžko se z těchto lokalit dostávají ven. Přístup samospráv se ale podle ní v posledních letech zlepšuje. Příkladem je Bruntál, kde už několik let funguje projekt, v jehož rámci Romové pomáhali s odklízením sněhu, opravou chodníků a nyní se podílejí i na stavebních pracích. K nejznámějším českým ghettům patří sídliště Chanov v Mostě. Nyní tu žije izolovaně od ostatních obyvatel města na 1600 Romů.