Archiv: Společnost | Menšiny


Evropská ženská lobby (EWL) požaduje po českém premiérovi Mirku Topolánkovi veřejnou omluvu za jeho slova o rovných šancích pro ženy a muže a o integraci cizinců. Současně vyzvala Evropskou komisi k tomu, aby rychle připravila rámec pro prosazování rovnosti a potírání diskriminace v členských zemích sedmadvacítky. ČTK o tom informovala Česká ženská lobby. EWL zastřešuje 4000 neziskových organizací ze zemí EU. V Evropské komisi a Evropském parlamentu se mimo jiné snaží prosazovat opatření na podporu rovných šancí pro obě pohlaví. Členem EWL je Česká ženská lobby, která sdružuje 21 organizací.

Premiér Topolánek pobouřil aktivistky svým vyjádřením při oficiálním českém zahájení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny začátkem dubna. Prohlásil: "Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít, a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž." Podle předsedy vlády je také přínosnější asimilace cizinců než integrace a multikulturalismus. Prezidentka EWL Kirsti Kolthoffová vyzvala Topolánka k omluvě dopisem. Jeho vystoupení označila za "ostudnou řeč, která znevažuje ženy a znevýhodněné skupiny". Topolánek podle ní popřel základní hodnoty jako rovnost a zásada nediskriminace, na kterých EU stojí. Kolthoffová dodala, že je nepřijatelné, aby se podobným způsobem vyjadřoval představitel členského státu EU.

Kvůli výrokům českého premiéra se EWL obrátila i na eurokomisaře Vladimíra Špidlu, do jehož působnosti rovné šance spadají. Upozornila ho na Topolánkovy výroky. Špidla se pražského zahájení evropského roku účastnil, premiérův projev si vyslechl. Podle Kolthoffové "tato nešťastná událost (premiérovo vystoupení) odhalila naléhavost" vytvoření zákonných opatření a politických postupů, které by k zajištění rovnosti mezi pohlavími a k odstranění diskriminace znevýhodněných v členských zemích vedly.

Se životem původních českých Romů seznámí zájemce připravovaná výstava Zaniklý svět českých Romů a Sintů, která začne v září v pražském Veletržním paláci. Vůbec poprvé by měla veřejnosti uceleně představit původní romskou kulturu z Čech a Moravy. ČTK to řekl Markus Pape z Výboru pro odstranění romského holocaustu. Kulturu českých Romů podle Papeho připomenou například staré fotografie. Snímky ukazují svatby, pohřby, vozy i tradiční oblečení. "Pocházejí z rodinných archivů. Objeli jsme celou ČR, abychom našli lidi, kteří je mají. Skládáme z nich mozaiku rozdrceného romského života. Někteří lidé na nich poznají ty, které viděli naposled před deportací," řekl Pape.

Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě zhruba 3000 Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli němečtí Sintové. Podle údajů Muzea romské kultury se Romové přirozeně integrovali do společnosti. Svědčí o tom fakt, že v roce 1936 ukončil studia pražské právnické fakulty Tomáš Holomek z romské osady u Svatobořic na Kyjovsku. Protektorátní úřady zakázaly Romům v roce 1940 kočovat. V roce 1942 četníci provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6500 lidí. Část z nich skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Transporty za války odvezly do Osvětimi bezmála 5000 Romů. Do vlasti se jich vrátilo jen 583. V Česku tak dnes žije jen pár tisíc českých Romů a jejich potomků. Podle odhadů může v současnosti ČR být až čtvrt milionů Romů, většina pochází ze Slovenska.

Výrobcům a prodejcům nacistických militarií je třeba prokázat, že chtěli propagovat hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, popřípadě věděli, že svou činností mohou takové hnutí podpořit. Uvedl to Nejvyšší soud (NS), když odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně v případu muže z Liberce, jenž vyráběl repliky medailí či odznaků hitlerovského Německa. ČTK to řekl mluvčí NS Petr Knötig. "Veřejné vystavování předmětů opatřených nacistickými symboly a jejich nabízení za účelem výměny nebo prodeje lze opravdu považovat za takzvanou skrytou propagaci hnutí, ale jen za podmínky, že ten, kdo se jednání dopustil, měl v úmyslu ovlivnit i další osoby," stojí v usnesení trestního senátu s předsedkyní Blankou Roušalovou, které se v pondělí objevilo v internetové databázi rozhodnutí. U nepřímého úmyslu musejí soudy prokázat, že byl obviněný alespoň srozuměn s možnými následky.

Nejvyšší soud se zabýval případem Jiřího H. z Liberce, jenž jako medailér vyráběl a skladoval mimo jiné i repliky odznaků či vyznamenání nacistických organizací SS, NSDAP, Hitlerjugend nebo Luftwaffe, které pak prodával na burzách nebo jednotlivým sběratelům. Okresní soud jej loni v září potrestal ročním vězením s dvouletým odkladem. Liberecká pobočka krajského soudu ovšem muže zprostila obžaloby, proti čemuž podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká dovolání.

Krajský soud mimo jiné uvedl, že podobná militaria mají dnes již jen vědecký nebo historický význam, protože současní extremisté používají spíše zástupné symboly. V mužův prospěch svědčilo, že výrobky nabízel většinou jen sběratelům, které znal. Prodával je například také filmovým produkcím pro účely natáčení historických snímků. Nejvyšší státní zastupitelství přesto trvalo na trestu, protože symboly jsou prý obecně známé a neonacisté se k nim nadále hlásí.