Archiv: Společnost | Menšiny


Dva ze tří Poláků, kteří v Plzni v sobotu údajně hajlovali, obvinili policisté z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. S muži ve věku 22 a 21 let bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z ČR. Podle policejní mluvčí Jany Václavové jde o jediné dvě osoby obviněné v souvislosti se sobotním zakázaným pochodem neonacistů městem. "K žádným konfliktům ani střetům nedošlo a podařilo se udržet klid a pořádek na území města," uvedla mluvčí. Sobotní akci nyní v Plzni připomíná jen několik zabedněných výloh v centru. Kvůli možnému avizovanému příjezdu stovek neonacistů bylo do Plzně povoláno asi tisíc policistů. Extremistrů v sobotu nakonec přijely jen asi tři desítky. Zhruba desetičlenné skupině, která se sešla na náměstí Emila Škody, zabránila policie dojít k Velké synagoze, kde se shromáždilo zhruba 500 lidí na pietním aktu u příležitosti výročí prvního transportu plzeňských Židů do koncentračního tábora.

Mezi zhruba 30 až 40 přítomnými byl v Plzeni i ohlašovatel zakázaného pochodu Václav Bureš. Ten je připraven podat trestní oznámení na primátora Plzně kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele i správní žalobu, aby soud mohl přezkoumat rozhodnutí o zákazu pochodu. V Plzni se měla konat i protestní akce anarchistů, byla také zakázaná. Přesto se v Sadech Pětatřicátníků sešla přibližně stovka levicových radikálů. Dohlížel na ně asi dvojnásobný počet policistů.

Demonstrace pravicových extremistů na pražském Palackého náměstí skončila zhruba po hodině bez incidentu. Na náměstí, kde se mohou konat akce bez ohlášení úřadům, se shromáždilo podle policie 200 až 250 radikálů. Čtyři z nich policisté předvedli na služebnu. Po projevech se neonacisté po skupinkách rozešli. Dva extremisty policie zadržela kvůli přestupku proti shromažďovacímu zákonu. Podle policejní mluvčí Evy Brožové byli ozbrojeni nunčaky a boxerem. Další dva stoupence ultrapravice policie předvedla, aby ověřila jejich totožnost. Někteří účastníci demonstrace měli kukly a černé vlajky. Řečníci četli projevy, v nichž si stěžovali na zákaz plzeňského pochodu plánovaného na dnešek a tvrdili, že byl protizákonný. Kritizovali také stav svobody a demokracie v Česku. Neonacisté chtěli původně projít centrem Plzně. Ohlášenou akci, proti níž se zvedla vlna odporu, ve čtvrtek zakázal primátor. Datum pochodu odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942. Na plzeňské náměstí Emila Škody dorazila asi desítka přívrženců krajní pravice. V pochodu k synagoze jim zabránily policejní dodávky, které stály napříč ulicemi. Policie měla mnohonásobnou převahu.

Několik set lidí přišlo na pietní shromáždění, které se před plzeňskou Velkou synagogou konalo při příležitosti výročí prvního transportu místních Židů do koncentračního tábora. Přítomné hlídaly stovky policistů, kteří byli připraveni zabránit případným střetům s neonacisty. Před synagogu přišlo i několik desítek anarchistů, promluvil například předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, vrchní zemský rabín Karel Sidon, katolický biskup František Radkovský a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Připomněli, že 18. ledna před 66 lety z Plzně odjel první transport Židů. Na adresu neonacistů přítomní uvedli, že jde o osoby, které si neváží demokracie a zneužívají ji.