Archiv: Společnost | Menšiny


Demonstrace a pochod desítek neonacistů Plzní skončil zhruba po dvou hodinách bez incidentů. Pravicoví radikálové s černými prapory šli z náměstí Emila Škody u autobusového nádraží na náměstí republiky, část z nich se vrátila zpět. Účast byla nižší, než policie očekávala. Po trase se konalo zakázané shromáždění antifašistů. Policie obě skupiny oddělila. Střety mezi neonacisty a jejich odpůrci se omezily na slovní potyčky, anarchisté házeli na pravicové extremisty prázdné lahve a jablka. Akce neonacistů měla původně začít dvě hodiny po poledni, byla však o hodinu posunuta. Pravicoví radikálové čekali na své kolegy, kteří měli přijet vlaky zpožděnými kvůli vichřici. Nakonec se jich sešlo podle odhadu ČTK 150 až 200, policisté očekávali dvojnásobný počet účastníků. Pochodu neonacistů předcházely projevy. Řečníci v nich napadali současný režim a obvinili policii a vládní garnituru, že je zastrašuje a terorizuje.

Průvod pravicových radikálů sevřeli do kordonu těžkooděnci, doprovázely jej i policejní automobily. Policisté obklopili rovněž antifašisty na chodnících u Velké synagogy na Klatovské třídě. Použili také své dodávky tak, aby neonacisté mohli projít po vozovce. Jejich odpůrců bylo podle odhadu ČTK kolem pěti set, možná i více. Neonacisté chtěli pochodovat Plzní už v lednu, akci zakázal primátor. Soud rozhodl, že zákaz nebyl legální a akce se může konat jindy. Podle odborníků na extremismus organizoval pochod neonacistický Národní odpor.

Kontroverzní pochod radikální pravice Plzní se 1. března může uskutečnit. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost plzeňského magistrátu proti verdiktu Krajského soudu v Plzni, a potvrdil tak, že primátor Pavel Rödl zakázal pochod neonacistů neoprávněně. Soudce Vojtěch Šimíček zdůraznil, že soud rozhodoval o správnosti procedury, a nikoliv o politickém podtextu akce. "Není to o sympatiích ke svolavatelům, ti sympatie soudu nemají. Ale pravidla se nastavují dlouhodobě a musí platit pro všechny stejně," řekl ČTK. O extremistických demonstracích podle něj musí úředníci i soudy rozhodovat podle stejných zásad, jako třeba o poutích nebo rockových koncertech.

Bureš svolal pochod jako protestní akci za svobodu slova v reakci na listopadový zásah policie proti neonacistům v Praze. Rödl akci zakázal krátce před jejím konáním. Bureš podal žalobu a soudy mu přiznaly právo na náhradní termín. Pozvánky jsou už na ultrapravicových internetových stránkách.

"Rozhodnutí soudu je alibistické. Nechtěl mít zřejmě problémy s tím, aby ho někdo nařknul, že tam například pracuje někdo, kdo má židovské předky nebo že by jeho verdikt považovali za nedemokratický proti svobodě shromažďování," řekl místopředseda plzeňské Židovské obce Jiří Löwy. Podle něj v ČR nyní neexistuje instituce, která by pochod, na nějž jsou zváni neonacisté, zakázala. Podle Löwyho v ČR svoboda shromažďování je, ale nesmí se přehánět.