Archiv: Společnost | Menšiny

Proti antisemitismu a rasismu a kvůli připomenutí obětí holokaustu pochodovalo v neděli v Praze více než sto lidí. Účastníci Pochodu dobré vůle zamířili z náměstí Franze Kafky do Valdštejnské zahrady, kde se pak konalo shromáždění s názvem Všichni jsme lidi. Již po páté ho v senátní zahradě uspořádalo Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém.

Více než sto lidí v Praze manifestovalo proti antisemitismu a rasismu. Součástí akce byl pochod, který vedl z náměstí Franze Kafky do Valdštejnské zahrady, kde se koná následné shromáždění s názvem Všichni jsme lidi. Již po páté ho v senátní zahradě uspořádalo Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Účastníci akce na poklidný pochod, který se konal mimo jiné za doprovodu tradičních židovských písní, přinesli transparenty proti rasismu nebo izraelské a české vlajky. Pochodu se zúčastnil také bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský. Pochod a shromáždění mají být protiváhou akcím pravicových extrémistů.

Česko patří podle organizátorů k zemím s relativně nízkým počtem násilných antisemitských projevů, neboť jejich forma se začala měnit. Stále častější jsou politické snahy ultrapravicových seskupení, o čemž svědčil i loňský pokus pochodovat bývalou židovskou čtvrtí v Praze o výročí Křišťálové noci, tedy pogromu na židovské obyvatele v nacistickém Německu.

Primátor Plzně Pavel Rödl (ODS)se vyhne stíhání za to, že v lednu zakázal pochod ultrapravicových extremistů městem. Dozorující státní zástupkyně vydala policistům pokyn, aby trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele odložili. Informuje o tom deník Právo. Státní zástupkyně vycházela z toho, že pohnutkou primátorova jednání nebylo způsobit někomu škodu, ale naopak škodě zabránit. Pochod byl nasměrován k plzeňské synagoze v době výročí transportu plzeňských židů do koncentračního tábora.

Uzavření kauzy katarského prince, který byl v Česku v létě 2005 nepravomocně odsouzen za sex s nezletilými dívkami, komentují páteční deníky. Na základě rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce byl princ vydán zpět do své vlasti, kde bylo jeho stíhání zastaveno. Případ podle deníků dopadl tak, jak většina očekávala.

České zdravotnictví je teď v nejlepší finanční kondici ve své patnáctileté historii. Píšou to Hospodářské noviny s odvoláním na údaje, které brzy zveřejní ministerstvo financí ve svém Státním závěrečném účtu za rok 2007.

Část Romů má stále dál k tradiční kultuře. Mladí Romové například modernizují romskou hudbu, stále méně znají romštinu a objevují nové trendy v oblékání. Projevuje se to i na oslavách, jako je Mezinárodní den Romů, řekla mluvčí dne Monika Balogová. Právě v tento svátek si Romové chtějí připomínat své kořeny a také upozorňovat na svou kulturu majoritní veřejnost. Změny v přístupu k tradiční romské kultuře jsou podle Balogové dobře patrné například v romském tanečním souboru dětí od tří do 18 let, který působí pod brněnským sdružením Ratolest. "Za šest let, co vedu tento kroužek, se hudba a všechno strašně mění. Ten základ, to romství pomalu odchází, a snažit se do toho vštípit něco, co tradici ukáže, je strašně těžké," řekla Balogová. Trend je podle ní způsoben tím, že se stále víc Romů snaží včlenit do majoritní společnosti. Někteří prý usilují o to, aby s menšinou nebyli spojováni.

Soužití Romů s českou společností se příliš nelepší. Tvrdí to aktivisté z některých romských organizací. Podle nich naopak v poslední době začíná nabírat na síle "anticikanismus". Členové sdružení Dženo či Grémia romských regionálních představitelů to uvedli při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. Mezinárodní den Romů připomíná první setkání romských představitelů 8. dubna 1971 u Londýna. V dalších dnech se pak v Británii uskutečnil první romský kongres, na němž vznikla Mezinárodní romská unie. Podle aktivistů už před 37 lety delegáti na kongresu mluvili o tom, že by se Romové měli zapojit do rozhodování o sobě, že se jim nedaří na pracovním trhu, mají nízké vzdělání, žijí v horších podmínkách a ostatní obyvatelé se na ně dívají skrz prsty. "Kdyby se podobný sjezd konal nyní, témata by se neměnila. A v některých oblastech by se ještě poněkud přiostřila rétorika," uvedli členové sdružení Dženo. Podotkli, že společnost nyní toleruje například hanlivé výroky politiků na adresu Romů či akce extremistů. Dženo se minulý týden obrátilo otevřeným dopisem na prezidenta Václava Klause. Vyzvalo ho, aby se zasadil o dodržování lidských práv a zlepšení situace Romů. Grémium se zas chystá požádat mezinárodní instituce o to, aby Česku "pomohly s odstraněním anticikanismu, rasové diskriminace a projevů apartheidu". Podle nich není ČR sama schopna se jich zbavit. Grémium to uvedlo ve svém prohlášení.

Na vzrůstající hrozbu neonacismu začala upozorňovat nová informační kampaň obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Kampaň se jmenuje 'NEOnácek - Chcete ho?'.

Zhruba 20 lidí si dnes v Letech na Písecku připomnělo tragický osud Romů, kteří za druhé světové války zahynuli v tamním sběrném táboře. Ke kříži poblíž památníku obětem romského holokaustu položili květiny a zapálili svíčky. Za zesnulé se pomodlili při pravoslavné mši, kterou vedl metropolita pravoslavné církve Kryštof. Pietní akt se konal u příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na úterý. Památné místo poblíž bývalého tábora, kde dnes stojí velkovýkrmna prasat, nepřilákalo žádné známé osobnosti. Přijelo pouze několik romských rodin, pravoslavných věřících a knězův doprovod.

Aktivisté z romského sdružení Dženo vyzvali v otevřeném dopise prezidenta Václava Klause, aby se zasadil o zlepšení situace Romů. Obrátili se na něj při příležitosti letošního Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. "Odmítáme být označováni za 'sociální problém' napříč EU a ve společnostech, ve kterých žijeme," stojí v dopise, který podepsal předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Rozhodování evropských institucí je podle Džena nedemokratické a neumožňuje Romům zapojit se do přípravy politik, které se jich týkají. Romové tvoří nejpočetnější menšinu v EU. Na kontinentu jich je podle odhadů deset až 12 milionů, v ČR přibližně čtvrt milionu. Analýza prokázala, že zhruba třetina z nich bydlí v ghettech.