Archiv: Společnost | Menšiny

Američané údajně zvažují, že by plánovanou americkou radarovou základnu v Česku mohla kromě vojáků hlídat i soukromá ochranka. Píše o tom deník Právo.

Pražský magistrát zakázal pochod pravicových extremistů. Radikálové chtěli jít 14. května z Letné ulicí Milady Horákové do Badeniho ulice, v níž je izraelské velvyslanectví. Magistrát soudí, že skutečný účel shromáždění je protizákonný, informoval ČTK mluvčí úřadu Jiří Wolf. Účelem akce mělo být "Shromáždění osob židovského původu k 60. výročí vzniku státu Izrael". Pochod však oznámil Petr Kalinovský, který bývá označován za někdejšího mluvčího neonacistického hnutí Národní odpor. Za zmocněnce označil Erika Sedláčka, který je podle policie aktivním příznivcem neonacistického hnutí, uvedl Wolf. "I podle posudků, které magistrát získal, považuje úřad oznámený účel shromáždění za fiktivní," zdůraznil mluvčí. Skutečný cíl pochodu podle magistrátu směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání.

Vězeňská služba netoleruje ve věznicích žádné projevy neonacismu, rasismu nebo xenofobie, sdělil ČTK její mluvčí Robert Káčer. Reagoval tak na článek zveřejněný v Hospodářských novinách (HN), podle kterých ve věznicích funguje dobře organizovaná tajná síť neonacistů a skinheadů. Vězeňská služba podle mluvčího takovouto tajnou síť nezaznamenala. "Jakékoli informace svědčící o trestné činnosti za zdmi věznic okamžitě prověřují vnitřní kontrolní orgány a vězeňská služba vyrozumí orgány činné v trestním řízení," uvedl Káčer.

Podle HN si neonacisté ve vězeních říkají Prisoners of war, tedy váleční zajatci. Podle svých představ bojovali ve válce "za záchranu bílé rasy", třeba tím, že napadli a ubodali Roma. Zhruba 25 členů této sítě je v kontaktu a má podle deníku podporu zvenčí. Na neonacistických koncertech se prý vybírají peníze, které jdou na jejich vězeňské účty či na placení právníků. Deník také uvedl, že má k dispozici seznam členů organizace. Většina z nich je prý ve vězení za násilné trestné činy s rasovým podtextem. Podle Káčera však v článku HN nezazněly konkrétní informace. "Pokud nám takové informace deník poskytne, budou je prověřovat kontrolní orgány vězeňské služby," uvedl Káčer.

Deníky komentují mimo jiné návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, který vláda doplnila o výpočet majetku, jehož se má týkat. Způsob, kterým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím, je podle poslance ODS Vlastimila Tlustého v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování.

Pouze pět procent české veřejnosti je jednoznačně přesvědčeno, že v Česku nedochází k pracovní diskriminaci některých skupin obyvatel. Většina lidí se domnívá, že znevýhodnění na trhu práce postihuje především starší občany, zdravotně handicapované osoby, těhotné ženy a matky malých dětí. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila společnost STEM. To, že v ČR dochází k pracovní diskriminaci některých skupin obyvatel, si myslí 74 procent respondentů. Oproti průzkumu z roku 2004 podíl lidí s tímto názorem poklesl o pět procent. Na tento druh diskriminace jsou citlivější dotazované ženy než muži - vnímají citlivě zejména pracovní diskriminaci žen kvůli těhotenství, mateřství a péči o rodinu.

Věk označilo jako velmi častý nebo poměrně častý důvod pracovní diskriminace téměř devět z deseti respondentů. Podle 72 procent dotázaných je diskriminačním faktorem zdravotní postižení, 75 procent lidí soudí totéž o těhotenství a mateřství. Podle veřejnosti nejsou někteří spoluobčané žádoucími pracovními silami také pro svůj rasový a etnický původ (59 procent), pohlaví (55 procent), povinnosti k rodině (49 procent) a národnost a státní občanství (37 procent). Naopak sociální původ, sexuální orientaci, politické smýšlení či náboženské přesvědčení považuje za diskriminační faktor méně než pětina respondentů.

Pouze pět procent české veřejnosti je jednoznačně přesvědčeno, že v Česku nedochází k pracovní diskriminaci některých skupin obyvatel. Většina lidí se domnívá, že znevýhodnění na trhu práce postihuje především starší občany, zdravotně handicapované osoby, těhotné ženy a matky malých dětí. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila společnost STEM. To, že v ČR dochází k pracovní diskriminaci některých skupin obyvatel, si myslí 74 procent respondentů. Oproti průzkumu z roku 2004 podíl lidí s tímto názorem poklesl o pět procent. Na tento druh diskriminace jsou citlivější dotazované ženy než muži - vnímají citlivě zejména pracovní diskriminaci žen kvůli těhotenství, mateřství a péči o rodinu.

Věk označilo jako velmi častý nebo poměrně častý důvod pracovní diskriminace téměř devět z deseti respondentů. Podle 72 procent dotázaných je diskriminačním faktorem zdravotní postižení, 75 procent lidí soudí totéž o těhotenství a mateřství. Podle veřejnosti nejsou někteří spoluobčané žádoucími pracovními silami také pro svůj rasový a etnický původ (59 procent), pohlaví (55 procent), povinnosti k rodině (49 procent) a národnost a státní občanství (37 procent). Naopak sociální původ, sexuální orientaci, politické smýšlení či náboženské přesvědčení považuje za diskriminační faktor méně než pětina respondentů.

Oslavy prvního máje v České republice proběhly prakticky bez incidentů. Svátek práce si připomněli levicové strany i občanští demokraté. Sešli se také anarchisté, nacionalisté i neonacisté.

ČSSD vyvolala ve sněmovně hlasování o nedůvěře koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Vláda hlasování ustála. Autor komentáře v Mladé frontě Dnes tvrdí, že hlasování má smysl, i když je výsledek předem jasný. Opozice podle něho jednala správně. Jestliže však chce poukázat na lži, věrolomnost, hrubost a nízkost vlády, měla by tak činit pravdivě, džentlmensky a rytířsky. Jinak veškerý smysl kritiky popírá, míní autor komentáře v Mladé frontě Dnes.

V zoufalé situaci se podle starosty Brna-Starého Lískovce ocitli obyvatelé této městské části poté, co v zimě bezdomovci rozkradli hliníkovou protihlukovou stěnu dělící čtvrť od nedaleké dálnice D1. Na obnovu kilometr dlouhé stěny nemá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) peníze, řekl lískovecký starosta Vladan Krásný (ODS). Chce proto požádat o pomoc ministra dopravy Aleše Řebíčka. Hliníková stěna vysoká tři metry, oddělovala Starý Lískovec s 13.500 obyvateli od rušné dálnice D1 od počátku devadesátých let. Loni v říjnu si podle Krásného bezdomovci všimli, že stěna je tvořena z malých hliníkových ploten. Do jara zmizela většina z nich. Hliník pravděpodobně skončil ve výkupnách surovin.

Občanská demokratická strana preferuje v daňových úpravách pro rok 2009 snížení odvodů na sociální pojištění. Na tiskové konferenci po ideové konferenci ODS v Hradci Králové to řekl ministr průmyslu Martin Říman. Daň z příjmů by tak ODS zřejmě zachovala ve stávající výši 15 procent z takzvané superhrubé mzdy. "Drtivou většinou vystupujících bylo zdůrazněno, že v této fázi je z mnoha důvodů výhodnější provést snížení na straně pojištění," řekl Říman. Další podrobnosti k daňovým změnám nesdělil. Hospodářské noviny tento týden uvedly, že ODS navrhuje snížení sociálního pojištění v příštím roce ze současných 12,5 procenta na deset procent při zachování sazby daně 15 procent. Proti takové změně stojí ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který již vládě navrhl snížit pojistné pouze na 11,5 procenta. Víc podle Kalouska rozpočet neunese.

Na plénu konference chtěl údajně vystoupit daňový expert ODS Vlastimil Tlustý, který prosazuje snížení 15procentní daně. Slovo po úvodním projevu předsedy strany Mirka Topolánka ale nedostal. Topolánek odmítl, že by někomu zakazoval vystoupit. "Můj projev byl jediný úvodní. Myslím, že to všichni pochopili," řekl Topolánek s tím, že práce a diskuze se odehrávaly v šesti sekcích. Ne všichni z 500 účastníků konference byli s takovým přístupem spokojeni. Místopředseda strany Pavel Bém připustil, že neudělení slova Tlustému možná byla chyba.