Archiv: Společnost | Menšiny


Koncepci řešení problémů Romů v Česku, kterou připravil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL), označují zástupci některých romských organizacích za pouhou kampaň před říjnovými krajskými a senátními volbami. Někdejší starosta Vsetína se totiž dostal do vysoké politiky a funkce senátora před dvěma lety krátce poté, co vystěhoval řadu Romů z centra města na předměstí i vzdálených vsí na venkově. Čunek svou koncepci představil minulý týden romským členům vládní rady pro záležitosti romské komunity. Ti ji nejprve odmítali jakkoli hodnotit. "Já si myslím, že ministerstvo pro místní rozvoj je důležitým hráčem při tvoření této velké komplexní koncepce," řekl tehdy ČTK místopředseda rady Ivan Veselý; po necelém týdnu však začal materiál spolu s některými dalšími členy rady ostře kritizovat. Vadí jim například chystané rozdělení Romů do tří skupin, někteří z nich by poté údajně měli bydlet v ubytovnách s přísným režimem a dohledem. "Je to uvedené v úplně jiném kontextu," řekl v úterý ČTK Čunkův poradce Josef Baláž, který materiál vypracoval. Podle Baláže je třeba k potřebným Romům přistupovat individuálně. "Lidé mají různé potřeby a různou sociální úroveň," vysvětlil. Baláže kritika Čunkových názorů nepřekvapila. "Velmi silně vnímám dva názorové proudy," uvedl. Navrhované řešení podle něj znamená šanci na zlepšení životních podmínek desetitisíců Romů, kteří dnes "žijí ve velmi nedůstojném prostředí a velmi nedůstojně". "Tihle lidé to řešili už od 90. let. Šly na to nemalé finanční prostředky a efektivita je nula," dodal na adresu odpůrců Čunkova plánu Baláž.

Ministryně pro národnostní menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) se pokusila zmírnit pobouření, které mezi Romy údajně vyvolali členové vlády kritikou zdůvodňování žádostí o azyl v Kanadě. Příčinou zvýšení počtu romských žadatelů je například podle premiéra Mirka Topolánka spíše jejich ekonomická situace než porušování lidských práv. Podle ministryně, která chce věc řešit v Radě vlády pro záležitosti romské komunity, se kritika netýkala celé romské populace.

"Vyjádření ke konkrétním jedincům a rodinám žadatelů o azyl se v žádném případě netýká romského etnika jako celku," uvedla ve svém sobotním prohlášení Stehlíková. Ministryně podotkla, že její kritika zneužití institutu azylu se týká kteréhokoli českého občana, "který by na cestě za zlepšením životní úrovně čerpal sociální pomoc určenou uprchlíkům a pronásledovaným osobám". Uznala, že v oblasti odstraňování diskriminace kvůli etnickému původu je ještě mnoho práce. Zopakovala ale své přesvědčení, že v Česku nejsou Romové či kterékoli jiné skupiny obyvatelstva ze strany státu perzekvováni, a tudíž není důvod k masovým žádostem o azyl v jiné zemi.

S výkonným tajemníkem Grémia romských regionálních představitelů Ladislavem Bílým se ministryně dohodla na tom, že se problematikou zvýšení počtu romských žadatelů o azyl v Kanadě bude zabývat vládní rada pro romskou komunitu na zasedání 12. září. Bílý se má jednání zúčastnit jako host. Stehlíková má spolu s ministrem vnitra Ivanem Langrem (ODS) od kabinetu za úkol jednat o vzniklé situaci s kanadskými úřady. Pokud by znovu hrozilo zavedení kanadských víz, má Langer vypracovat materiál s návrhem, jak by se tomu dalo čelit.