Archiv: Společnost | Menšiny

Regulérní bitva se odehrála 17. listopadu v Litvínově mezi policií a pravicovými radikály z Dělnické strany, kteří chtěli proniknou na tamní sídliště Janov obývané především Romy. Tento střet měl jedno zarážející prvenství - poprvé se na stranu extremistů v boji proti policistům postavili běžní, přihlížející občané. To pochopitelně vyvolává hned několik palčivých otázek.

Petici proti nepřiměřenosti policejního zásahu při sobotní razii v pražské tržnici Sapa sepsali vietnamští studenti. V dokumentu si stěžují zejména na násilné otevírání kontejnerů se zbožím a nehumánní zacházení se zaměstnanci tržnice, kteří prý chtěli spolupracovat. Mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie Kateřina Rendlová však jejich nařčení odmítá s tím, že počet nasazených sil byl adekvátní počtu kontrolovaných lidí. Policejní opatření podle ní odpovídala podezření, že v areálu se obchoduje se zbraněmi, drogami a padělaným zbožím. Většina podezření se potvrdila, uvedla.

Tržnici Sapa v Praze-Libuši se někdy přezdívá Malá Hanoj. Za letošní rok zde museli dvakrát zasahovat hasiči, druhý požár z počátku listopadu patřil co do nasazení hasičů k největším požárům vůbec. V sobotu 22. listopadu zde policie spolu s cizineckou policií a ČOI provedli rozsáhlou razii, měli podezření, že se v areálu provádí trestná činnost. Do akce policisté nasadili vrtulník, obrněná vozidla, policisty na koních, psovody či takzvané schengenbusy, tedy vozidla vybavená technikou pro důkladnou kontrolu dokladů. Při zásahu bylo zadrženo 44 lidí kvůli nesrovnalostem v dokladech, policisté nalezli i auto plné zbraní. Policejní pes odhalil přítomnost marihuany a heroinu a celní správa zabavila deset tun padělků za zhruba 30 milionů korun. Mezi padělanými věcmi bylo hlavně oblečení, obuv a doplňky. Ministerstvo zahraničí již dříve oznámilo, že ČR zpřísní vydávání některých dlouhodobých víz pro Vietnamce, protože prý často zneužívají pobyt v Česku a předkládají padělané dokumenty. Ministerstvo také minimálně do konce roku pozastavilo nabírání žádostí o dlouhodobá víza pro Vietnamce.

Deníky komentují šance prvního místopředsedy ODS a pražského primátora Pavla Béma na zvolení předsedou občanských demokratů.

V pondělí si Česká republika připomněla pád komunistického režimu v roce 1989 i nacistické perzekuce českých vysokoškoláků v roce 1939.

Dvěma velkým emigračním vlnám z let 1948 a 1968 byla věnována konference o exilu, kterou letos v září na Univerzitě Karlově v Praze uspořádal Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Mezi až dvěma sty tisíci lidí, kteří z bývalého Československa odešli do exilu, byli i Židé. Jak ale na konferenci vysvětlil publicista Petr Brod, židovská emigrace v sobě skrývá řadu paradoxů. Více už Milena Štráfeldová v dnešní krajanské rubrice:

Stoupenci extrémní pravice v Česku chtějí profitovat ze sociálních problémů. Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS) na svých internetových stránkách. Ultranacionalisté se podle tajné služby začínají sjednocovat nad tématem "sociálně nepřizpůsobivých občanů". Vedle soužití majority s romským etnikem mohou nabízet "pseudořešení" problémů i v případě přistěhovalců či bezdomovců, uvedla BIS. "Témata jako homosexuálové, Židé, třetí říše nebo Hitler, ultranacionalisté už opouštějí a začínají se zviditelňovat na velmi senzitivním společenském problému. Zde chtějí profitovat a získávat body," stojí ve zprávě tajné služby. Pravicoví radikálové prý zkoušejí nabízet pseudořešení například ve formě "ochrany" spořádaných občanů. Jako příklad BIS uvedla nedávné události v Litvínově, kde se střetly stovky policistů a pravicových radikálů při jejich pochodu na místní sídliště Janov, obývané převážně Romy. Radikály doprovázeli i místní obyvatelé, kteří před médii neskrývali svou averzi vůči Romům. "Řekl bych, že to bylo asi to nejpozoruhodnější a to, co mě nejvíc šokovalo," komentoval to politolog Zdeněk Zbořil s tím, že šlo o projev sociální nesnášenlivosti. Podle odborníků jsou na vině regionální i celostátní politici, kteří problematickou situaci v podobných oblastech neřeší.

Moravskoslezští Romové upozorňují v otevřeném dopise premiéra Mirka Topolánka na hrozící hromadnou emigrací Romů související s aktuálními projevy extrémistů nejen v Litvínově. Sdružení Romů Severní Moravy v dopisu premiéra vyzvalo k urychlenému řešení situace a přijetí zákonů, které tyto skupiny zruší. Dopis má ČTK k dispozici. "V případě neřešení nebo laxního přístupu vlády ČR k této problematice může dojít k hromadné emigraci Romů z naší republiky. V současné době už mnohé početnější romské rodiny, které se cítí ohroženy v této situaci, vážně uvažují o odchodu z republiky," uvedl v dopisu předseda sdružení Milan Ferenc. Dodal, že demonstrace extremistů se mohou objevit všude tam, kde žije početnější část romských obyvatel. "Proto Vás vyzýváme, abyste nezůstávali lhostejní k provokacím, které mohou vyvrcholit až k masovému vraždění nevinných lidí. Smutné a hanebné je i to, že nebezpečí nehrozí jen od samotných členů neonacismu, ale i od některých spoluobčanů, kteří sympatizují s neonacisty," doplnil Ferenc.

Život dvacetiletého mladíka si v pátek ráno vyžádala přestřelka na tržnici v Dubí na Teplicku. Středně těžká zranění utrpěl další člověk. Stejně jako oběť byl vietnamské národnosti. Neznámý zůstává vrah s černou kuklou na hlavě. Zatímco strýc oběti předpokládá loupež, v Dubí se hned objevily spekulace o vyřizování účtů uvnitř vietnamské komunity. A to je tento týden hodně citlivé téma.

Mladá fronta Dnes komentuje boj o předsednictví v ODS mezi premiérem Mirkem Topolánkem a pražským primátorem Pavlem Bémem. Podle komentátora je ale tento výběr volbou mezi horší a ještě horší variantou. Topolánek zde nevystupuje jako jednooký král mezi slepými, ale nanejvýš jako král půloký. Má však něco, co Bém postrádá, totiž alespoň nějaké principy. Navzdory veřejnému mínění stojí třeba za americkým radarem. A nakonec by asi skutečně rád prosadil hospodářské reformy.

Ostré střety extremistů s policií se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) budou opakovat. Uvedl to server iHNed.cz v souvislosti s pondělními událostmi v Litvínově, kde se střetly stovky policistů a pravicových radikálů. Člen vládní rady pro záležitosti romské komunity Cyril Koky po nepokojích v Litvínově uvedl, že Česku hrozí největší možné občanské nepokoje. Mluvčí BIS Jan Šubrt serveru zároveň řekl, že pravicoví extremisté nejsou schopni ohrozit demokratické zřízení.