Archiv: Společnost | Menšiny


Většina svědků patřících do okruhu známých čtveřice pravicových extremistů, kteří jsou obžalováni ze žhářského útoku ve Vítkově na Opavsku, odmítla u Krajského soudu v Ostravě vypovídat. Z devíti předvolaných svědků se tři nedostavili a ze zbývajících před soudem vypovídal pouze Jakub Demele. Kvůli přístupu svědků, kteří odmítli vypovídat, se nakonec soud musel opřít především o čtení jejich výpovědí z přípravného řízení. Hlavním tématem líčení se tak stalo neonacistické triko s nápisem Thor Steinar, v němž k soudu přišel obžalovaný David Vaculík. Podle zmocněnce poškozené rodiny Markuse Papeho může být Vaculíkův oděv vnímán jako výhružka, zvláště s ohledem na to, že ve čtvrtek mají u soudu vypovídat poškození. Pape proto vyzval soud a státní zástupkyni, aby se zabývali tím, zda se obžalovaný nedopustil nebezpečného vyhrožování. Původně německou značku oblečení založil neonacista Axel Kopelke, v jejím logu je runa. Vaculíkův právník Petr Kausta námitky zmocněnce odmítl a podle něj by naopak státní zástupkyně měla zkoumat, zda ze strany Papeho nejde o křivé obvinění. Vaculík si nakonec triko během pauzy převlékl.

Pape se také domnívá, že minimálně dva ze svědků, kteří jsou příznivci krajní pravice, věděli o předchozí trestné činnosti některých obžalovaných a mohli předpokládat, že v ní budou pokračovat. Pape proto dal před soudem podnět k prověření toho, zda se tito muži nedopustili nadržování, neoznámení trestného činu a nepřekážení trestnému činu. Podle státní zástupkyně se však vyšetřovatelé touto možností již dříve zabývali.

Na stále častější projevy neonacismu a rasismu ve společnosti upozornili řečníci během Terezínské tryzny. Na Národním hřbitově si zhruba 1000 lidí připomnělo oběti, které prošly terezínským ghettem a zdejší věznicí gestapa. Tryzna se konala již po čtyřiašedesáté. Ředitel Památníku Terezín Jan Munk upozornil na růst agresivity a nenávisti v ulicích českých měst, zároveň však vyzdvihl výraznější reakce státních orgánů na toto nebezpečí. V hlavním projevu vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Připomněl, že nacisté se dostali k moci v době světové hospodářské krize, kdy získali sympatie velké části veřejnosti demagogií a populismem. "Globální krizí procházíme i nyní. A znovu zažíváme růst politického extremismu. Je proto třeba se poučit a neuvěřit těm, kdo slibují jednoduchá, avšak nereálná řešení," řekl. Osobní vztah k terezínské pevnosti má premiér Jan Fischer. Jeho příbuzní ghettem prošli, většina z nich se už domů nevrátila.

Tryzně předcházel pietní akt na bývalém popravišti Malé pevnosti. Od roku 1943 byla pevnost dějištěm poprav vykonávaných bez rozsudku. Nejpočetnější skupina vězňů, celkem 52 lidí, byla zastřelena 2. května 1945. Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.

Velká většina lidí stále vnímá soužití Romů a ostatních obyvatel jako problematické. Jako špatné hodnotí vztahy s romskou menšinou 82 procent obyvatel, z toho 33 procent dokonce za velmi špatné. Naopak podle 13 procent Čechů jsou dobré. Vyplynulo to z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s loňským rokem, kdy dotázaní hodnotili vztahy s Romy nejhůře od roku 2007, se výsledek mírně zlepšil, ale jen na úrovni statistické chyby. Nadále je tak hodnocení na jedné z nejhorších úrovní od roku 2007, upřesnili analytici. Loni soužití s Romy kriticky hodnotilo 85 procent lidí, naopak kladně se o něm vyjádřila desetina dotázaných.

Podle CVVM se hodnocení zhoršuje už od roku 2006. Tehdy negativně hodnotilo soužití romské menšiny a ostatních občanů 69 procent Čechů a 22 procent pozitivně. Lidé si ale současně uvědomují, že Romové jsou na tom v některých oblastech hůře než neromská populace. Konkrétně při zaměstnávání je na tom podle 61 procent občanů romská menšina hůře. Dvě pětiny respondentů si také myslí, že Romové mají horší možnost uplatnit se ve veřejném a občanském životě. U dalších oblastí, na které se průzkum CVVM zaměřil, už ale ti, kteří považují možnosti romské populace za horší, nepřevažují nad těmi, kteří je označují za stejné, nebo dokonce lepší. Třetina lidí uvedla, že jsou na tom Romové hůře při získávání kvalifikace. Podle čtvrtiny je pro ně obtížnější získat bydlení a vzdělání. V případě bydlení si ale více než dvě pětiny lidí současně myslí, že mají v tomto směru dokonce lepší podmínky než většinová populace.