Archiv: Společnost | Menšiny

Každoroční setkání na místě bývalého sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu se letos od těch předešlých lišilo. Shromáždění si připomněli oběti romského holokaustu mší i pietním aktem u hromadného hrobu. Navíc ale mohli navštívit výstavu, kterou Muzeum romské kultury připravilo v baráku, jenž se zachoval z původního tábora.

Na místě bývalého sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu je od nynějška k vidění barák, kde za druhé světové války umíraly oběti romského holokaustu. Brněnské Muzeum romské kultury tam zpřístupnilo výstavu. Romské válečné oběti si na místě připomnělo asi 80 lidí. Nejdříve mší a pak pietním aktem u romského hromadného hrobu. Areál Žalov, kde donedávna fungovalo rekreační středisko, loni odkoupilo ministerstvo školství. Chce tam budovat vzdělávací areál, kde by romský holokaust mohli studovat badatelé i školní kolektivy. Šimon Mastný z ministerstva na místě řekl, že pro ministerstvo je projekt důležitý a snad jsme na počátku čtyřletého období, kdy mu bude vyjadřovat podporu. Zda jsou v době krize jisté i peníze, nepotvrdil. Podle něj se nyní projekt přehodnocuje, možné je, že se uskuteční v menším rozsahu, i že financování naplánuje ministerstvo do delšího období.

Neudržovaná plocha u Malešické teplárny, Jižní Město nebo skládka odpadu v Ďáblicích - na jednom z těchto míst by během půl roku měla vzniknout tzv. Oáza pro bezdomovce. Vznik tábora pro lidi bez přístřeší předpokládá akční plán bezdomovectví, který v úterý přijala pražská radnice. Jeho součástí je i jednotná evidence bezdomovců. S návrhem přišel radní pro sociální otázky Jiří Janeček z ODS:

Pražští radní schválili akční plán bezdomovectví. Počítá se zřízením kontroverzního tábora pro lidi bez přístřeší, zavedením jednotné evidence bezdomovců nebo zvláštního týmu městské policie. Radní pro sociální oblast Jiří Janeček (ODS) by chtěl tábor zřídit v v Průmyslové ulici v Malešicích, místo ale ještě není schválené. V táboře by se podle něj mohli usídlit bezdomovci, kteří nechtějí spolupracovat na svém návratu do normálního života a o které se v současné době nikdo nepostará. Pobyt na vymezených pozemcích by nebyl povinností, bezdomovce by ale k jejich obývání měli dotlačit sociální pracovníci. Zatím se objevily tři varianty, kde by mohl být tábor zhruba do půl roku otevřen. Podle Janečka je nejreálnější variantou Průmyslová ulice v Malešicích. Jako další lokality se objevily pozemky u ďáblické skládky nebo na Jižním Městě. Vznik tábora vzbudil nevoli u neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají. Podle nich se takto zamezí návratu těchto lidí do společnosti. Janeček oponoval, že se magistrát snaží bezdomovcům všemožně pomoci, někteří z nich ale o spolupráci nestojí. Materiál kromě vzniku tábora počítá také se zřízením "jednotné evidence sociálně slabých osob". V ní by se měly shromažďovat údaje o bezdomovcích z jednotlivých organizací, které jim pomáhají. Magistrát tak chce zamezit zneužívání služeb, ke kterému prý v současné době dochází. Kolik žije v Praze bezdomovců, není známo. Není totiž přesně stanoven pojem bezdomovce. Zatímco tak v roce 2004 průzkum zjistil téměř 3100 lidí bez domova, jiný jejich počet v roce 2007 stanovil na asi 1800. Podle Janečka v současné době v hlavním městě žije asi 3500 lidí bez přístřeší.

V rubrice "Ptejte se právníka" představí Lenka Pavlová komplex evropských předpisů a mezinárodních smluv týkajících se rodinného práva.

Ústřední německé romské organizace ocení skupinu 18 mladých Romů z Ostravy, kteří v roce 2007 uspěli u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku s žalobou na český stát kvůli diskriminaci ve vzdělávání. ČTK to sdělilo Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Čeští Romové převezmou zvláštní vyznamenání 16. prosince v Berlíně. "Budou oceněni za odvahu svého angažmá," řekl ČTK telefonicky Georg Armbrüster z centra, které sídlí v Heidelbergu. Mladí Romové podle něj figurovali i mezi kandidáty na hlavní ocenění, Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva, kterou nakonec letos získá bývalá předsedkyně Evropského parlamentu Francouzka Simone Veilová. "Jury měla problém shodnout se na jednom laureátovi. Proto zakladatel ceny pan Lautenschläger řekl, pokud chcete angažmá těchto mladých lidí také ocenit, udělíme zvláštní vyznamenání," doplnil Armbrüster. Spolu s nimi ho dostane ještě maďarská bojovnice za práva Romů Ágnes Darócziová.

Dětí školou povinné si už sice v Česku užívají prázdnin, já vás však dnes přece jen ještě pozvu do školy. Do Férové školy. Co tento pojem v praxi znamená?

Svitavami v sobotu pochodovalo zhruba 150 příznivců krajní pravice. Na ohlášené akci chtěli podpořit skina Vlastimila Pechance odsouzeného před lety za vraždu svitavského Roma Oty Absolona. Existovaly obavy z konfliktu s účastníky protirasistického pochodu, který se ve městě uskutečnil už po poledni. Policie nemusela ani na jedné z akcí zasahovat. Příznivci krajní pravice prošli za skandování hesel typu "Nejsme právní stát", "Politické procesy" nebo "Pechanec není vrah" městem od nádraží na náměstí Míru. Před průvodem jeli policisté na koních, nad městem kroužil policejní vrtulník. Na náměstí Míru zaznělo několik projevů. Pořadatelé mimo jiné přečetli údajný Pechancův dopis z vězení, v němž tvrdí, že je nevinen, že jeho proces byl zmanipulován a že stát neprávem zvýhodňuje menšiny. Mezi účastníky akce byli členové Dělnické strany sociální spravedlnosti, Dělnické mládeže a nacionalisté. Na závěr uspořádali sbírku na Pechance a další uvězněné příznivce krajní pravice.

Obyvatelé České republiky mají z hlediska národností největší odstup vůči Romům. Jen o něco lepší vztah mají k Vietnamcům a Ukrajincům. Podle průzkumu agentury Focus, jehož výsledky má ČTK k dispozici, by si Roma či Romku dokázalo představit jako životního partnera, přítele, souseda nebo spolupracovníka méně než deset procent dotázaných. Zhruba pětina lidí je ochotna je akceptovat jako občany Česka. Největší počet dotázaných, konkrétně 43 procent, by je ale nejraději do země nevpouštělo nebo je vyhostilo. Zhruba čtvrtina respondentů by se nebránila, kdyby jejich partnerem, přítelem, sousedem nebo spolupracovníkem byl Vietnamec. V případě Ukrajinců by to bylo schopno akceptovat 15 procent dotázaných. Přibližně třetina lidí u obou zmíněných národností uvedla, že by je byla ochotna přijmout jen jako návštěvníka státu. O něco vstřícnější jsou už občané Česka k Polákům a Němcům.

Naproti tomu více než dvě třetiny respondentů si dovede představit jako svého partnera Čecha či Češku, necelá polovina pak i Moravana nebo Moravačku. Pokud by šlo o Slováka, za partnera by si je vybrala zhruba čtvrtina dotázaných. Ze všech posuzovaných národností ale byli Slováci a Slovenky nejčastěji vítáni jako přátelé, což uvedlo 35 procent lidí. Z regionálního hlediska mají obyvatelé Moravy a Slezska blíže ke Slovákům. Obyvatelé Čech si pak drží od obyvatel Moravy větší odstup než je tomu naopak. Agentura provedla průzkum ve dnech 10. až 23. dubna a zúčastnilo se ho 1018 obyvatel ČR starších 15 let.

Prezident Václav Klaus jmenoval v úterý novou vládu a ministři se ujali svých úřadů. Pražská TOP 09 pošle do boje o primátorské křeslo v hlavním městě bývalého guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmu. Byl zahájen velký proces s představiteli české ultrapravice. Křišťálový glóbus za nejlepší film získal na 45. ročníku Mezinárodního filmového festivalu španělský film Moskytiéra. Ve věku 84 let zemřel v Londýně slavný dirigent a propagátor české hudby Charles Mackerras.