Archiv: Společnost | Menšiny


Pražští radní schválili akční plán bezdomovectví. Počítá se zřízením kontroverzního tábora pro lidi bez přístřeší, zavedením jednotné evidence bezdomovců nebo zvláštního týmu městské policie. Radní pro sociální oblast Jiří Janeček (ODS) by chtěl tábor zřídit v v Průmyslové ulici v Malešicích, místo ale ještě není schválené. V táboře by se podle něj mohli usídlit bezdomovci, kteří nechtějí spolupracovat na svém návratu do normálního života a o které se v současné době nikdo nepostará. Pobyt na vymezených pozemcích by nebyl povinností, bezdomovce by ale k jejich obývání měli dotlačit sociální pracovníci. Zatím se objevily tři varianty, kde by mohl být tábor zhruba do půl roku otevřen. Podle Janečka je nejreálnější variantou Průmyslová ulice v Malešicích. Jako další lokality se objevily pozemky u ďáblické skládky nebo na Jižním Městě. Vznik tábora vzbudil nevoli u neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají. Podle nich se takto zamezí návratu těchto lidí do společnosti. Janeček oponoval, že se magistrát snaží bezdomovcům všemožně pomoci, někteří z nich ale o spolupráci nestojí. Materiál kromě vzniku tábora počítá také se zřízením "jednotné evidence sociálně slabých osob". V ní by se měly shromažďovat údaje o bezdomovcích z jednotlivých organizací, které jim pomáhají. Magistrát tak chce zamezit zneužívání služeb, ke kterému prý v současné době dochází. Kolik žije v Praze bezdomovců, není známo. Není totiž přesně stanoven pojem bezdomovce. Zatímco tak v roce 2004 průzkum zjistil téměř 3100 lidí bez domova, jiný jejich počet v roce 2007 stanovil na asi 1800. Podle Janečka v současné době v hlavním městě žije asi 3500 lidí bez přístřeší.

Obyvatelé České republiky mají z hlediska národností největší odstup vůči Romům. Jen o něco lepší vztah mají k Vietnamcům a Ukrajincům. Podle průzkumu agentury Focus, jehož výsledky má ČTK k dispozici, by si Roma či Romku dokázalo představit jako životního partnera, přítele, souseda nebo spolupracovníka méně než deset procent dotázaných. Zhruba pětina lidí je ochotna je akceptovat jako občany Česka. Největší počet dotázaných, konkrétně 43 procent, by je ale nejraději do země nevpouštělo nebo je vyhostilo. Zhruba čtvrtina respondentů by se nebránila, kdyby jejich partnerem, přítelem, sousedem nebo spolupracovníkem byl Vietnamec. V případě Ukrajinců by to bylo schopno akceptovat 15 procent dotázaných. Přibližně třetina lidí u obou zmíněných národností uvedla, že by je byla ochotna přijmout jen jako návštěvníka státu. O něco vstřícnější jsou už občané Česka k Polákům a Němcům.

Naproti tomu více než dvě třetiny respondentů si dovede představit jako svého partnera Čecha či Češku, necelá polovina pak i Moravana nebo Moravačku. Pokud by šlo o Slováka, za partnera by si je vybrala zhruba čtvrtina dotázaných. Ze všech posuzovaných národností ale byli Slováci a Slovenky nejčastěji vítáni jako přátelé, což uvedlo 35 procent lidí. Z regionálního hlediska mají obyvatelé Moravy a Slezska blíže ke Slovákům. Obyvatelé Čech si pak drží od obyvatel Moravy větší odstup než je tomu naopak. Agentura provedla průzkum ve dnech 10. až 23. dubna a zúčastnilo se ho 1018 obyvatel ČR starších 15 let.