Archiv: Společnost | Menšiny

V dnešní právní rubrice se vrátíme k uzavírání svazků osob stejného pohlaví. Kolega Jan Hloch tuto problematiku opět probere s odbornicí na dané téma Lenkou Pavlovou.

V dnešní rubrice "Ptejte se právníka" se zaměříme na registrované partnerství. Proto vítám ve studiu odbornici na tuto problematiku Lenku Pavlovou.

Evropská komise zatím zavedení víz pro kanadské diplomaty kvůli tomu, že Kanada loni v červenci jednostranně obnovila vízovou povinnost pro Čechy a Moravany, nenavrhne. Ukázala to páteční zpráva o vízové reciprocitě. Loni tím přitom hrozila. Jenže nyní podle komise Ottawa splnila obě podmínky, které jí Brusel dal. Zjednodušilo se vydávání víz pro Čechy a Moravany tím, že Kanada otevřela pracoviště v Praze, zatímco předtím si lidé z ČR museli jezdit pro víza do Vídně. Druhá podmínka souvisela s tím, že měla vzniknout jakási "cestovní mapa", na jejímž konci by mělo být zrušení víz pro Čechy a Moravany. Kanada slíbila, že změní azylový systém, po čemž by měla podle slibů Ottawy následovat případná změna její vízové politiky. Kdy budou moci občané ČR jezdit do Kanady zase bez víz, je nicméně stále nejasné. Případné změny se dají očekávat zřejmě po zavedení nového azylového systému, což by mělo být na konci roku 2011.

Země visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko) budou v příštích letech spolupracovat ve stěžejních bodech, jakými je například řešení romské problematiky nebo energetické bezpečnosti. Novinářům to oznámili po dvoudenním summitu prezidenti V4 Václav Klaus, Ivan Gašparovič, Pál Schmitt a Bronislaw Komorowski. Rovněž se chtějí zabývat vztahem tohoto seskupení k dalším zemím východní Evropy a chtějí také koordinovat svůj postup při předsednictví Maďarska a Polska v Evropské unii v příštím roce. Především slovenský prezident Gašparovič považuje romskou problematiku za velmi palčivou s tím, že se týká zejména Slovenska, ale také České republiky. Podle něho ovšem nelze zúžit záležitost na tyto dvě země, je třeba otázku otevřít v rámci Evropské unie. Uvedl, že Slovensko a Česko se občas stávají terčem kritiky kvůli romské komunitě. Ta by ovšem neměla být pouze pasivním příjemcem různé formy pomoci. "Je třeba najít společnou filozofii v přístupu k těmto otázkám. Jednotlivé země nejsou schopny problém samostatně vyřešit v krátkém čase," podotkl Gašparovič.

Přestože počet uprchlíků žádajících v České republice o azyl klesá, někteří čekají na rozhodnutí celé roky. Řádná lhůta pro vyřízení je sice tři měsíce, žadatelé o mezinárodní ochranu pak ale zpravidla dostávají dopisy prodlužující lhůtu k vydání rozhodnutí. Právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Eva Holá na to upozornila v souvislosti s nedávným přijetím kubánského disidenta v ČR, kterému byl v tuzemsku za zájmu médií i politiků přislíben azyl. "Jako právničku zastupující uprchlíky při jejich řízení o azylu mě šokuje naprosto odlišný přístup ministerstva vnitra při přijímání všech ostatních uprchlíků. Proč se i jiným uprchlíkům nedostane podobně vřelého zacházení jako vězni z Kuby?" ptá Holá v dopise zaslaném ČTK.

Deník Právo se vrací k senátním volbám a přináší rozhovor s prezidentem Václavem Klausem.

Více než stovka příznivců a členů extremistického uskupení Národní odpor v sobotu odpoledne zhruba 1,5 hodiny demonstrovala v Praze 1 proti údajným politickým procesům. Mluvčí pražské policie Eva Kropáčová řekla, že akce byla bez problémů, policisté neznamenali žádný incident. Na demonstraci upozornil server Novinky.cz. Podle webových stránek pražského magistrátu ji ohlásil Viktor Ďurík a aktivisté se podle uvedených informací měli vydat z náměstí Republiky na pochod přes ulici Na Příkopě, Václavské náměstí, ulici 28. října a Národní ulici do ulice Na Perštýně. Mluvčí doplnila, že policisté byli na akci připraveni.

Za loňský žhářský útok na domek Romů ve Vítkově Krajský soud v Ostravě uložil čtveřici extremistů výjimečné tresty vězení. David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš mají jít do vězení na 22 let, Václav Cojocaru na 20 let. Soud je uznal vinnými z pokusu o vraždu a poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Všichni mladíci mají trest vykonat ve věznici se zvýšenou ostrahou a mají zaplatit odškodné a náhradu škody přes 17 milionů korun. Za léčebné výlohy poškozených mají dát Revírní bratrské pokladně 7,5 milionu korun, odškodné pro Natálii činí 9,5 milionu a pro její rodiče 72.000 korun. Případ ale zřejmě nekončí. Právníci obžalovaných se totiž odvolali, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou. Podle obžaloby čtyři mladíci na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009. Tři z nich do oken hodili tři zápalné láhve, čtvrtý čekal v autě. Podle obžaloby jejich čin souvisel se zviditelněním extremistických skupin a také se 120. výročím narození Adolfa Hitlera.

Za žhářský útok na dům ve Vítkově uložil soud čtveřici extremistů výjimečné tresty v rozpětí 20 až 22 let. Soud je uznal vinnými i z pokusu o vraždu. Tři lidi tehdy požár vážně poranil, dvouletá Natálie byla měsíce v kritickém stavu. Hlavní líčení a vynesení rozsudku vyvolalo velký zájem mezi médii. V jednací síni se objevil i štáb americké zpravodajské televizní stanice CNN.

Klíčem k integraci Romů do společnosti je lepší vzdělání romských dětí a dostupné pracovní příležitosti. Při čtvrtečním zasedání Mezinárodního řídicího výboru Dekády romské inkluze v Praze to řekl premiér Petr Nečas. Vláda si podle něj je vědoma nedostatků v soužití Romů a většinové společnosti. Zlepšení vztahů je ale dlouhodobý proces, v němž může stát sehrát jen omezenou roli. Premiér při jednání čelil i výtkám kvůli svému poradci pro lidská práva Romanu Jochovi. "Považujeme za klíčový důraz na lepší a kvalitnější vzdělávací služby. Musí se dostat lepšího, kvalitnějšího a dostupnějšího vzdělání především romským dětem a mládeži," řekl Nečas při zahájení dvoudenní konference. Při integraci Romů do většinové společnosti se podle Nečase musí snažit obě strany. "Ve svobodné společnosti je role státu omezená a nemůže řešit všechny společenské problémy," řekl.