Archiv: Společnost | Menšiny


České křesťanské církve nezaujímají zcela jednotný postoj k homosexualitě a nepřipravily ani společnou reakci na zákon o registrovaném partnerství. Některé církve jsou radikálnější, jiné liberálnější, názory se liší i mezi příslušníky jednotlivých vyznání. Obecně však křesťany podle tajemnice Ekumenické rady církví Jitky Krausové spojuje podpora modelu rodiny, v níž je muž, žena a děti. Proti zákonu je především katolická církev, Apoštolská církev a Církev bratrská, která se obává, že následujícím krokem "homosexuální lobby" bude snaha prosadit možnost adopce dětí.

"Tento zákon považuji za neštěstí. Je další ranou pro rodinu, která už je tak v krizi, a ohrožuje holou existenci společnosti," sdělil ČTK v reakci na schválený návrh zákona olomoucký katolický arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference. Jak dodal, doufá, že zákon zamítne jak Senát, tak prezident republiky.

V České republice - na rozdíl od některých jiných zemí - žádná církev nežehná svazkům homosexuálů. Podle Krausové by se církve zřejmě sjednotily i v odmítavém názoru na adopci dětí páry stejného pohlaví. "Zákon je vstupem na šikmou plochu, morálním a politickým ústupkem na nepravém místě, další těžkou ranou morálnímu vývoji naší společnosti," řekl ČTK předseda rady Církve bratrské Pavel Černý. Dnešním dnem podle něj byla utržena lavina, která se již nedá zastavit, společnost již nemá argumenty, kterými by se mohla bránit proti dalším variantám soužití, proti nežádoucím oficiálním alternativám manželství a rodiny. Nesouhlas se zákonem vyjádřil také biskup Apoštolské církve Rudolf Bubik. Vidí v něm vážné a zřejmé ohrožení především dětí a mladé generace "vymírající české společnosti". "Schválení zákona je dalším krokem na cestě demontáže morálních hodnot naší společnosti. Zkušenost z nedávné historie jasně ukazuje, že po tomto kroku bude vyvíjen enormní tlak na kroky další, končící úplným zrovnoprávněním homosexuálního soužití s heterosexuálním manželstvím včetně adopce dětí," sdělil Bubik ČTK. Jak dodal, "není, žel, pravděpodobné, že by se naši zákonodárci v budoucnu řídili nadčasovými společenskými hodnotami".

O přijetí či zamítnutí návrhu zákona o registrovaném partnerství rozhodnou v Senátu zřejmě občanští demokraté. O normě, kterou v pátek schválila sněmovna, senátní kluby ještě nejednaly, jejich zástupci ale považují její přijetí za reálné. Místopředseda senátního klubu ODS Jiří Šneberger ČTK řekl, že výsledek sněmovního hlasování vítá a předlohu v Senátu podpoří. Pravděpodobnost, že senátoři registrované partnerství schválí, je podle něj přibližně padesátiprocentní. Většina občanských demokratů přitom v pátek ve sněmovně hlasovala proti registrovanému partnerství. Stejný postoj zaujali i všichni přítomní lidovci.

Šéf senátního klubu ČSSD Jan Rakušan je přesvědčen, že předloha Senátem projde. On i ostatní sociální demokraté ji podle něj podpoří. "Je ostuda, že po tolika letech nejsme schopni docílit, aby z toho vzešel nějaký návrh zákona. Za Senát jako celek nevím, protože tam dnes hraje největší roli ODS," řekla ČTK místopředsedkyně klubu SNK sdružení nezávislých Helena Rögnerová. O rozhodující pozici ODS je přesvědčena také šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Náš klub o tom bude debatovat, má na to poměrně rozdílná stanoviska, jsou tam stoupenci i odpůrci," uvedla. Vstřícně se k zákonu postavil i zástupce komunistů v horní komoře Vlastimil Balín. "Konečně zvítězil zdravý rozum, nechutné tahanice jsou u konce," řekl ČTK. Stejný názor má podle něj i druhý představitel KSČM v Senátu Eduard Matykiewicz. Šance na schválení registrovaného partnerství mezi senátory jsou zhruba vyrovnané, myslí si.

Se změnami by pro zákon byl šéf senátního klubu KDU-ČSL Adolf Jelínek. "Jestli máme lidi, kteří žijí ve společné domácnosti nějakým způsobem zvýhodňovat, doufám, že ne na úroveň rodiny, neměla by to být otázka sexuální orientace, ale společné domácnosti. Budu iniciovat pokus o změnu podobnou, jako je ve Francii, to znamená společná domácnost s širokým rozmezím," uvedl.

Zákon má upravit vznik a zánik svazku. Partnerství by se zapisovalo do občanského průkazu. Partnerům a partnerkám by norma mimo jiné zaručila nárok na informace o zdravotním stavu jejich protějšku a šanci dědit stejně jako manželé. Zákon počítá se vzájemnou vyživovací povinností. Podobné normy platí v 11 evropských zemích. Česká republika by se stala prvním postkomunistickým státem, který by partnerství uzákonil. Ve střední Evropě schválilo normu pouze Německo.