Archiv: Společnost | Menšiny


Pravidla pro výběr žadatelů o obecní byty podle ombudsmana Otakara Motejla obsahují často diskriminační podmínky. Nedostatky lze nalézt zhruba u třetiny obcí. Nejčastěji jsou uchazeči diskriminováni na základě státního občanství, pohlaví nebo rasové či etnické příslušnosti. Jde o důvod, který u přístupu k bydlení výslovně zakazuje antidiskriminační zákon, řekl novinářům Motejl. Svá zjištění předá obcím a ministerstvu vnitra, aby zajistily nápravu. Názvy obcí zatím nechtěl zveřejnit. Ochránce veřejných práv například zjistil, že přestože v Evropské unii platí zákaz rozlišování na základě státní příslušnosti, je u některých obcí české občanství podmínkou pro zařazení žádosti do evidence uchazečů či jejího bodového zvýhodnění. "Je sice legitimní, jestliže obce do jisté míry zvýhodní své občany, ovšem do tohoto zvýhodnění musí být zahrnuti i příslušníci jiných států EU, kteří mají v Česku přechodný či trvalý pobyt a místo pobytu nahlášeno v obci," řekl novinářům Michal Čermák z oddělení rovného zacházení kanceláře veřejného ochránce práv. Obce se dále často snaží zajistit dobrou platební morálku budoucích nájemců tím, že znevýhodňují uchazeče, kteří pobírají rodičovský nebo mateřský příspěvek. Za nepřímou diskriminaci, a to především romských rodin, lze podle Čermáka považovat i zvýhodňování žadatelů pouze do určitého počtu dětí. "Přestože se obce musí chovat jako dobří hospodáři, jejich postavení není srovnatelné s běžným pronajímatelem. Obec má zákonem svěřeny zvláštní povinnosti, mezi než patří i uspokojování potřeb bydlení. Požadavek na rovné zacházení je proto v případě obcí mnohem silnější, než u ostatních pronajímatelů," řekl Motejl.