Archiv: Společnost | Rodina

Na 500 ředitelek mateřských škol si stěžuje otevřeným dopisem premiérovi Andreji Babišovi (ANO) na zanedbávání mateřských škol ministerstvem pod vedením Robera Plagy (ANO). Kvalita předškolního vzdělávání je ohrožena, varují v dopise, který má ČTK k dispozici. Vláda podle ředitelek samostatných mateřských škol nepostupuje koncepčně, když podporuje skrz ministerstvo práce a sociálních věcí provoz a zřizování dětských skupin, které jsou určeny především pro děti do tří let, a neinvestuje do školek.

"Dětské skupiny navštěvuje více než 14.000 dětí, v mateřských školách je 45.000 dětí do tří let," uvádějí s tím, že školky mají oproti dětským skupinám daleko horší podmínky. Na jednu učitelku tam připadá až 28 dětí, v mateřských skupinách musí být od 13 dětí minimálně tři dospělé osoby. Ředitelky si stěžují také na nízké ohodnocení práce učitelů a to, že stát neřeší úbytek příjmů mateřských škol za děti v povinném předškolním vzdělávání a ze sociálně slabých rodin, které jsou od placení školkovného osvobozeny. V ČR bylo v uplynulém školním roce podle statistik ministerstva školství 5287 školek, do kterých chodilo 363.776 dětí.

Svatbám se v Česku v poslední době daří. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v loňském roce si své ano řeklo 54 470 párů, což je nejvíc za posledních deset let. A tento trend platí i u sňatků, kde jeden ze svatebčanů je cizinec. V průměru bylo takzvaných smíšených sňatků okolo 5 tisíc 200 ročně, loni to už bylo zhruba o 200 víc.

Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.

V Česku by rodiče mohli od roku 2021 zase dávat děti do jeslí. Ty by vnikly ze současných dětských skupin a stát by přispíval na jejich provoz. Návrh novely zákona o jeslích představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. V současné době v Česku funguje tisícovka dětských skupin.

Velikosti škol v Česku jsou velmi rozdílné. Zatímco do největších může chodit více než tisíc dětí, nejmenší navštěvuje jen několik jednotlivců. V Česku je podle statistik 5287 mateřských, 4172 základních a 1290 středních škol, do kterých chodilo dohromady kolem 1,7 milionu dětí a mladých lidí.

Další úspěch českého porodnictví. V motolské nemocnici v Praze se narodilo první dítě matce s transplantovanou dělohou. Chlapeček přišel na svět 29. srpna. Mladé ženě chyběla děloha od narození a transplantaci podstoupila v roce 2017.

Nedávný průzkum ukázal, že čeští školáci mladší 13 let mají profil průměrně na třech sociálních sítích, a to i přesto, že se pod touto věkovou hranicí zaregistrovat nesmí. Přitom podle odborníků platí, že čím mladší uživatelé jsou, o to větší rizika jim na internetu hrozí. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost v těchto dnech spustil projekt s názvem Digitální stopa, jehož cílem je poradit dětem, jak bezpečně využívat internet a sociální sítě.

Základní rodičovský příspěvek nejspíš od příštího roku vzroste na 300 tisíc korun. Poslanci by to podle čtvrtečního stanoviska sociálního výboru měli schválit 80tisícový nárůst, který navrhuje vládní novela. Vyšší příspěvek by měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek ještě pobírat. Rodiny s takzvanými vícerčaty by měly dostat až 450 tisíc korun. Navýšení rodičovské zvýší pro příští rok výdaje rozpočtu zhruba o osm a půl miliardy korun.

Od ledna by se taky mohlo zvýšit životní minimum. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD bude nařízení schvalovat v říjnu vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce prosadit dostupnější péči o děti do tří let. V novele zákona navrhuje dětské skupiny od roku 2021 platit ze státního rozpočtu. Evropské dotace totiž po roce 2020 skončí. Ministerstvo chce skupiny taky přejmenovat na jesle. Podle opozice je přejmenování dětských skupin na jesle zbytečné. Myslí si to třeba poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Podle ní změna názvu může provozovatelům přinést náklady navíc. Novelu bude ještě posuzovat legislativní rada vlády.

Česká společnost se za tři desetiletí od listopadu 1989 výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Na konci minulého režimu měli čeští muži naději dožít se 68 let, teď je to o osm let víc. Ženy měly před sebou před třemi desetiletími 75,5 roku a nyní téměř 82 let. Podíl seniorů roste. Na konci minulého režimu tvořili lidé nad 65 let necelých 13 procent obyvatel, nyní téměř pětinu. Jsou jich víc než dva miliony. Za tři desetiletí jich přibylo 800.000. Naopak ubylo dětí do 15 let. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560.000. Podíl se snížil z 22 procent obyvatel na 16 procent.

Víc než 42 procent lidí v Česku je svobodných. V roce 1989 to bylo 37 procent. Tehdy měl rozvod za sebou zhruba každý devatenáctý obyvatel republiky, teď každý devátý. Zatímco před 30 lety na tisícovku obyvatel připadalo zhruba osm svateb, teď pět. Před pěti lety to byly dokonce jen čtyři sňatky. Od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dvojice ho ale uzavírají mnohem později než dřív. Před 30 lety se muži poprvé ženili v průměru v necelých 26 letech, teď ve více než 32 letech. Ženy se poprvé vdávaly v průměru ani ne ve 22 letech, teď jsou o osm let starší. Prvního potomka Češky v 80. letech mívaly v průměru krátce po 22. narozeninách, teď je jim o šest let víc.