Archiv: Společnost | Rodina

Dluhy dětí do 15 let by mohly ze zákona přejít na jejich rodiče nebo osobu, která je má v péči. Novelu občanského zákoníku, která chce zabránit vzniku dětských dluhů, připravili společně poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních pirátů a lidovců. A souhlasí s ní i většina občanů. Ukazuje to průzkum společnosti Median pro organizaci Člověk v tísni. Podle něj se pro novelu vyslovilo přes 80 procent lidí.

Starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi hodnotí Češi nejlépe od roku 2004, kdy se jich na to Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) poprvé dotazovalo. Jako dostatečnou ji vnímá 56 procent lidí, což je o osm procentních bodů více než v předchozím průzkumu v únoru 2017. V případě konkrétních opatření v rodinné politice 90 procent Čechů souhlasí s podporou pružné pracovní doby nebo částečných úvazků pro rodiče a 88 procent i s provozováním družin u každé základní školy. Čtyři pětiny lidí by také přivítaly snížení daní pro lidi s nezaopatřenými dětmi, vyšší počet mateřských škol, otcovskou dovolenou a zvýšení rodičovského přídavku. Kolem dvou třetin dotázaných se vyslovilo pro společné zdanění manželů, vícerychlostní rodičovskou dovolenou nebo plošné porodné bez ohledu na příjem. S plošnými přídavky na děti souhlasila polovina lidí.

CVVM zjišťovalo mezi lidmi i názor na zavedení obědů zdarma pro děti v mateřských a základních školách, veřejnost v této otázce ale nebyla jednotná. Téměř dvě pětiny se přiklonily k variantě, aby obědy zdarma měly jen děti z chudých rodin, čtvrtina by je zavedla plošně pro všechny a třetina by je nezaváděla.

Dlouhých šest let prožil v koncentračních táborech. V jeho papírech bylo napsáno "návrat nežádoucí". Přesto dokázal v těchto podmínkách zachránit kolem tisícovky převážně židovských dětí. Jsou mezi nimi i nositelé Nobelovy ceny. Česko tak má svého Schindlera či Wintona, o kterém se dlouho nevědělo. Jmenoval se Antonín Kalina a pocházel z Třebíče. Pro českou veřejnost ho objevil publicista Stanislav Motl.

V Česku v posledních letech přibývá svateb. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2017 bylo v republice uzavřeno téměř 53 tisíc sňatků, což je nejvíce za posledních deset let. Jenže veselka neznamená pouze romantický ceremoniál, ale znamená i nemalé náklady. Každý čtvrtý pár vyšla svatba na částku mezi dvaceti až padesáti tisíci korunami. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Broker Consulting.

Zhoršení prospěchu, bolest hlavy nebo poruchy spánku mohou u dítěte signalizovat nadužívání internetu. Mobily a počítače hodně ale užívají i rodiče. Odborníci to řekli novinářům po skončení konference Hrozí našim dětem digitální demence?, na níž se sešli učitelé, lékaři, zástupci rodičů, ale i policie. "Měla jsem v ordinaci i děti, které vyhrožovaly rodičům, že vyskočí z okna, když jim rodiče mobil seberou," řekla senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz), místopředsedkyně senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Přímo závislost jako psychiatrická diagnóza se podle psycholožky Zuzany Pavelcové týká jen malého množství z nich. Děti podle ní především trápí stresující prostředí, ve kterém žijí, a které na ně vyvíjí tlak jak ze škol, tak z rodiny. "Je potřeba podpořit nejen jejich digitální gramotnost, ale i emoční inteligenci a odolnost tak, aby byly schopny ten tlak ustát," dodala. Debata se vedla také o mobilech ve školách, jejichž případný zákaz rozděluje i odbornou veřejnost. Odborníci z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2015 uvedli, že až pět procent dětí v Česku je závislých na hraní počítačových her, chytrých telefonech či sociálních sítích, případně má s jejich používáním vážný problém.

Ministerstva zdravotnictví a práce by měla do konce roku připravit návrh, jak Česko naloží s kojeneckými ústavy. Jejich počet by se měl snížit. Reforma péče o nejmenší děti by se pak měla provést příští rok. Novinářům to řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V Česku funguje 27 dětských domovů a center pro děti do tří let a podle loňských plánů jich mělo zůstat sedm. Do dětských domovů se předloni podle zdravotnických statistik dostalo 1490 chlapců a děvčat, kterým nebyly ještě ani tři roky. "Chceme, aby tady kojenecké ústavy byly jen pro ty, kteří mají zdravotní problém, který je zásadního rázu," řekl náměstek. Čím víc podle něj bude pěstounů a adoptivních rodičů, tím víc ústavů se uvolní. V nich by mohla pak vzniknout například centra služeb pro lidi s autismem a jejich rodiny, dodal Prymula.

V nemocnici Na Bulovce se otevírá první Centrum porodní asistence v Česku. O budoucí matky se v něm budou starat, a porody povedou pouze porodní asistentky. Ministerstvo zdravotnictví chce podle svého šéfa Adama Vojtěcha (ANO) vznik stejných center podporovat i v dalších nemocnicích.

Neočkované děti starší tří let nejspíš nebudou moci navštěvovat vedle státních školek ani dětské skupiny a podobná soukromá zařízení. Návrh je součástí připravované novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který chce ministerstvo zdravotnictví předložit vládě ve třetím čtvrtletí letošního roku. Někteří rodiče návrh kritizují. V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Povinnost očkování a vysokou míru očkování dětí vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě proočkovanosti na hranici 95 procent chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. U některých nemocí už se Česko ale podle lékařů pohybuje pod touto hranicí.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Podle vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neochota k očkování mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Podle ní je nebezpečí, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít.

V Česku chybí systém pomoci mladým, kteří odcházejí z dětských domovů či pěstounských rodin. Zákon neupravuje podporu, která by dospívajícím bez rodinného zázemí umožnila a usnadnila start samostatného života. Na fóru o odchodu z náhradní péče to řekli zástupci dětských domovů, pěstounských rodin a další odborníci. Podle předsedkyně Federace dětských domovů Jany Koubové zákon upravuje nyní to, že mladí mohou v domově dobrovolně po uzavření smlouvy zůstat do dokončení studia, nejvýš do 26 let. Pomoc se samostatným hospodařením, vyřizováním různých dokumentů, hledáním práce i bydlení a s jejich udržením poskytují zařízení i pěstouni pak dobrovolně. "Velice pomáhají neziskové organizace," uvedla Koubová. Dodala, že státní instituce dětem po odchodu z dětských domovů nepomáhají.

Oldřich Matoušek z katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že by pomohlo uzákonění nároku dětí na pokračující péči, jak je tomu ve skandinávských zemích. Podle Matouška například v Norsku péče trvá do 23 let. Existují programy na podporu vyššího vzdělávání, přípravy na samostatnost či dlouhodobé doprovázení na úřady i jinam. Součástí řešení by mělo být dostupné bydlení, dodal Matoušek. Například Chanovice podle svého starosty Petra Kláska věnovaly dům na bydlení mladých z ústavní péče zdarma. Klásek míní, že vytvoření rodinné buňky v malém městě je výhodné. Mladí nejsou anonymní a lépe zapadnou mezi místní. Ministerstvo práce zvažuje nastavení pomoci po odchodu z dětských domovů a od pěstounů. Mladí bez zázemí, kteří by dál studovali, by mohli podle záměru dostávat každý měsíc zaopatřovací dávku 15.000 korun na bydlení, školu a živobytí. K tomu by se vyplácel jednorázový příspěvek 25.000 korun. Mimořádnou pomoc do této sumy je možné získat už dnes. Podle některých expertů jen dávka mladým ale nepomůže, mít by měli i odbornou podporu a doprovod.

Dokumentární film Pasažéři zachycuje osudy čtyř dětí poté, co odešly z dětského domova. Každý z nich se musí vypořádat s jinými životními situacemi. To společné, co jejich životy ovlivňuje, je absence lásky a rodinného zázemí v dětství.