Archiv: Společnost | Rodina


V Česku chybí systém pomoci mladým, kteří odcházejí z dětských domovů či pěstounských rodin. Zákon neupravuje podporu, která by dospívajícím bez rodinného zázemí umožnila a usnadnila start samostatného života. Na fóru o odchodu z náhradní péče to řekli zástupci dětských domovů, pěstounských rodin a další odborníci. Podle předsedkyně Federace dětských domovů Jany Koubové zákon upravuje nyní to, že mladí mohou v domově dobrovolně po uzavření smlouvy zůstat do dokončení studia, nejvýš do 26 let. Pomoc se samostatným hospodařením, vyřizováním různých dokumentů, hledáním práce i bydlení a s jejich udržením poskytují zařízení i pěstouni pak dobrovolně. "Velice pomáhají neziskové organizace," uvedla Koubová. Dodala, že státní instituce dětem po odchodu z dětských domovů nepomáhají.

Oldřich Matoušek z katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že by pomohlo uzákonění nároku dětí na pokračující péči, jak je tomu ve skandinávských zemích. Podle Matouška například v Norsku péče trvá do 23 let. Existují programy na podporu vyššího vzdělávání, přípravy na samostatnost či dlouhodobé doprovázení na úřady i jinam. Součástí řešení by mělo být dostupné bydlení, dodal Matoušek. Například Chanovice podle svého starosty Petra Kláska věnovaly dům na bydlení mladých z ústavní péče zdarma. Klásek míní, že vytvoření rodinné buňky v malém městě je výhodné. Mladí nejsou anonymní a lépe zapadnou mezi místní. Ministerstvo práce zvažuje nastavení pomoci po odchodu z dětských domovů a od pěstounů. Mladí bez zázemí, kteří by dál studovali, by mohli podle záměru dostávat každý měsíc zaopatřovací dávku 15.000 korun na bydlení, školu a živobytí. K tomu by se vyplácel jednorázový příspěvek 25.000 korun. Mimořádnou pomoc do této sumy je možné získat už dnes. Podle některých expertů jen dávka mladým ale nepomůže, mít by měli i odbornou podporu a doprovod.