Archiv: Společnost | Rodina

V nemocnici Na Bulovce se otevírá první Centrum porodní asistence v Česku. O budoucí matky se v něm budou starat, a porody povedou pouze porodní asistentky. Ministerstvo zdravotnictví chce podle svého šéfa Adama Vojtěcha (ANO) vznik stejných center podporovat i v dalších nemocnicích.

Neočkované děti starší tří let nejspíš nebudou moci navštěvovat vedle státních školek ani dětské skupiny a podobná soukromá zařízení. Návrh je součástí připravované novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který chce ministerstvo zdravotnictví předložit vládě ve třetím čtvrtletí letošního roku. Někteří rodiče návrh kritizují. V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Povinnost očkování a vysokou míru očkování dětí vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě proočkovanosti na hranici 95 procent chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. U některých nemocí už se Česko ale podle lékařů pohybuje pod touto hranicí.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Podle vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neochota k očkování mezi největší hrozby pro zdraví lidí. Podle ní je nebezpečí, že přijde vniveč pokrok v potírání nemocí, kterým se dá vakcinací předejít.

V Česku chybí systém pomoci mladým, kteří odcházejí z dětských domovů či pěstounských rodin. Zákon neupravuje podporu, která by dospívajícím bez rodinného zázemí umožnila a usnadnila start samostatného života. Na fóru o odchodu z náhradní péče to řekli zástupci dětských domovů, pěstounských rodin a další odborníci. Podle předsedkyně Federace dětských domovů Jany Koubové zákon upravuje nyní to, že mladí mohou v domově dobrovolně po uzavření smlouvy zůstat do dokončení studia, nejvýš do 26 let. Pomoc se samostatným hospodařením, vyřizováním různých dokumentů, hledáním práce i bydlení a s jejich udržením poskytují zařízení i pěstouni pak dobrovolně. "Velice pomáhají neziskové organizace," uvedla Koubová. Dodala, že státní instituce dětem po odchodu z dětských domovů nepomáhají.

Oldřich Matoušek z katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že by pomohlo uzákonění nároku dětí na pokračující péči, jak je tomu ve skandinávských zemích. Podle Matouška například v Norsku péče trvá do 23 let. Existují programy na podporu vyššího vzdělávání, přípravy na samostatnost či dlouhodobé doprovázení na úřady i jinam. Součástí řešení by mělo být dostupné bydlení, dodal Matoušek. Například Chanovice podle svého starosty Petra Kláska věnovaly dům na bydlení mladých z ústavní péče zdarma. Klásek míní, že vytvoření rodinné buňky v malém městě je výhodné. Mladí nejsou anonymní a lépe zapadnou mezi místní. Ministerstvo práce zvažuje nastavení pomoci po odchodu z dětských domovů a od pěstounů. Mladí bez zázemí, kteří by dál studovali, by mohli podle záměru dostávat každý měsíc zaopatřovací dávku 15.000 korun na bydlení, školu a živobytí. K tomu by se vyplácel jednorázový příspěvek 25.000 korun. Mimořádnou pomoc do této sumy je možné získat už dnes. Podle některých expertů jen dávka mladým ale nepomůže, mít by měli i odbornou podporu a doprovod.

Dokumentární film Pasažéři zachycuje osudy čtyř dětí poté, co odešly z dětského domova. Každý z nich se musí vypořádat s jinými životními situacemi. To společné, co jejich životy ovlivňuje, je absence lásky a rodinného zázemí v dětství.

Velké řetězce musí nadále odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za "nucený dar". Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do vlastnických práv. Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti. Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami.

Nejoblíbenější věcí dětí v základních školách je mobilní telefon. Na webových stránkách nebo aplikacích v něm stráví většina z nich denně několik hodin. Ukázaly to výsledky letošního minisčítání mezi zhruba 25.000 dětmi. Z dotazníků také vyplynulo, že přibližně pětina žáků se nechá do školy vozit autem a mezi nejméně oblíbené předměty patří zpěv a čeština. Výsledky zveřejnil Český statistický úřad na svém webu.

Výsledky průzkumu naznačují, že internet děti neomezuje v navazování blízkých přátelství. Přibližně třetina školáků má dle odpovědí čtyři i více blízkých kamarádů. Asi čtvrtina má dva a pětina tři kamarády. Zhruba 6,4 procent dětí sdělilo, že žádné blízké kamarády nemá.

Rodičovský příspěvek v Česku by se mohl zvýšit od roku 2020, a to o 80.000 korun na celkem 300.000 korun. Dohodli se na tom zástupci vládních stran. Novinářům to po jednání koaliční rady řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Přidání by ročně mělo stát kolem devíti až deseti miliard korun.Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila, že zvýší rodičovskou na 300.000 korun.

V Česku by mohla vzniknout nová důchodová komise, v níž by zasedali politici sněmovních stran, experti, akademici i zástupci seniorských a neziskových organizací. Projednávat by měli návrhy jednotlivých změn důchodového systému. Dohodly se na tom koaliční strany. "Komise by měla fungovat tím principem, že vždy navrhneme k nějakému tématu různé scénáře řešení a budeme o nich diskutovat," řekla Maláčová. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se komise měla nejdřív zaměřit na řešení nízkých důchodů žen a na možný dřívější odchod do penze u lidí v náročných profesích. Na těchto dvou tématech se už dřív koaliční strany shodly.

Pražský institut Re:life se už dva roky zabývá léčbou a prevencí závislostí na nových technologiích a online světě. Podle jeho zakladatelky, psycholožky Zuzany Pavelcové, jde o problém, který je velmi důležitý, nicméně stále ještě poměrně podceňovaný.

V Česku se podle kvalifikovaných odhadů dostane pomoci pouze deseti až 15 procentům dětí, které v rodině zažívají bití nebo násilí a jsou evidovány úřady. Velké množství dětí zasažených domácím násilím se však do evidence ani nedostane. Před konferencí Mluvme spolu o násilí to novinářům řekla Petra Wünschová, ředitelka centra LOCIKA zaměřeného na odbornou péči pro děti zažívající domácí násilí. Problémem jsou nejenom nedostačující finanční prostředky, ale také nedostatek nástrojů k rozpoznání problému.

O násilí v rodinách se podle Wünschové v Česku velmi málo mluví a problémem je právě také i finanční stránka věci. Péče o jedno dítě, které zažívá domácí násilí, stojí podle ředitelky centra LOCIKA zhruba 30.000 korun ročně. Ke zlepšení situace nepřispívá ani to, že jsou lidé v Česku nadále k násilí na dětech tolerantnější než jinde.

V české společnosti je relativně vysoká ochota uvažovat o pěstounství nebo adopci dětí, uvažuje o ní skoro třetina lidí. Případným zájemcům ale chybí informace o možnostech náhradní rodinné péče a odrazuje je především složitý proces. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Median pro Asociaci Dítě a rodina. Za další překážky považují účastníci průzkumu náročnost péče o osvojené dítě či skryté zdravotní problémy dítěte. Pro polovinu respondentů by bylo při výběru dítěte zásadní, zda je zdravé, zda jeho rodič byl závislý na drogách a zda pochází z Česka. Průzkum podle odborníků na náhradní rodinnou péči potvrdil, že této otázce se v Česku věnuje málo prostoru.