Archiv: Společnost | Rodina

Česká společnost se za tři desetiletí od listopadu 1989 výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Na konci minulého režimu měli čeští muži naději dožít se 68 let, teď je to o osm let víc. Ženy měly před sebou před třemi desetiletími 75,5 roku a nyní téměř 82 let. Podíl seniorů roste. Na konci minulého režimu tvořili lidé nad 65 let necelých 13 procent obyvatel, nyní téměř pětinu. Jsou jich víc než dva miliony. Za tři desetiletí jich přibylo 800.000. Naopak ubylo dětí do 15 let. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560.000. Podíl se snížil z 22 procent obyvatel na 16 procent.

Víc než 42 procent lidí v Česku je svobodných. V roce 1989 to bylo 37 procent. Tehdy měl rozvod za sebou zhruba každý devatenáctý obyvatel republiky, teď každý devátý. Zatímco před 30 lety na tisícovku obyvatel připadalo zhruba osm svateb, teď pět. Před pěti lety to byly dokonce jen čtyři sňatky. Od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dvojice ho ale uzavírají mnohem později než dřív. Před 30 lety se muži poprvé ženili v průměru v necelých 26 letech, teď ve více než 32 letech. Ženy se poprvé vdávaly v průměru ani ne ve 22 letech, teď jsou o osm let starší. Prvního potomka Češky v 80. letech mívaly v průměru krátce po 22. narozeninách, teď je jim o šest let víc.

Soud potrestal babičku pohřešované sedmileté Valerie z Prahy osmi lety vězení za to, že svou vnučku týrala, opustila a zanedbávala její výživu, a také za ohrožování její výchovy, podvod a za zpronevěru dávek, které žena na dívku pobírala. Vyšší trest nebylo možné uložit. Žalobkyně v závěrečné řeči ostře kritizovala i sociální pracovníky, kteří si týrání sedmileté dívenky nevšimli. Policie po Valerii neúspěšně pátrá téměř rok. Její babička tvrdí, že holčičku před časem ponechala v Německu u příbuzných, kteří to ovšem před soudem popřeli. Verdikt není pravomocný, obžalovaná se obratem odvolala.

Čím dál víc dětí z Česka tráví svůj prázdninový čas pod stanem či v chatce. Zájem o letní tábory je v letošním roce obrovský a Česko je v tomto ohledu světovým unikátem. Na řadě míst jsou už pobyty vyprodané od zimy. A se zájmem o tábory roste i jejich cena.

Krásné letní počasí láká ke svatbám a zájem o ně v Česku roste. V předchozích letech tomu bylo jinak. Například v roce 2013 se konalo jen 43,5 tisíce svateb. Méně sňatků bylo jen v době první světové války. Vloni bylo svateb skoro o deset tisíc víc - 52,5 tisíce. Nejvíc za posledních deset let.

V Česku je nedostatek pěstounů. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí chybí asi dva a půl tisíce pěstounských rodin. Pěstouni chybí v podstatě pro všechny děti, které jsou v ústavních zařízeních. Jak uvedl Vladimír Dostálek z ministerstva práce, svěření dítěte do náhradní rodinné péče má totiž ze zákona přednost před péčí ústavní. Zlepšit situaci by podle Asociace Dítě a rodina mohla větší osvěta o pěstounství. O to se snaží například projekt Týdny pěstounství, který v neděli skončil. Kromě osvěty bylo cílem akce poděkovat všem pěstounům za jejich práci. Ministerstvo taky chystá novelu, která by měla zvýšit příspěvky pěstounů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby stát dětem neplatičů výživného posílal měsíčně od 15 do 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek. Předkládaný návrh zákona má podle MPSV za cíl řešit situaci těch rodin s dětmi, které se vlivem nehrazení výživného ze strany povinného rodiče mohou dostat do nepříznivé sociální a finanční situace a hrozí jim chudoba.

Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24.000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje. Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky.

Takzvané kojenecké ústavy a péče o nejmenší ohrožené děti by se měly v Česku začít měnit od roku 2023. Do té doby budou ministerstva práce a zdravotnictví připravovat analýzy situace a transformační plány. Dohodli se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Zástupci organizací na pomoc dětem a rodinám pomalý postup kritizují. Poukazují na to, že se problematika řeší dvě desetiletí, analýzy existují a další tisíce dětí budou první roky života trávit v ústavu. Dětské domovy a centra pro děti do tří let spadají pod ministerstvo zdravotnictví. V roce 2017 jich podle statistik v Česku fungovalo 27. Postupně jich ubývá, klesá i počet přijatých dětí. V roce 2010 a 2011 jich byly více než 2000, předloni 1409. Zhruba dvě pětiny z nich se do ústavu dostaly jen ze sociálních důvodů. Sociální problematiku a pomoc rodinám má na starosti resort práce.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí. Prokázaly to už před půl stoletím i české výzkumy. Odborníci upozorňují dlouhodobě na to, že český systém péče o ohrožené děti je zastaralý a není příliš efektivní. Podotýkají, že většina financí teče do ústavů a jejich budov, ne do podpory rodin. Organizace Lumos z údajů ministerstva financí a ústavů spočítala, že před třemi lety pobyt v kojeneckém ústavu ročně vyšel na 778.000 korun. Stál tak zhruba třicetkrát víc než podpůrné služby pro rodinu ohroženého dítěte. Na ně se vydalo 26.000 korun.

Téměř tři čtvrtiny dětí oslovených na internetu se vydají na schůzku s cizím člověkem. Nabídku na schůzku dostala na síti více než čtvrtina dětí ve věku mezi 7 a 17 roky. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a operátora O2 mezi více než 27.000 dětmi. Více než polovina respondentů zažila kybernetickou agresi prostřednictvím facebooku, 43 procent pak přes facebook Messenger. Obecně ale od posledního měření v roce 2014 klesly všechny sledované formy kybernetické agrese o pět procent. Nově si děti stěžují také na tzv. sharenting, kdy téměř osm procent dětí potvrdilo, že rodiče nahráli na internet jejich fotku nebo video, přestože s tím děti nesouhlasily.

Na zneužívání dětí na internetu upozorňuje připravovaný filmový dokument Víta Klusáka V Síti. "Chceme vynést téma zneužívání dětí na internetu na světlo způsobem, který by konečně otevřel oči nejen rodičům, ale i učitelům a nejlépe i zákonodárcům." Děti jsou v online světě velmi aktivní, používají řadu aplikací a sociálních sítí. Sociálně sítě aktivně využívá více než polovina (52 procent) dětí ve věku 7 až 12 let, přestože pravidla jejich používání povolují tyto služby až od 13 let. Dětští uživatelé se na internetu především baví. Nejvíce času tráví vyhledáváním nejrůznějších videí na YouTube, následují facebook a instagram. Fenoménem je rychlý nárůst obliby sociální sítě TikTok, kterou aktuálně využívá více než čtvrtina českých dětí (28,5 procenta).

Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 zhruba do poloviny letošního dubna z rodin 480 českých dětí. Týkalo se to 238 rodin. Nejvíc případů bylo v Británii. Zhruba 40 procent odebraných chlapců a dívek se vrátilo k rodičům nebo šlo k příbuzným v zahraničí i v ČR. Přibližně stejný podíl dětí se v cizině dostal k pěstounům a do adopce. Vyplývá to ze statistiky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), kterou ČTK poskytl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán. Důvodem odebrání bývá ohrožení dítěte, týrání, zneužívání a zanedbávání i podezření na ně. V některých zemích zákon zakazuje fyzické tresty dětí.

Nejvíce českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 397 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 34 dětí. V Rakousku šlo o 11 dětí, ve Španělsku o devět, v Irsku o sedm a Norsku a Kanadě o pět.

Dluhy dětí do 15 let by mohly ze zákona přejít na jejich rodiče nebo osobu, která je má v péči. Novelu občanského zákoníku, která chce zabránit vzniku dětských dluhů, připravili společně poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních pirátů a lidovců. A souhlasí s ní i většina občanů. Ukazuje to průzkum společnosti Median pro organizaci Člověk v tísni. Podle něj se pro novelu vyslovilo přes 80 procent lidí.