Archiv: Společnost | Rodina

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vypraví tento týden na Ukrajinu více než tunu vánočních balíčků učených tamním dětem z dětských domovů či z rodin v nouzi. Nakoupili jim je dárci z celé republiky, kteří tak reagovali na tradiční sbírku charity s názvem Vánoční balíček. Projekt letos ACHO pořádala pojedenácté a každoročně má velký ohlas. Letos bylo do databáze vybráno 381 dětí, řekla ČTK mluvčí ACHO Karolína Opatřilová. Dárky do sbírky poslali jednotlivci, rodiny, třídy, firmy a některé charity. Do databáze pracovníci charity zařadili děti, jejichž rodiny se ocitly v materiální nouzi, některé navíc přišly o jednoho z rodičů, další přebývají v dětských domovech. Dárky dětem zástupci ACHO osobně předají v polovině ledna, a to v Bortnykách, Lopatynu, Kolomyji a Ternopilu. Od roku 2008 ACHO rozdala na Ukrajině 2645 vánočních balíčků.

Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí. Na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Podotkla, že český občanský zákoník zmiňuje přiměřenou míru a nenarušování lidské důstojnosti. Podle ní je sice možné úpravu chápat jako "absolutní zákaz" fyzických trestů, v Česku se tak ale zřejmě nevykládá. "Za 200 let by tam (v zákoně) mělo být ještě něco, co by řeklo, že dítě má absolutní právo na fyzickou a psychickou integritu, že výchovné prostředky musí být jiné," řekla veřejná ochránkyně práv. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) ČTK řekla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě. Podle ní by zákaz měl být v takové podobě, aby "nebyly v ulicích davy" kvůli tomu, že nemohou potrestat děti za vážný prohřešek. Ustanovení by měla být taková, aby je případně mohl Ústavní soud vyložit ve prospěch dítěte, dodala zmocněnkyně. Podle říjnových údajů mezinárodní iniciativy pro ukončení fyzického trestání dětí platí úplný zákaz ve 23 zemích EU.

Transplantace kostní dřeně zachraňují v Česku životy dětem už 30 let. Transplantační program u dětí zahájila v roce 1989 pražská Fakultní nemocnice v Motole. Lékaři tam od té doby zachránili několik stovek dětí s poruchami krvetvorby. V současné době v motolské nemocnici transplantaci podstoupí ročně asi 30 až 40 dětí. A úspěšnost tohoto zákroku se pohybuje mezi 70 a 90 procenty. Od roku 1998 provádí transplantace kostní dřeně u dětí také klinika dětské onkologie v Brně.

V Česku fungují dva registry dárců kostní dřeně. V Českém národním registru dárců dřeně je aktuálně zapsáno přes 91 tisíc lidí. Menší registr provozovaný Institutem klinické a experimentální medicíny má zhruba 30 tisíc dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojené, databáze tak čítá zhruba 34 milionů lidí.

Petřínská rozhledna a Tančící dům v Praze se ve středu večer rozsvítí do tyrkysové barvy Dětského fondu OSN - UNICEF. Hlavní město se tímto způsobem připojí k celosvětovým oslavám výročí Úmluvy o právech dítěte, kterou před 30 lety přijalo Valné shromáždění OSN. Český UNICEF si připomene výročí před svým sídlem v Praze. Vedle prodejny UNICEF bude možné zanechat vzkaz, co je stále ještě potřeba pro děti po celém světě udělat. Vývoj za uplynulých 30 let v oblasti dětských práv hodnotí UNICEF pozitivně. "Podařilo se dramaticky snížit dětskou úmrtnost, čím dál více dětí dnes žije lépe a zdravěji. Děti v nejchudších zemích však tuto šanci stále nemají," uvedla výkonná ředitelka českého UNICEF Pavla Gomba.

Zhruba čtvrtina samoživitelek a samoživitelů po rodičovské nastoupila na horší místo, než měli dřív. V lepším uplatnění samotným matkám a otcům brání nemožnost mít částečný úvazek či pružnou pracovní dobu, ale i předsudky o jejich častých absencích a nespolehlivosti kvůli dětem. Ukázal to průzkum mezi 364 samoživitelkami a samoživiteli, jehož výsledky zveřejnila platforma Byznys pro společnost. Nejčastěji si samoživitelky a samoživitelé stěžovali na nemožnost mít pružnou pracovní dobu a zkrácený úvazek. Podle poloviny lidí v získání lepší práce brání předsudky a podle třetiny i finanční důvody. Tři z deseti samotných rodičů poukazovali i na nedostatek jeslí a školek, čtvrtina pak na málo vhodných míst v regionech. Víc než tři čtvrtiny dotázaných si stěžovaly na to, že při hledání místa narážely na nemožnost sladit práci s rodinou.

V Česku se rozpadá téměř polovina manželství. Děti pak většinou zůstanou s matkami. V průzkumu tvořily ženy 97 procent dotázaných.

Západočeská pobočka České obchodní inspekce rozdala přes 1500 kusů padělků. O oblečení, obuv, batohy a hračky projevily zájem dětské domovy a výchovné ústavy z Ústeckého a Královéhradeckého kraje. Padělané zboží zabavili inspektoři loni a letos na západočeských tržnicích. Většinou jde o příhraniční oblasti v Plzeňském a Karlovarském kraji. Například v Železné Rudě, Folmavě, Svaté Kateřině, či na Ašsku a Chebsku. Zboží se často zabavuje i ve vnitrozemí u větších supermarketů, které provozují vietnamští podnikatelé.

Nejčastější jména, která rodiče dávají svým dětem, jsou nadále Eliška a Jakub. Na základě lednových dat to uvedl Český statistický úřad. Ten statistiku křestních jmen dětí narozených v lednu sleduje už dvacet let. Tradiční žebříček dětských jmen vydal při příležitosti Evropského dne statistiky, který připadá na 20. října.

Na 500 ředitelek mateřských škol si stěžuje otevřeným dopisem premiérovi Andreji Babišovi (ANO) na zanedbávání mateřských škol ministerstvem pod vedením Robera Plagy (ANO). Kvalita předškolního vzdělávání je ohrožena, varují v dopise, který má ČTK k dispozici. Vláda podle ředitelek samostatných mateřských škol nepostupuje koncepčně, když podporuje skrz ministerstvo práce a sociálních věcí provoz a zřizování dětských skupin, které jsou určeny především pro děti do tří let, a neinvestuje do školek.

"Dětské skupiny navštěvuje více než 14.000 dětí, v mateřských školách je 45.000 dětí do tří let," uvádějí s tím, že školky mají oproti dětským skupinám daleko horší podmínky. Na jednu učitelku tam připadá až 28 dětí, v mateřských skupinách musí být od 13 dětí minimálně tři dospělé osoby. Ředitelky si stěžují také na nízké ohodnocení práce učitelů a to, že stát neřeší úbytek příjmů mateřských škol za děti v povinném předškolním vzdělávání a ze sociálně slabých rodin, které jsou od placení školkovného osvobozeny. V ČR bylo v uplynulém školním roce podle statistik ministerstva školství 5287 školek, do kterých chodilo 363.776 dětí.

Svatbám se v Česku v poslední době daří. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v loňském roce si své ano řeklo 54 470 párů, což je nejvíc za posledních deset let. A tento trend platí i u sňatků, kde jeden ze svatebčanů je cizinec. V průměru bylo takzvaných smíšených sňatků okolo 5 tisíc 200 ročně, loni to už bylo zhruba o 200 víc.

Situace dětí v Česku a naplňování jejich práv se za posledních osm let příliš nezlepšily. Péče o ohrožené děti je dál roztříštěná mezi víc ministerstev. V ústavech stále vyrůstá velký počet chlapců a děvčat a pěstounů je nedostatek. Názor dětí soudy a úřady v potaz vždy neberou. Při představení stínové zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte to novinářům řekli ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová a předseda Aliance za dětská práva Miroslav Prokeš. Dokumentem by se měl tento týden zabývat Výbor OSN pro práva dítěte (CRC). Svou zprávu o pokroku mu dala i vláda. Úmluvu o právech dítěte přijala OSN v listopadu 1989. K úmluvě přistoupilo někdejší Československo, platit začala v únoru 1991. Závazky pak při svém vzniku převzalo Česko. Podle zprávy sociální pracovníci řeší víc případů týraných a zneužívaných dětí. Úřady odebírají děti z rodin i kvůli špatnému bydlení, sociální bydlení stále chybí. Zdravotně postižené děti se špatně dostávají ke kompenzačním pomůckám. Pokud potřebují dražší vozík či jiné věci, stát to neřeší a musí se uspořádat sbírka, podotkla Rybová. Dodala, že soudy a instituce stále neberou názor dětí v potaz a opatrovnická řízení bývají neúměrně dlouhá. Prokeš míní, že česká společnost stále přistupuje k dětem spíš jako k objektům a nevnímá je jako partnery. Ohled se bere spíš na práva rodičů, než dětí, dodal.