Archiv: Společnost | Rodina

Důchody, zálohové výživné, možnost zrušení superhrubé mzdy. O tématech, která se přímo dotýkají většiny lidí, jednala vládní koalice. Do debaty o důchodech chce zapojit experty z praxe, k superhrubé mzdě se vrátí až při debatě o rozpočtu a zálohové výživné by mohlo podle koalice činit maximálně 3000 korun.

Babyboxy, schránky, kam je možné odložit nechtěné novorozence, jsou v Česku už patnáct let. Za tu dobu se v nich našlo 200 dětí. Za myšlenkou babyboxů stojí Ludvík Hess.

Do babyboxu v Blansku někdo odložil novorozeného chlapečka. Je to již 200. dítě v ČR, které má díky tomuto zařízení od roku 2005 naději na lepší život, napsal v tiskové zprávě zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Záchranáři převezli miminko do nemocnice v Boskovicích. Malý Jan, jak Hess dítě pojmenoval, je prvním dítětem v blanenském babyboxu, který funguje od března 2018. Zároveň je to první letošní dítě odložené do babyboxu. Jedná se v podstatě o novorozenecký inkubátor přístupný z vnější strany budovy. Ve chvíli, kdy je do něj dítě vloženo, se zapne vyhřívání a ventilace, a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál novorozeneckého oddělení.

Před 15 lety Ludvík Hess začal uskutečňovat nápad, který měl zachránit nechtěné novorozence, a tím také pomoct matkám, jež narozené dítě nechtěly. Od roku 2005 je v Česku 76 babyboxů. V plánu má Hess další umisťování babyboxů, aby byly ve všech okresních městech. Stále se však někde setkává s nechutí k těmto zařízením a péči o ně, řekl v rozhovoru pro ČTK. Provoz přitom podle Hesse téměř nic nestojí, babyboxy pouze musejí být připojené na elektřinu. "Než jsme umístili v Praze první babybox, tak jsem dva roky v podstatě pořád jen někoho přemlouval. Odpůrce jsem měl na ministerstvech i úřadech," řekl Hess.

První letošní děti v Česku přišly na svět na jižní Moravě a Praze. Hned v první minutě roku se narodila holčička Laura v porodnici v Břeclavi, minutu po ní následoval chlapec Artem v pražské Nemocnici Na Bulovce. Pomyslné třetí místo patří Alžbětě, kterou matka porodila čtyři minuty po půlnoci v pardubické nemocnici. Laura se narodila 58 vteřin po půlnoci. Pro maminku Kateřinu je druhým dítětem. "I naše první dítě je narozené 1. ledna. Nijak jsme to neplánovali, ale jsem šťastná, že to tak vyšlo a hlavně, že je zdravá," řekla ČTK maminka Kateřina, která s rodinou žije ve Valticích. Artem přišel na svět akutním císařským řezem dvě minuty po půlnoci. Jeho matka je z Ukrajiny a nemá tak nárok na tradiční odměnu pro pražské děti narozené na Nový rok.

V Česku přibývá pěstounů, kteří se dlouhodobě starají o opuštěné či ohrožené děti. O aspoň jednoho chlapce či děvče pečovalo na konci loňska 11.529 lidí. Za čtyři roky se počet zvedl téměř o 1300. Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí. Poslední dostupné údaje jsou za rok 2018.

Náhradní péči upravuje zákon o ochraně dětí. Jeho novelu mělo ministerstvo práce podle vládního legislativního plánu předložit letos v září a v praxi měly změny začít platit v červnu příštího roku. Přípravy se o čtvrt roku protáhly, pravidla by se tak měla upravit od roku 2021 a část až od roku 2027. Na zasedání sněmovního sociálního výboru se už dřív mluvilo o tom, že by příbuzní pěstouni mohli o peníze od státu přijít. S tím někteří zákonodárci souhlasí. Podle novely by odměnu nemuseli už dostávat pěstouni z řad prarodičů. O pěstounských odměnách jednala i komise, která do konce listopadu pracovala na revizi dávek a opatřeních proti chudobě. Pět nevládních organizací po ukončení prací uvedlo, že "se ostře vymezují vůči krácení nároku na odměny některých pěstounů".

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vypraví tento týden na Ukrajinu více než tunu vánočních balíčků učených tamním dětem z dětských domovů či z rodin v nouzi. Nakoupili jim je dárci z celé republiky, kteří tak reagovali na tradiční sbírku charity s názvem Vánoční balíček. Projekt letos ACHO pořádala pojedenácté a každoročně má velký ohlas. Letos bylo do databáze vybráno 381 dětí, řekla ČTK mluvčí ACHO Karolína Opatřilová. Dárky do sbírky poslali jednotlivci, rodiny, třídy, firmy a některé charity. Do databáze pracovníci charity zařadili děti, jejichž rodiny se ocitly v materiální nouzi, některé navíc přišly o jednoho z rodičů, další přebývají v dětských domovech. Dárky dětem zástupci ACHO osobně předají v polovině ledna, a to v Bortnykách, Lopatynu, Kolomyji a Ternopilu. Od roku 2008 ACHO rozdala na Ukrajině 2645 vánočních balíčků.

Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí. Na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Podotkla, že český občanský zákoník zmiňuje přiměřenou míru a nenarušování lidské důstojnosti. Podle ní je sice možné úpravu chápat jako "absolutní zákaz" fyzických trestů, v Česku se tak ale zřejmě nevykládá. "Za 200 let by tam (v zákoně) mělo být ještě něco, co by řeklo, že dítě má absolutní právo na fyzickou a psychickou integritu, že výchovné prostředky musí být jiné," řekla veřejná ochránkyně práv. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) ČTK řekla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě. Podle ní by zákaz měl být v takové podobě, aby "nebyly v ulicích davy" kvůli tomu, že nemohou potrestat děti za vážný prohřešek. Ustanovení by měla být taková, aby je případně mohl Ústavní soud vyložit ve prospěch dítěte, dodala zmocněnkyně. Podle říjnových údajů mezinárodní iniciativy pro ukončení fyzického trestání dětí platí úplný zákaz ve 23 zemích EU.

Transplantace kostní dřeně zachraňují v Česku životy dětem už 30 let. Transplantační program u dětí zahájila v roce 1989 pražská Fakultní nemocnice v Motole. Lékaři tam od té doby zachránili několik stovek dětí s poruchami krvetvorby. V současné době v motolské nemocnici transplantaci podstoupí ročně asi 30 až 40 dětí. A úspěšnost tohoto zákroku se pohybuje mezi 70 a 90 procenty. Od roku 1998 provádí transplantace kostní dřeně u dětí také klinika dětské onkologie v Brně.

V Česku fungují dva registry dárců kostní dřeně. V Českém národním registru dárců dřeně je aktuálně zapsáno přes 91 tisíc lidí. Menší registr provozovaný Institutem klinické a experimentální medicíny má zhruba 30 tisíc dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojené, databáze tak čítá zhruba 34 milionů lidí.

Petřínská rozhledna a Tančící dům v Praze se ve středu večer rozsvítí do tyrkysové barvy Dětského fondu OSN - UNICEF. Hlavní město se tímto způsobem připojí k celosvětovým oslavám výročí Úmluvy o právech dítěte, kterou před 30 lety přijalo Valné shromáždění OSN. Český UNICEF si připomene výročí před svým sídlem v Praze. Vedle prodejny UNICEF bude možné zanechat vzkaz, co je stále ještě potřeba pro děti po celém světě udělat. Vývoj za uplynulých 30 let v oblasti dětských práv hodnotí UNICEF pozitivně. "Podařilo se dramaticky snížit dětskou úmrtnost, čím dál více dětí dnes žije lépe a zdravěji. Děti v nejchudších zemích však tuto šanci stále nemají," uvedla výkonná ředitelka českého UNICEF Pavla Gomba.

Zhruba čtvrtina samoživitelek a samoživitelů po rodičovské nastoupila na horší místo, než měli dřív. V lepším uplatnění samotným matkám a otcům brání nemožnost mít částečný úvazek či pružnou pracovní dobu, ale i předsudky o jejich častých absencích a nespolehlivosti kvůli dětem. Ukázal to průzkum mezi 364 samoživitelkami a samoživiteli, jehož výsledky zveřejnila platforma Byznys pro společnost. Nejčastěji si samoživitelky a samoživitelé stěžovali na nemožnost mít pružnou pracovní dobu a zkrácený úvazek. Podle poloviny lidí v získání lepší práce brání předsudky a podle třetiny i finanční důvody. Tři z deseti samotných rodičů poukazovali i na nedostatek jeslí a školek, čtvrtina pak na málo vhodných míst v regionech. Víc než tři čtvrtiny dotázaných si stěžovaly na to, že při hledání místa narážely na nemožnost sladit práci s rodinou.

V Česku se rozpadá téměř polovina manželství. Děti pak většinou zůstanou s matkami. V průzkumu tvořily ženy 97 procent dotázaných.