Archiv: Společnost | Rodina


Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby stát dětem neplatičů výživného posílal měsíčně od 15 do 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek. Předkládaný návrh zákona má podle MPSV za cíl řešit situaci těch rodin s dětmi, které se vlivem nehrazení výživného ze strany povinného rodiče mohou dostat do nepříznivé sociální a finanční situace a hrozí jim chudoba.

Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24.000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje. Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky.

Takzvané kojenecké ústavy a péče o nejmenší ohrožené děti by se měly v Česku začít měnit od roku 2023. Do té doby budou ministerstva práce a zdravotnictví připravovat analýzy situace a transformační plány. Dohodli se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Zástupci organizací na pomoc dětem a rodinám pomalý postup kritizují. Poukazují na to, že se problematika řeší dvě desetiletí, analýzy existují a další tisíce dětí budou první roky života trávit v ústavu. Dětské domovy a centra pro děti do tří let spadají pod ministerstvo zdravotnictví. V roce 2017 jich podle statistik v Česku fungovalo 27. Postupně jich ubývá, klesá i počet přijatých dětí. V roce 2010 a 2011 jich byly více než 2000, předloni 1409. Zhruba dvě pětiny z nich se do ústavu dostaly jen ze sociálních důvodů. Sociální problematiku a pomoc rodinám má na starosti resort práce.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí. Prokázaly to už před půl stoletím i české výzkumy. Odborníci upozorňují dlouhodobě na to, že český systém péče o ohrožené děti je zastaralý a není příliš efektivní. Podotýkají, že většina financí teče do ústavů a jejich budov, ne do podpory rodin. Organizace Lumos z údajů ministerstva financí a ústavů spočítala, že před třemi lety pobyt v kojeneckém ústavu ročně vyšel na 778.000 korun. Stál tak zhruba třicetkrát víc než podpůrné služby pro rodinu ohroženého dítěte. Na ně se vydalo 26.000 korun.

Téměř tři čtvrtiny dětí oslovených na internetu se vydají na schůzku s cizím člověkem. Nabídku na schůzku dostala na síti více než čtvrtina dětí ve věku mezi 7 a 17 roky. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a operátora O2 mezi více než 27.000 dětmi. Více než polovina respondentů zažila kybernetickou agresi prostřednictvím facebooku, 43 procent pak přes facebook Messenger. Obecně ale od posledního měření v roce 2014 klesly všechny sledované formy kybernetické agrese o pět procent. Nově si děti stěžují také na tzv. sharenting, kdy téměř osm procent dětí potvrdilo, že rodiče nahráli na internet jejich fotku nebo video, přestože s tím děti nesouhlasily.

Na zneužívání dětí na internetu upozorňuje připravovaný filmový dokument Víta Klusáka V Síti. "Chceme vynést téma zneužívání dětí na internetu na světlo způsobem, který by konečně otevřel oči nejen rodičům, ale i učitelům a nejlépe i zákonodárcům." Děti jsou v online světě velmi aktivní, používají řadu aplikací a sociálních sítí. Sociálně sítě aktivně využívá více než polovina (52 procent) dětí ve věku 7 až 12 let, přestože pravidla jejich používání povolují tyto služby až od 13 let. Dětští uživatelé se na internetu především baví. Nejvíce času tráví vyhledáváním nejrůznějších videí na YouTube, následují facebook a instagram. Fenoménem je rychlý nárůst obliby sociální sítě TikTok, kterou aktuálně využívá více než čtvrtina českých dětí (28,5 procenta).