Archiv: Společnost | Rodina


Členové sdružení K 213 ukončí v pátek týdenní blokádu brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, kam nechtěli vpustit novou ředitelku Lenku Pavlovou. Od pondělí chtějí blokovat přímo budovu ministerstva práce a sociálních věcí a do práce nevpustit ministra Petra Nečase. Mluvčí MPSV Jiří Sezemský ČTK řekl, že ministerstvo se na pondělí dobře připraví a učiní vše, aby zajistilo hladký chod úřadu.

K213, které má asi 480 členů, nesouhlasí se jmenováním Pavlové. Sdružuje především otce, kteří se z různých důvodů nemohou stýkat se svými dětmi, a proto odmítají platit alimenty. Svou organizaci pojmenovali po paragrafu trestního zákona, podle něhož je nehrazení výživného trestné. Zástupci K213 se na svém webu vyjadřují hrubě k Pavlové i k některým političkám. Například poslankyni Lenku Mazuchovou (ČSSD), která navrhla vzít řidičské průkazy mužům odmítajícím platit alimenty, nazvali "socanskou husou". Ministra Nečase tam označují za "asociálního" a ministerstvo za "líheň radikálního feminismu". Vulgární výrazy, které muži z K213 užili na adresu ředitelky a některých političek, považuje ministr Nečas za absolutně nepřijatelné. Vzkázal jim, aby se aktivisté dotčeným ženám omluvili. Diskutovat s nimi nehodlá. "Diskuse je možná pouze s někým, kdo si agresivně nevynucuje svoje požadavky a neváhá přitom porušovat zákony a elementární lidskou slušnost," napsal dnes Sezemský.

Část dětí žijících v dětských domovech ve Středočeském kraji by se mohla brzy vrátit ke svým rodinám. Má to umožnit projekt Návrat domů, který zahájil Diagnostický ústav v Dobřichovicích u Prahy ve spolupráci s Dětským domovem Lety. Pracovníci ústavu vyberou asi deset dětí, o jejichž návratu do rodiny začnou jednat. "S vybranými dětskými klienty se pokusíme o jejich sblížení s rodiči," uvedla mluvčí ústavu Blanka Strouhalová. Doba pobytu dětí v zařízení ústavní výchovy je podle autorky projektu Lenky Průšové zbytečně dlouhá. Východiskem projektu je zvýšená komunikace s rodiči. Pokud je podle odborníků doba odloučení dítěte od rodiny delší než jeden rok, získá jiné sociální návyky a rodiče a jejich potomci se navzájem odcizí. Dodala, že český právní řád se soustřeďuje na ochranu dítěte před patologickou situací v rodině, jako je alkoholismus nebo domácí násilí, tedy na dobu před nařízením ústavní výchovy. Ale potřebami dítěte žijícího v ústavu se už tak intenzivně nezabývá.

Diagnostický ústav i Dětský domov Lety projekt úspěšně ověřovaly již v minulém roce a několik dětí se tak vrátilo domů nebo našlo novou rodinu. "Pro rok 2008 získal projekt finanční podporu Nadace Terezy Maxové ve výši zhruba 560.000 korun, a proto jej bude možné uskutečnit v širším měřítku než loni," sdělila Strouhalová. V rámci projektu se tým složený z odborníků obou zařízení snaží poskytnout rodině takovou podporu, aby byla schopna odstranit důvody, které vedly k nařízení ústavní výchovy dítěte, a to se mohlo opět vrátit domů. Poté rodinu ještě několik měsíců novou situací podle potřeby doprovází.

Celkově je v dětských domovech a ve výchovných a diagnostických ústavech v ČR asi 7500 dětí, přes 10.000 žije v ústavech sociální péče. Ve srovnání se zahraničím je rekordní hlavně počet dětí v kojeneckých ústavech, kde skončí šest z 1000 českých dětí do tří let. Česko kvůli tomu bývá kritizováno zahraničními odborníky.