Archiv: Společnost | Školství a vzdělání


Opatření ke společnému vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními nezlepšilo situaci škol v sociálně vyloučených lokalitách. Ke zlepšení by byla potřeba změna celkového přístupu majoritní společnosti k Romům. Pomoct by mohlo například i zavedení pevných pozic pro asistenty a zavedení sociálních asistentů ve školách. Vyplynulo to z kvalitativního průzkumu Nadace OSF, jehož výsledky představila Dana Moree z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moree se ptala na vzdělávací dráhu lidí z jedné rozšířené rodiny ze sociálně vyloučené lokality a zároveň na toto téma vedla rozhovory s deseti řediteli či zástupci škol a jednou pracovnicí neziskové organizace. Všichni respondenti se podle ní shodli na tom, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém. Podle ředitelů škol je zde mnoho dětí s problémy, které školy nemohou ovlivnit. Důvodem velkého počtu těchto žáků v některých školách je hlavně spádovost a neochota přijímat děti z vyloučených lokalit do jiných škol, uvedla Moree.

Po zavedení opatření na podporu vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními se podle průzkumu situace v segregovaných školách spíše zhoršila, protože nyní nedosáhnou na výhody a projekty, které dříve měly k dispozici. Současný systém vyžaduje také třeba lepší komunikaci s rodiči, kteří by měli dítě odvést do pedagogicko-psychologické poradny, ovšem spolupráce s nimi je často obtížná, podotkla Moree. Přestože jsou asistenti pedagoga vnímaní jako velká pomoc, nestabilita jejich úvazků je podle průzkumu pro školy zátěží. Romští respondenti se podle Moree shodli na tom, že vzdělávací šance dítěte jsou hlavně otázkou toho, zda se podaří dostat dítě na školu, která neplatí za segregovanou, a udržet ho tam. Podle nich u romské populace obecně roste povědomí o tom, že vzdělání je důležité, ale vzhledem k nastavení majoritní společnosti ho není vždy lehké dosáhnout. Romští žáci v běžných školách mimo vyloučené lokality bývají totiž někdy třeba oběťmi šikany, vysvětlila Moree.