Archiv: Společnost | Životní styl


Podmínky pro život se z více než dvou stovek obcí s rozšířenou působností za poslední rok nejvíce zlepšily v Přelouči a Šternberku, naopak nejvýraznější zhoršení zaznamenal Železný Brod a Sušice. Vyplývá to z Indexu kvality života 2019, který sestavuje společnost Obce v datech ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte. Nejlepší životní podmínky mají podle žebříčku stejně jako loni Říčany, nejnižší kvalita života zůstala v Orlové. Index porovnává dostupná data ve všech 206 obcích s rozšířenou působností v Česku. Zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostatečnost služeb a také vztahy mezi lidmi například ve formě spolkového života. Analytici podle Deloitte obce subjektivně nehodnotí, pracují s využitím metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Přelouč na Pardubicku v letošním žebříčku poskočila na 61. místo ze 149. pozice v loňském hodnocení. "Napomohlo tomu zlepšení podmínek v oblasti stěhování mladých, hazardu a průměrné délky života," uvedla Deloitte. Šternberk na Olomoucku si polepšil na 87. příčku z loňského 165. místa. V porovnání krajů si nejvíce polepšily obce ve Zlínském a Jihomoravském kraji, největší pokles vykazují obce v Královéhradeckém kraji. Nejvyšší kvalita života je podle Deloitte dlouhodobě v Praze, Brně a jejich okolí a velmi dobrých výsledků dosahují také jižní, jihozápadní a střední Čechy. Mezi krajskými městy dominují Praha, Brno, Plzeň, Pardubice a Hradec Králové. "Nejnižší hodnocení mají obce ze strukturálně postižených regionů, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Ve většině obcí z těchto regionů žije vysoký podíl lidí s finančními problémy, je v nich v porovnání se zbytkem ČR vysoká nezaměstnanost," uvedl k výsledkům jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek.

Česká společnost se za tři desetiletí od listopadu 1989 výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Na konci minulého režimu měli čeští muži naději dožít se 68 let, teď je to o osm let víc. Ženy měly před sebou před třemi desetiletími 75,5 roku a nyní téměř 82 let. Podíl seniorů roste. Na konci minulého režimu tvořili lidé nad 65 let necelých 13 procent obyvatel, nyní téměř pětinu. Jsou jich víc než dva miliony. Za tři desetiletí jich přibylo 800.000. Naopak ubylo dětí do 15 let. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560.000. Podíl se snížil z 22 procent obyvatel na 16 procent.

Víc než 42 procent lidí v Česku je svobodných. V roce 1989 to bylo 37 procent. Tehdy měl rozvod za sebou zhruba každý devatenáctý obyvatel republiky, teď každý devátý. Zatímco před 30 lety na tisícovku obyvatel připadalo zhruba osm svateb, teď pět. Před pěti lety to byly dokonce jen čtyři sňatky. Od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dvojice ho ale uzavírají mnohem později než dřív. Před 30 lety se muži poprvé ženili v průměru v necelých 26 letech, teď ve více než 32 letech. Ženy se poprvé vdávaly v průměru ani ne ve 22 letech, teď jsou o osm let starší. Prvního potomka Češky v 80. letech mívaly v průměru krátce po 22. narozeninách, teď je jim o šest let víc.