Archiv: Věda a technika | Vesmír


Česká republika by měla vstoupit do Evropské jižní observatoře (ESO) 1. ledna 2007, vyplývá ze zprávy, kterou ve středu předloží vládě ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. Na schůzi kabinetu bude informovat ministry o podmínkách vstupu Česka do ESO a o návrhu dohody. Česká republika schválila záměr vstoupit do ESO letos 26. dubna. Zahájení vstupních rozhovorů se z důvodů příprav a organizace srpnového Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze opozdilo, jednání o podmínkách začalo v září. ESO stanovila výši vstupního poplatku Česka na 7,8 milionu eur (asi 218 milionů korun), z toho Česká republika už šest milionů eur (asi 168 milionů korun) zaplatila na konci roku 2005. Výše vstupních poplatků pro nové členy představuje jejich podíl na zařízeních vybudovaných v minulosti, a proto každoročně vzrůstá.

ESO vznikla v roce 1962 jako vládní organizace Belgie, Francie, Německa a Nizozemska. Později byla rozšířena o další státy. Je umístěna v peruánských Andách ve výšce kolem 2500 metrů nad mořem, kde je téměř po celý rok průzračné ovzduší. ESO pozvedla evropskou astrofyziku do čela světového vývoje a rozšířila spolupráci s evropským průmyslem při vývoji a výrobě nových přístrojů. V souvislosti se vstupem Česka do ESO navštívila delegace Akademie věd v čele s jejím předsedou Václavem Pačesem v minulých dnech observatoř Cerro Paranal v chilských Andách, kde jsou v provozu čtyři osmimetrové dalekohledy Evropské jižní observatoře.

Sluneční soustava má od nynějška místo devíti jenom osm planet. Nepatří už mezi ně Pluto, které se nově řadí mezi takzvané trpasličí planety. V Kongresovém centru v Praze to ve čtvrtek schválili účastníci valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Planetami ve sluneční soustavě tedy zůstávají Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Změna počtu planet byla součástí rezoluce, která nově definuje vlastnosti planet ve sluneční soustavě. Podle astronomů je proto v současnosti planetou ve sluneční soustavě takové těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost, aby vlivem své gravitace mělo kulový tvar. Zároveň nesmí být satelitem. Musí být také ve svém prostoru do takové míry dominantní, že pročistí své okolí od ostatních těles. U trpasličích planet podle astronomů tato podmínka neplatí. Právě tím se od tradičních planet liší. Schválená definice se však nevztahuje na planety mimo sluneční soustavu.

Její součástí je také rozdělení vesmírných těles ve sluneční soustavě na tři různé druhy. Do první se podle vědců řadí planety, druhou kategorií jsou trpasličí planety a do třetí patří takzvaná malá tělesa ve sluneční soustavě. Jsou to zejména asteroidy a komety.

Jednání o nové definici planety byla po celou dobu trvání valného shromáždění bouřlivá. Podle původních návrhů se měl počet planet ve sluneční soustavě dokonce zvýšit na 12. Jejich tvůrci také nevylučovali to, že by se v budoucnu počet planet ve sluneční soustavě nadále zvyšoval. S tím však nesouhlasili někteří astronomové, kterým se nelíbilo, že by tím u veřejnosti pojem planeta ztratil svoji dosavadní důležitost.

Několik důležitých objevů a událostí přineslo podle astronomů valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), které se od minulého týdne koná v Praze. Vědci se například zabývali tím, zda má Pluto zůstat planetou. Předseda Národního organizačního komitétu Jan Palouš také ocenil pozorování vědeckého týmu, který sledoval vzdálenou galaxii, jejíž světlo k nám letí deset miliard let. Podle něj by tento objev měl vědcům pomoci zjistit, jak vznikaly a jak se vyvíjely galaxie.

Podle Palouše se sice veřejnost nejvíce zajímá o definice planety a s tím spojenou otázku Pluta, pro účastníky kongresu to však není vyloženě odborná otázka. "Není to vědecká diskuse, je to spíše otázka dohody," řekl ČTK Palouš. Podle návrhu rezoluce, kterou ve středu delegátům kongresu přednesla odborná komise IAU, by se měla sluneční soustava rozšířit na 12 planet. Pluto, které část astronomů nepovažuje za planetu, by si svůj status mělo udržet. O osudu rezoluce by měli astronomové rozhodnout ve čtvrtek.

Pražský kongres podle Palouše přinesl i několik objevů, které jsou založené na nejnovějším pozorování. Vyzdvihl například pozorovaní skupiny astronomů, mimo jiné za účasti německého astrofyzika Reinharda Genzela, která pomocí adaptivní optiky pozorovala velmi vzdálenou galaxii. Palouš se domnívá, že astronomové budou tomuto pozorování muset přizpůsobit budoucí výzkum, například o vzniku galaxií. "Převažuje pohled, že se to děje sléváním malých galaxií do větších celků. Zjistilo se, že je tady galaxie, která je velmi vyvinutá. Má mnoho plynu, velký rotující disk a rychlou tvorbu hvězd. Je to překvapivý objev," dodal. Zaujalo ho také sympozium, které se zabývalo spouštěnou tvorbou hvězd. Vědci hovořili například o tom, že hvězdy vznikají výbuchy. "Hvězdy se netvoří pozvolným a poklidným způsobem. Tvoří se po velkých skupinách, kterým se říká hvězdokupy. Tyto skupiny se pak bouřlivě vyvíjí, " uvedl.

Součástí kongresu byla také prezentace objevu týmu pod vedením Kanaďana Harveyho Richera. Díky němu by se vědci měli přiblížit k určení stáří několika prvních generací hvězd. Nebudou sice moci přesně zjistit věk úplně prvních hvězd, měli by ale poznat alespoň stáří jejich blízkých "bratranců". Valné shromáždění IAU potrvá do pátku. V tomto týdnu by účastníci měli hovořit ještě například o nejnovějších výsledcích v oblasti výzkumu černých děr.