Archiv: Zahraniční politika | NATO

Výročí 20 let od vstupu České republiky do NATO připomene 12. března velká slavnost na Pražském hradě. Zúčastní se jí prezidenti Polska, Slovenska a Maďarska. Zástupci Polska a Maďarska tak oslaví výročí vstupu své země do NATO v Praze. Přijedou také ministři zahraničí z evropských zemí nebo bývalí čelní představitelé aliance a ministerstev obrany členských zemí. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého tzv. východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997.

V Afghánistánu padl český voják, dvaačtyřicetiletý Tomáš Procházka. Zemřel při útoku na vozidlo české armády na základně Šindánd v provincii Herát. Další dva vojáci byli zraněni, a jsou mimo ohrožení života. Podle Severoatlantické aliance na spojence zaútočil afghánský voják.

Na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letiště do Mošnova nedaleko Ostravy dorazilo 125.000 lidí. Během obou dnů tam akci navštívilo celkem zhruba 220.000 diváků. ČTK to řekl mluvčí akce Jaromír Krišica, podle kterého jsou pořadatelé naprosto spokojeni. Lidé viděli desítky ukázek na zemi i ve vzduchu.

Mezi hlavní taháky patřila letos vystoupení akrobatických leteckých skupin, Křídel bouře z Chorvatska a Červeno-bílých jisker z Polska. Na zemi pak mezi nejobdivovanější vystavené stroje patřil americký strategický bombardér B-52 Stratofortress. Velký zájem byl také o zhlédnutí amerického víceúčelového vrtulníku UH-1Y Venom zvaného Yankee, který byl poprvé k vidění nejen v Česku, ale i v Evropě.

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku se o víkendu konají Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, největší akce svého druhu ve střední Evropě. Na místo zamířilo 95.000 lidí, což přineslo i dopravní komplikace.

Dny NATO Představují vojenské, záchranářské či bezpečnostní jednotky z 20 zemí, poprvé je mezi nimi Chorvatsko. K nejatraktivnějším ukázkám v sobotu patřil slavnostní průlet mapující vývoj československých a českých vzdušných sil za posledních 100 let nebo průlet Leteckého útvaru Ministerstva vnitra Slovenské republiky.

Tuto středu se na palubě vojenského speciálu do České republiky vrátili tři padlí vojáci, kteří v neděli zahynuli v Afghánistánu. Už v úterý je povýšil in memoriam ministr obrany Lubomír Metnar. Lidé začali posílat příspěvky do veřejné sbírky na podporu jejich rodin.

Krátký projev generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, v němž vyzdvihl nasazení a odhodlání vojáků členských zemí, zahájil summit Severoatlantické aliance. Po přeletu vrtulníků, mezi nimiž byly i dva české, se šéfové států a vlád 29 aliančních zemí odebrali do jednacího sálu v nové centrále NATO v Bruselu. Českou republiku zastupuje prezident Miloš Zeman.

Summit má demonstrovat trvající jednotu skoro sedmdesát let starého transatlantického spojenectví. Jeho úvod ale provází napjatá atmosféra poté, co americký prezident Donald Trump ani těsně před jednáním nepolevil ve své tvrdé kritice evropských spojenců, především Německa, a jejich nízkých výdajů na obranu.

Americký prezident Donald Trump zaslal spojencům z několika zemí Severoatlantické aliance ostře formulovaný dopis s výčitkou nízkých výdajů na obranu a pohrůžkou, že Spojené státy ztrácejí trpělivost. Napsal to list The New York Times. Dopis amerického prezidenta v červnu směřoval například do Německa, Belgie, Norska, Kanady, Itálie, Portugalska nebo do Španělska. Česká vláda Trumpův dopis neobdržela. Trump varuje, že po více než roce stížností, že spojenci neplní závazky kolektivní obrany, mohou USA zvažovat reakci. Zahrnovat by mohla změny v rozsahu americké vojenské přítomnosti ve světě, napsal newyorský list. Na summitu v roce 2014 ve Walesu se státy NATO zavázaly, že na vojenské výdaje budou vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Velká část spojeneckých zemí včetně České republiky ale dosud tento závazek neplní.

Mluvčí české vlády Petra Doležalová upozornila, že vláda premiéra Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení zavázala "navýšit postupně rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021". Předloží rovněž plán financování a investic do roku 2024 a dál.

Hlavy devíti států střední a východní Evropy ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své "východní křídlo" také o letecké a námořní jednotky. Uvedl to hostitel schůzky, polský prezident Andrzej Duda, jehož citovala tisková agentura PAP. Prezidenta Miloše Zemana ve Varšavě zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Volání přidat k těmto silám i leteckou a námořní složku předchází dalšímu summitu aliance, který se sejde příští měsíc v Bruselu.

Podle bezpečnostního výboru NATO není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. Týká se to i nákupu mobilních radarů pro českou armádu z Izraele. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva obrany. Výbor NATO bude podle českého ministerstva hledat řešení problému, protože se týká více členských států aliance. Premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodnutí výboru NATO překvapilo.

Česká armáda chce od izraelské firmy Elta Systems pořídit osm radarů za zhruba 3,5, miliardy korun. Podpis příslušné smlouvy už byl ale několikrát odsunut. Naposledy uzavření tendru odložila ministryně obrany v demisy Karla Šlechtová za hnutí ANO.

Americký velvyslanec v České republice Stephen King potvrdil účast USA na Dnech NATO v Ostravě 15. a 16. září. Amerika bude speciálním partnerským státem, její účast tak bude větší než v předchozích letech. Velvyslanec účast americké armády potvrdil v rámci své návštěvy kasáren ve Staré Boleslavi, kde přenocovala část konvoje amerických vozidel projíždějících přes Česko na cvičení Saber Strike 2018 v Pobaltí. King uvedl, že půjde o jedny z největších Dnů NATO v historii. Velkou účast přislíbila Amerika díky 100. výročí založení Československa, které si republika letos připomíná.

"Chtěl bych poděkovat českému ministerstvu dopravy za mimořádnou podporu při průjezdu jednotek NATO," řekl King. Přes Česko má přejet dohromady asi 400 vozidel a 1000 vojáků. Konvoj je rozdělen do dvou částí. První vstoupil do ČR během úterního večera, druhá část ve čtvrtek večer, poslední části konvoje by měly ČR opustit v pátek. V době návštěvy velvyslance stála v kasárnách první část prvního amerického konvoje.