Archiv: Zahraniční politika | NATO

Bývalý náčelník Vojenské policie Pavel Kříž (41) působí od začátku srpna jako jeden ze tří seniorních poradců v právní kanceláři vojenského velitelství NATO v Evropě. Podle webu Aktuálně.cz, který na Křížovo nové angažmá upozornil, je to poprvé, co na této pozici působí český vojenský představitel. V čele Vojenské policie stál Kříž od léta 2015 do letošního února, kdy ho z funkce odvolal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) kvůli nespokojeností s jeho činností. Právě Metnar přitom musel nové angažmá Kříže v NATO schválit, upozorňuje Aktuálně.cz.

Křížův odchod do Belgie potvrdil serveru mluvčí resortu obrany Jan Pejšek. Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) je jedním ze tří hlavních vojenských orgánů NATO.

Na konferenci SPD Tomia Okamury v Praze zněla kritika zahraničních misí české armády i Severoatlantické aliance. Mluvilo se také například o demonstracích mladých lidí za zastavení klimatické změny. Člen předsednictva hnutí Jaroslav Holík hovořil o "okázalých demonstracích" mladých proti uhelným a jaderným elektrárnám a proti spalovacím motorům. Účastníky označil za ekologické revolucionáře. "Jsou to převážně aktivity podporované Piráty. Já osobně to považuji za zneužití mládeže pro mocenské cíle," řekl.

Do zahraničních armádních misí, hlavně té v Afghánistánu, se opřel člen předsednictva Radovan Vích. Tuto misi pokládá za ostudnou. "Zemřelo zde v bojových akcích dosud 14 našich vojáků za cizí zájmy a výsledek je ten, že Spojené státy po 17 letech jednají s Tálibánem o odchodu svých vojsk," řekl Vích.

O politice NATO mluvil jako o agresivní, musí se podle Vícha vrátit k původnímu účelu, tedy k zajišťování kolektivní obrany členských států.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navštívil Lotyšsko, kde zdůraznil odhodlání Česka jako členského státu Severoatlantické aliance hájit Lotyšsko a další pobaltské spojence před případnou agresí. Na úvod se setkal s českými vojáky, kteří v Lotyšsku působí v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO. Český ministr dále jednal se svým lotyšským protějškem Edgarsem Rinkévičsem o ekonomických vztazích, bezpečnostních otázkách a regionální spolupráci, sdělilo české ministerstvo zahraničí.

Petříček českým vojákům poděkoval za jejich šestiměsíční misi v pobaltské zemi a zdůraznil, že spolupráce jednotlivých zemí NATO v Lotyšsku je unikátní. Hlavními tématy jednání Petříčka s Rinkévičsem byly vedle ekonomických vztahů otázky kybernetické bezpečnosti, spolupráce v NATO a předsednictví České republiky ve V4, která sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navštívil Lotyšsko, kde zdůraznil odhodlání Česka jako členského státu Severoatlantické aliance hájit Lotyšsko a další pobaltské spojence před případnou agresí. Na úvod se setkal s českými vojáky, kteří v Lotyšsku působí v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO. Český ministr dále jednal se svým lotyšským protějškem Edgarsem Rinkévičsem o ekonomických vztazích, bezpečnostních otázkách a regionální spolupráci, sdělilo české ministerstvo zahraničí. Petříček českým vojákům poděkoval za jejich šestiměsíční misi v pobaltské zemi a zdůraznil, že spolupráce jednotlivých zemí NATO v Lotyšsku je unikátní. Hlavními tématy jednání Petříčka s Rinkévičsem byly vedle ekonomických vztahů otázky kybernetické bezpečnosti, spolupráce v NATO a předsednictví České republiky ve V4, která sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Je těžké rozptýlit neopodstatněné obavy Rusů z NATO,“ konstatuje český generál Petr Pavel v rozhovoru pro Rádio Praha. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky sloužil několik let jak předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance. V této funkci se setkal s vrchním velitelem ozbrojených sil Ruské federace generálem Valerijem Gerasimovem. Vít Pohanka s generálem Pavlem mluvil o významu členství v NATO pro Českou republiku 20 let po jejím vstupu do aliance:

Před dvaceti lety vstoupila Česká republika do NATO. Spolu s Maďarskem a Polskem se tak stala jednou ze tří prvních zemí bývalé Varšavské smlouvy, které se politicky a vojensky přihlásily k západním demokraciím.

Účast protichemické jednotky v operaci Pouštní bouře bylo prvním zapojením československé armády pod hlavičkou NATO. To bylo ještě před vstupem do Aliance. Stejně jako zapojení 865 českých vojáků v letech 1995 – 96 do vojenské operace k prosazení Daytonské mírové smlouvy (IFOR) v Bosně a Hercegovině.

Fotogalerie nabízí přehlídku výzbroje Armády ČR, která se konala v Praze na Letné.

Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to v rozhovoru s ČTK u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Podle Zemana by dohoda s Tálibánem znamenala, že hnutí znovu ovládne celé území Afghánistánu a vytvoří z něj opět základnu pro mezinárodní terorismus. Mezinárodní společenství podle prezidenta v únavě z dlouhé války podléhá mylné iluzi, že Tálibán už bude hodný. Hlavním přínosem členství v NATO je pro Česko podle Zemana pocit bezpečí. Za jedinou hrozbu pro alianci označil mezinárodní terorismus.

Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie v roce 1999 považuje prezident Zeman s odstupem za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman byl v té době premiérem.

Před dvaceti lety vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Jak se NATO za těch dvacet let změnilo a jaké jsou aktuální výzvy? Vít Pohanka se ptal Jiřího Šedivého, českého velvyslance při NATO, který byl také několik let náměstkem generálního tajemníka pro obrannou politiku a plánování.