Archiv: Zahraniční politika | NATO

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navštívil Lotyšsko, kde zdůraznil odhodlání Česka jako členského státu Severoatlantické aliance hájit Lotyšsko a další pobaltské spojence před případnou agresí. Na úvod se setkal s českými vojáky, kteří v Lotyšsku působí v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO. Český ministr dále jednal se svým lotyšským protějškem Edgarsem Rinkévičsem o ekonomických vztazích, bezpečnostních otázkách a regionální spolupráci, sdělilo české ministerstvo zahraničí.

Petříček českým vojákům poděkoval za jejich šestiměsíční misi v pobaltské zemi a zdůraznil, že spolupráce jednotlivých zemí NATO v Lotyšsku je unikátní. Hlavními tématy jednání Petříčka s Rinkévičsem byly vedle ekonomických vztahů otázky kybernetické bezpečnosti, spolupráce v NATO a předsednictví České republiky ve V4, která sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navštívil Lotyšsko, kde zdůraznil odhodlání Česka jako členského státu Severoatlantické aliance hájit Lotyšsko a další pobaltské spojence před případnou agresí. Na úvod se setkal s českými vojáky, kteří v Lotyšsku působí v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO. Český ministr dále jednal se svým lotyšským protějškem Edgarsem Rinkévičsem o ekonomických vztazích, bezpečnostních otázkách a regionální spolupráci, sdělilo české ministerstvo zahraničí. Petříček českým vojákům poděkoval za jejich šestiměsíční misi v pobaltské zemi a zdůraznil, že spolupráce jednotlivých zemí NATO v Lotyšsku je unikátní. Hlavními tématy jednání Petříčka s Rinkévičsem byly vedle ekonomických vztahů otázky kybernetické bezpečnosti, spolupráce v NATO a předsednictví České republiky ve V4, která sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Je těžké rozptýlit neopodstatněné obavy Rusů z NATO,“ konstatuje český generál Petr Pavel v rozhovoru pro Rádio Praha. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky sloužil několik let jak předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance. V této funkci se setkal s vrchním velitelem ozbrojených sil Ruské federace generálem Valerijem Gerasimovem. Vít Pohanka s generálem Pavlem mluvil o významu členství v NATO pro Českou republiku 20 let po jejím vstupu do aliance:

Před dvaceti lety vstoupila Česká republika do NATO. Spolu s Maďarskem a Polskem se tak stala jednou ze tří prvních zemí bývalé Varšavské smlouvy, které se politicky a vojensky přihlásily k západním demokraciím.

Účast protichemické jednotky v operaci Pouštní bouře bylo prvním zapojením československé armády pod hlavičkou NATO. To bylo ještě před vstupem do Aliance. Stejně jako zapojení 865 českých vojáků v letech 1995 – 96 do vojenské operace k prosazení Daytonské mírové smlouvy (IFOR) v Bosně a Hercegovině.

Fotogalerie nabízí přehlídku výzbroje Armády ČR, která se konala v Praze na Letné.

Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to v rozhovoru s ČTK u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Podle Zemana by dohoda s Tálibánem znamenala, že hnutí znovu ovládne celé území Afghánistánu a vytvoří z něj opět základnu pro mezinárodní terorismus. Mezinárodní společenství podle prezidenta v únavě z dlouhé války podléhá mylné iluzi, že Tálibán už bude hodný. Hlavním přínosem členství v NATO je pro Česko podle Zemana pocit bezpečí. Za jedinou hrozbu pro alianci označil mezinárodní terorismus.

Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie v roce 1999 považuje prezident Zeman s odstupem za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman byl v té době premiérem.

Před dvaceti lety vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Jak se NATO za těch dvacet let změnilo a jaké jsou aktuální výzvy? Vít Pohanka se ptal Jiřího Šedivého, českého velvyslance při NATO, který byl také několik let náměstkem generálního tajemníka pro obrannou politiku a plánování.

Severoatlantická aliance musí mít otevřené dveře pro další členy, nové země však do paktu mohou vstupovat až ve chvíli, kdy jsou připravené, řekla ČTK bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Do Prahy přijela na oslavy 20. výročí vstupu Česka do NATO. "Byla jsem velmi ráda, že se to stalo a já jsem (za působení prezidenta Billa Clintona) podepsala ty dokumenty. NATO je největší a nejdůležitější aliance na světě," uvedla žena, která se o přistoupení Česka, Polska a Maďarska do NATO velmi zasadila. Albrightová nechce komentovat aktuální českou politickou scénu. "Už nerozumím české politice," říká s úsměvem. "Já jsem byla jedna z těch, kteří byli hrdí na to, když tu byl Václav Havel a lidé po celém světě si mysleli, že najednou je to zase zlatá země, kde lidé rozumějí lidským právům a rozumějí, jak mají pracovat dohromady," uvedla. "Teď mě některé věci, které se ale dějí všude, dělají moc smutnou a já jsem se opravdu rozhodla, že nerozumím české politice," říká.

O setkání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s americkým prezidentem Donaldem Trumpem říká, že důležitý je především fakt, že se schůzka uskutečnila. "Protože žádný český prezident ani premiér se s americkým prezidentem (Trumpem) nesetkali. Nevím, co z toho bude, ale je to důležité, takhle se diplomacie dělá," uvedla.

Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastnili i další premiéři zemí visegrádské čtyřky. "Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO," uvedl Babiš, podle něhož musí být aliance připravena na to, že současné boje se nevedou již jen "tanky a letadly". Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.

V Česku připomene výročí členství v alianci slavnost na Pražském hradě, na které se v úterý 12. března potkají prezidenti všech zemí V4.