Archiv: Zahraniční politika | NATO

Pětice českých policistů, která se kvůli přerušení výcviku v Bagdádu přesunula do České republiky, se po 16 dnech vrací zpět do Iráku. Policie to uvedla na twitteru. Policisté jsou součástí globální koalice proti takzvanému Islámskému státu a podílejí se na výcviku irácké policie. Výcviková mise byla přerušena v době eskalace konfliktu Íránu a Spojených států. Írán 8. ledna zaútočil na dvě základny v Iráku, útok byl odvetou za zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily 3. ledna u letiště v Bagdádu.

Čeští policisté cvičí irácké kolegy od roku 2017. V misi se střídají po šesti měsících, na místě je vždy pět členů policejního sboru. V Iráku působí také téměř 40 českých vojáků v misi NATO, ti v Iráku zůstali.

Noční raketové útoky na dvě americké základny v Iráku byly podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) očekávanou reakcí, šéfka branného výboru Jana Černochová (ODS) je považuje za nezodpovědnou eskalaci konfliktu. Oba politici zdůrazňují, že by se konflikt měl nadále řešit diplomatickou cestou. Po tom, aby násilí na Blízkém východě neeskalovalo, volají i další politici, které ČTK oslovila. Hnutí Svoboda a přímá demokracie i komunisté vyzývají vládu, aby stáhla české vojáky z Iráku.

Veselý ČTK řekl, že reakce Íránu byla očekávaná. "Nicméně určitě není v zájmu ani Íránu, USA, Evropské unie ani nás, aby násilí dál eskalovalo. Pokud si budou obě země dál oplácet, násilí eskalovat bude," varoval. Pokud nejsou americký prezident Donald Trump a zástupci Íránu schopni zasednout k jednacímu stolu, mohla by zásadní roli sehrát EU. Mohla by se pokusit uklidňovat situaci a nastavit pravidla komunikace," dodal. Černochová doufá v to, že se ke slovu místo raket dostanou diplomaté. "Válka mezi Spojenými státy a Íránem by měla nejenom tragické důsledky pro Írán a Irák, ale i pro další země v regionu včetně Izraele, a nevyhnutelně bychom její důsledky pocítili i my zde v Evropě," uvedla. "Předpokládám, že ministerstvo obrany situaci nejenom sleduje, ale má vypracované plány pro rychlé stažení našich vojáků a dalších českých občanů z Iráku, pokud by to situace vyžadovala," uvedla Černochová.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný považuje za klíčové, aby Česko a mezinárodní společenství vyzvaly obě strany k maximální zdrženlivosti. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zdůraznila, že postup včetně případného stažení vojáků je třeba koordinovat se spojenci v NATO. "Zatím ale stažení dle všeho není na pořadu dne." Hnutí SPD v úterním usnesení předsednictva uvedlo, že americké zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního, které konflikt odstartovalo, ohrozilo geopolitickou stabilitu světa. Komunisté v úterním stanovisku kolegia označují útok na Solejmáního za vraždu a zřejmý válečný akt bez vyhlášení války, tedy zločin proti míru. Čeští vojáci by podle komunistů měli odejít, aby se nestali okupanty v cizí zemi.

Čeští vojáci nasazení na misi v Iráku jsou v pořádku a mimo ohrožení. Novinářům to v Praze řekl náčelník generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata. Stahování vojáků armáda nyní neplánuje, své kroky koordinuje se Severoatlantickou alianci. Na případnu eskalaci situace v ráku jsou vojáci připraveni reagovat, řekl Opata. Armáda podle něj dění v zemi monitoruje a pravidelně vyhodnocuje. O vývoji informuje i ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). "Pokud by došlo k nějaké eskalaci nebo ke zhoršení, budeme na to reagovat, máme připravené plány," řekl Opata. Opata připomněl, že české jednotky nasazené v Iráku působí pod operačním velením NATO, a česká armáda proto své kroky plánuje v souladu s postupem operačního velitele aliance.

Írán v noci zaútočil na dvě základny v Iráku, kde nejsou čeští vojáci. V Iráku působí téměř 40 českých vojáků v misi Severoatlantické aliance a v Bagdádu je na výcvikové misi také pět českých policistů. Obě mise jsou nyní pozastavené a platí v nich opatření zajišťující maximální bezpečnost. V regionu je vyhrocená situace po útocích na spojenecké jednotky a zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního, kterého americké rakety usmrtily v pátek u letiště v Bagdádu.

Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že se na tom dnes shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. Solejmání, který velel oddílům Kuds a který byl na americkém seznamu teroristů, zemřel v pátek při raketovém útoku z amerického dronu u letiště v Bagdádu. Spolu s ním přišel o život kromě dalších lidí také zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.

O situaci dnes Babiš mluvil také se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim. Severoatlantická aliance (NATO) po smrti Solejmáního v sobotu pozastavila svoji výcvikovou misi v Iráku. Čeští vojáci jsou podle sobotního vyjádření ministerstva obrany v pořádku a zůstávají na svých základnách, v Iráku jich působí zhruba 40. V pořádku jsou také čeští policisté v Bagdádu.

S prezidentem Babiš hovořil také o výsledku státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun. Výsledek Zeman nekritizoval, naopak byl spokojený s tím, že vláda zvýšila investice, uvedl Babiš. Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 22,8 miliardy na 139,3 miliardy korun. Předseda vlády poznamenal, že každý rok občané, firmy i stát zaplatí 47 miliard korun za obnovitelné zdroje. Jen na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren jde podle Babiše 30 miliard korun ročně. "To je jeden z největších tunelů v historii samostatné republiky. Pokud bychom měli těch 30 miliard ročně, byli bychom v přebytku," uvedl premiér.

Česká republika zvýší svůj příspěvek do rozpočtu Severoatlantické aliance. Dosavadní částku 580 milionů korun navýší o 42 milionů. Na přerozdělení aliančních nákladů se členské země NATO dohodly poté, co USA oznámily, že svůj příspěvek sníží. Financování NATO bude jedním z hlavních témat, o kterých má jednat summit aliance, který proběhne v úterý a ve středu v Londýně.

Summitu se za Českou republiku zúčastní prezident Miloš Zeman, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček /ČSSD/ a ministr obrany Lubomír Metnar /za ANO/. Summit měl původně oslavit 70. výročí vzniku NATO, vzhledem k současné situaci však bude jednat i závažných tématech, jako je sílící vliv Ruska a Číny nebo situace na Blízkém východě.

Česká republika se zapojí do vzniku mezinárodní letky transportních letadel. Armáda tak získá lepší přístup ke strategické letecké přepravě či k zajištění tankování za letu a k přepravě zraněných. Zapojení do iniciativy na návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) schválila vláda. Ministerstvo obrany za vstup do projektu zaplatí jednorázově 594 miliony korun, poté bude každoročně platit 32,6 milionu korun na provoz a deset milionů na personál. Náklady za 30 let budou kolem 1,87 miliardy korun, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Mnohonárodní flotilu víceúčelových tankovacích a transportních letadel společně zakládají Nizozemsko, Německo, Belgie, Lucembursko a Norsko. Cílem je vznik mnohonárodní letky osmi letounů Airbus A-330, které budou mít mateřské základny v Nizozemsku a v Německu. "Program vznikl na základě analýzy nedostatečných vojenských schopností evropských států NATO v oblasti tankování za letu, strategické přepravy a evakuace raněných (MEDEVAC)," uvedl Fajnor. Česká republika se podle něj plánuje do iniciativy zapojit oficiálně na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu na konci října.

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku přistál americký obří transportní letoun C-5 Super Galaxy. Bude jedním z velkých lákadel víkendové akce Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, na níž ho návštěvníci v modernizované verzi uvidí poprvé. Letadlo C-5M Super Galaxy má rozpětí křídel téměř 70 metrů a vejde se do něj až 130 tun nákladu, šest bojových vrtulníků AH-64 Apache nebo 345 vojáků. Může je přenést na vzdálenost přes 9000 kilometrů. Dny NATO, největší bezpečnostní přehlídka v Evropě, se nedaleko Ostravy uskuteční 21. a 22. září. Zúčastní se jich vojenské, záchranářské i bezpečnostní jednotky ze 17 zemí, speciální partnerskou zemí je Rumunsko. V 16 hodinách programu lidé uvidí 70 dynamických ukázek.

Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět hned tři americké giganty: kromě C-5 to budou ještě strategický bombardér B-52, který v posledních letech patří mezi tradiční a velmi oblíbené účastníky Dnů NATO, a tankovací letoun KC-135. Předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík řekl, že v Mošnově bude letos nejvíc velkých letounů za dobu trvání akce. "Hodně nás překvapila Kanada, která poprvé v České republice představí svůj tanker Polaris. Německo u nás po třech letech představí transportní letoun A400," uvedl.

Bývalý náčelník Vojenské policie Pavel Kříž (41) působí od začátku srpna jako jeden ze tří seniorních poradců v právní kanceláři vojenského velitelství NATO v Evropě. Podle webu Aktuálně.cz, který na Křížovo nové angažmá upozornil, je to poprvé, co na této pozici působí český vojenský představitel. V čele Vojenské policie stál Kříž od léta 2015 do letošního února, kdy ho z funkce odvolal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) kvůli nespokojeností s jeho činností. Právě Metnar přitom musel nové angažmá Kříže v NATO schválit, upozorňuje Aktuálně.cz.

Křížův odchod do Belgie potvrdil serveru mluvčí resortu obrany Jan Pejšek. Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) je jedním ze tří hlavních vojenských orgánů NATO.

Na konferenci SPD Tomia Okamury v Praze zněla kritika zahraničních misí české armády i Severoatlantické aliance. Mluvilo se také například o demonstracích mladých lidí za zastavení klimatické změny. Člen předsednictva hnutí Jaroslav Holík hovořil o "okázalých demonstracích" mladých proti uhelným a jaderným elektrárnám a proti spalovacím motorům. Účastníky označil za ekologické revolucionáře. "Jsou to převážně aktivity podporované Piráty. Já osobně to považuji za zneužití mládeže pro mocenské cíle," řekl.

Do zahraničních armádních misí, hlavně té v Afghánistánu, se opřel člen předsednictva Radovan Vích. Tuto misi pokládá za ostudnou. "Zemřelo zde v bojových akcích dosud 14 našich vojáků za cizí zájmy a výsledek je ten, že Spojené státy po 17 letech jednají s Tálibánem o odchodu svých vojsk," řekl Vích.

O politice NATO mluvil jako o agresivní, musí se podle Vícha vrátit k původnímu účelu, tedy k zajišťování kolektivní obrany členských států.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navštívil Lotyšsko, kde zdůraznil odhodlání Česka jako členského státu Severoatlantické aliance hájit Lotyšsko a další pobaltské spojence před případnou agresí. Na úvod se setkal s českými vojáky, kteří v Lotyšsku působí v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO. Český ministr dále jednal se svým lotyšským protějškem Edgarsem Rinkévičsem o ekonomických vztazích, bezpečnostních otázkách a regionální spolupráci, sdělilo české ministerstvo zahraničí.

Petříček českým vojákům poděkoval za jejich šestiměsíční misi v pobaltské zemi a zdůraznil, že spolupráce jednotlivých zemí NATO v Lotyšsku je unikátní. Hlavními tématy jednání Petříčka s Rinkévičsem byly vedle ekonomických vztahů otázky kybernetické bezpečnosti, spolupráce v NATO a předsednictví České republiky ve V4, která sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.