Archiv: Zahraniční politika | NATO


Šéfové států a vlád Severoatlantické aliance budou v Praze příští týden debatovat o tom, co a jak podniknout proti iráckému režimu, pokud by nesplnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN z minulého týdne. V rozhovoru se skupinou tiskových agentur v Bruselu to potvrdil generální tajemník NATO George Robertson. Momentálně je podle jeho slov nejdůležitější, aby rezoluce OSN byla splněna a nemuselo se přistoupit k vojenské akci.

To, co se stane příští týden v Praze, by se Čechům ještě před deseti lety jevilo jako nedostupný sen, soudí generální tajemník NATO George Robertson. Těm lidem, kteří se chystají protestovat proti summitu aliance, proto vzkazuje, aby se raději radovali. Odmítl odpovědět na otázku, zda nakonec budou na pražském zasedání přítomni prezidenti Ukrajiny a Běloruska Leonid Kučma a Alexander Lukašenko. Popřel, že by aliance očekávala řešení od české strany, například odmítnutí poskytnout víza. Pražský summit bude především okamžikem historického rozšíření NATO, které pozve ke vstupu zřejmě sedm kandidátů.

George Robertson si slibuje od summitu NATO zásadní změny ve fungování aliance. Zásadní význam bude mít vznik sil NATO rychlého nasazení o 21.000 vojácích; podle Robertsona pro něj bude stanoven termín 2006, vojenské orgány aliance však věří, že to lze stihnout mnohem rychleji. Rozhodně popřel, že by tyto jednotky jakkoli podléhaly samotným Spojeným státům.

První skupina amerických vojáků, kteří se budou podílet na pozemní části ochrany vzdušného prostoru při pražském summitu NATO, přijede do České republiky až koncem příštího týdne. Podle mluvčího generálního štábu české armády Vladimíra Palána nejprve dorazí předsunuté skupiny. Poté přijedou hlavní síly s komunikačními a logistickými prostředky, řekl Palán.

Američtí vojáci by v České republice mohli působit v rámci vojenského cvičení už od neděle. Od 15. do 30. listopadu zde budou moci být na základě zvláštního zákona, který ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Předlohu však musejí ještě posoudit senátoři a podepsat prezident Václav Havel.

Zákon předpokládá, že by v Česku mohlo působit až 250 amerických vojáků. Budou rozmístěni na velitelství ve Staré Boleslavi a na základně v Čáslavi. Podle normy neponesou američtí piloti za své případné zásahy trestní zodpovědnost. Rozkaz k sestřelení nevojenského cíle musí vydat ministr obrany Jaroslav Tvrdík nebo jeho zástupci. Oblohu budou hlídat i čeští vojáci.

Summit, na němž se očekává rozšíření aliance o další členy, se v Praze koná 21. a 22. listopadu. V těchto dnes bude ochrana českého vzdušného prostoru nejintenzívnější. Američané mají nasadit stíhačky F-15 či F-16, dva tankery KC-135 Stratotanker a radarový letoun AWACS. Spolu s těmito letouny se na ochraně budou podílet české stíhačky MiG-21, bitevníky L-159 a vrtulníky Mi- 24.

Občanským právním hlídkám se nelíbí to, že při pražském summitu NATO budou kontrolovat postup policie na služebnách zástupci inspekce ministra vnitra. Policie tím chce zabránit diskusím o tom, zda byl správný její postup proti zadrženým demonstrantům. Podle koordinátora právních hlídek Jiřího Kopala je opatření nezákonné. Kontrola na služebnách by měla být nezávislá, řeklnovinářům.

Zástupce inspekce, který by byl na služebně přítomen, by kvůli podjatosti nemohl vyšetřovat případný nezákonný postup policisty, vysvětlil Kopal. Zdůraznil, že právní hlídky nepožadují, aby na stanicích byli její zástupci. Měli by tam být například členové výboru rady vlády pro zabránění mučení nebo pro občanská a lidská práva, soudí Kopal.

Podle policie však bude kontrola policejních služeben dostatečná. "Kamery a kontrolní pracovníci by měli být dostatečnou zárukou," řekla již dříve mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Současný právní řád civilistům do policejních služeben přístup neumožňuje, dodala.

Právní hlídky budou stejně jako před dvěma lety při zasedání Mezinárodního měnového fondu sledovat při demonstracích to, zda se dodržují lidská práva. V tradičních modrých vestách by se mělo v ulicích objevit osm až deset skupin po čtyřech lidech, další budou připraveni, řekl Kopal. Jejich členové nyní procházejí právním školením či školením v první pomoci.

Jedním z lidí, kteří budou za právní hlídky v ulicích, bude i třiadvacetiletý Filip Miler. "Myslím, že policie často zasahuje nepřiměřeně, sám jsem toho byl svědkem," zdůvodnil před novináři to, pro se přihlásil. Podle policejních odhadů by mohlo proti politice NATO protestovat až 10.000 lidí. Občanské právní hlídky očekávají méně demonstrantů, podle Kopala přibližně 3000. Hlavní protesty by se měly uskutečnit 21. listopadu, v den zahájení dvoudenního summitu v Kongresovém centru. Na jednání delegátů se má rozhodnout o rozšíření Severoatlantické aliance.

Americký prezident George Bush asi přijede do Prahy na summit Severoatlantické aliance o den dříve. Chce totiž cestu do Prahy spojit i s oficiální návštěvou země a setkat se svým českým protějškem Václavem Havlem a premiérem Vladimírem Špidlou.

Společně s Bushem přicestuje 20. listopadu do Prahy i jeho manželka Laura, která zde už letos v květnu pět dní pobývala. V početné delegaci budou i ministři Bushovy vlády - šéf americké diplomacie Colin Powel a ministr obrany Donald Rumsfeld. Přijet by mělo i několik senátorů.

Americká delegace bude zřejmě v Praze bydlet v hotelu Hilton. Ten se doslova promění v pevnost, do které by neměl proniknout nikdo neprověřený. Policisté si například vyžádali fotografie a informace o zaměstnancích hotelu a také jeho dodavatelích.

Velmi přísná bezpečnostní opatření budou provázet nejen Bushovu návštěvu, během níž by měl zavítat například i do Rádia Svobodná Evropa, ale celý summit NATO. Vrcholné schůzky aliance by se měli 21. a 22. listopadu zúčastnit prezidenti či premiéři a další představitelé 19 členských států NATO. Do Prahy přijedou také vrcholní představitelé dalších 27 zemí Euroatlantické rady partnerství.

Prezident Havel se naposledy s Bushem setkal letos v září během své již třinácté návštěvy Spojených států. Jen málokterý z evropských politiků se může pochlubit tak dobrými vztahy s americkými prezidenty jako právě Havel. Prezident má podle odborníků velkou zásluhu na vybudování a udržení silných vazeb se světovou velmocí. Napomohlo tomu asi osobní přátelství s někdejšími prezidenty Georgem Bushem starším, Billem Clintonem či bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou.

Hořící auto v ulici, vzduchem létají zápalné lahve a kameny, dav demonstrantů pokřikuje na policisty - tak nějak by mohla za dva týdny vypadat situace při summitu NATO v Praze. Pouliční nepokoje se již staly nedílnou součástí různých setkání světových politiků nebo finančníků. Protože se policie chce na nepokoje připravit, nacvičovalo několik stovek mužů zákona případný zásah proti demonstrantům ve vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku. Dav demonstrantů, který tvoří studenti policejních škol, skanduje hesla, několik z nich převrací a zapaluje auto, další házejí zápalné lahve a kameny, jiní pobíhají kolem. V rukou mají dřevěné tyče a přes obličeje šátky. Proti rozvášněnému davu vyjíždí obrněný transportér, nákladní auto s vodním dělem a několik dalších policejních dodávek s okny pokrytými pletivem. Z nich vyskakují takzvaní těžkooděnci - muži v tmavých policejních kombinézách, s přilbami na hlavě, chrániči po celém těle a s umělohmotnými štíty. Kolem projíždějí další policisté na koních. Vzduch pročísne několik dělbuchů a celá ulice se zahaluje dýmem. Z ampliónu se ozývají výzvy. Vzápětí již policejní auta najíždějí do davu, který se dává na zběsilý úprk. Několik nejagresívnějších demonstrantů končí s pouty na rukou v policejních antonech. V ulici je opět klid. Tak vypadal zásah, který policisté předvedli v Milovicích před objektivy televizních kamer a fotoaparátů. Celou akci z obrněného transportéru sledovali ministr vnitra Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář.