Archiv: Zahraniční politika | NATO

Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty na umístění nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Prohlásila to podle agentury AP šéfka americké diplomacie Hillary Clintová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy. Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany. "Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (ČR a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.

Rusko svým odporem k radaru amerického protiraketového deštníku zkoušelo, jak moc se ho Češi bojí, myslí si někdejší český prezident Václav Havel. Na rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy radar nevybudovat jej mrzí především to, že Česko nyní zkoušku nemůže absolvovat až do konce. Havel, který v létě spolu s dalšími někdejšími středoevropskými politiky Obamu varoval před ústupky Moskvě, to napsal v prohlášení na svých internetových stránkách.

Rusko po rozhodnutí USA ustoupit od budování protiraketového štítu v Česku a Polsku nerozmístí rakety Iskander v Kaliningradské oblasti. V Bruselu to uvedl ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. Potvrdil tak podobné předchozí neoficiální zprávy z Moskvy. Podle ruského premiéra Vladimira Putina je rozhodnutí USA zastavit dosavadní plány na výstavbu protiraketového štítu v Evropě "správné a odvážné".

Spojené státy chtějí vytvořit nový systém protiraketové obrany, který by bral více v úvahu stupeň íránské nebo jiné hrozby. Jak informoval premiéry Česka a Polska americký prezident Barack Obama, ruší se tak záměr vybudovat v Česku radar a v Polsku raketová sila. To vyvolalo mezi českými politiky rozporuplné reakce.

České deníky komentují americký ústup od vybudování prvků protiraketového štítu v České republice a v Polsku. Většina komentátorů se k rozhodnutí Obamovy administrativy staví spíše kriticky. Mladá fronta Dnes míní, že s Barackem Obamou přišel muž, který se rozhodl pro nový velmocenský koncert s Ruskem, a to i za cenu oslabení spojenectví s částí Evropy. Taktika je to krátkozraká a mnoho reálných výsledků nepřinese, míní MfD.

USA chtějí vytvořit nový systém protiraketové obrany, který už nepočítá s umístěním radaru na českém území. Chtějí ho budovat na půdorysu Severoatlantické aliance a Česko se do něj bude v případě svého zájmu moci zapojit. Po jednání s americkou delegací to řekl ministr zahraničí Jan Kohout. Nový systém by podle něj měl být flexibilnější, účinnější a levnější. Vychází prý především z obrany proti střelám krátkého a středního doletu, bude jej ale možné v budoucnu rozšířit i na střely dlouhého doletu. Chránit by měl celou Evropu. USA místo plánovaného protiraketového štítu v ČR a v Polsku rozmístí v Evropě lodě s protiraketovým systémem. Oznámil to ve čtvrtek americký ministr obrany Robert Gates. Pozemní obranný systém začnou rozmisťovat v druhé fázi okolo roku 2015.

Za vítězství českého lidu označili krok americké administrativy, která opouští plány na vznik radaru v Brdech, předseda ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí Ne základnám! "Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl," řekl ČTK Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli "nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali".

Zrušení projektu amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku je dobrá zpráva. Spojené státy tak vzaly v úvahy námitky, které proti základnám ve střední Evropě mělo dlouhodobě Rusko. Zrušení plánu na vznik deštníku přispěje k rozvoji rusko-amerických vztahů. Uvádí se to v prvních reakcích ruských diplomatů, které ve čtvrtek zveřejnily moskevské agentury. "Pokud Spojené státy mají skutečně v úmyslu zrušit své plány na rozmístění protiraketového štítu v Polsku a Česku, je to zcela zjevně dobrá zpráva," řekl agentuře Interfax zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který nechtěl být jmenován. "Očekáváme oficiální potvrzení této informace z Washingtonu. Pokud bude takové rozhodnutí skutečně přijato, znamená to, že ruské znepokojení bylo (ve Washingtonu) vzato v potaz; to přispěje k dalšímu rozvoji rusko-amerických vztahů," dodal obdobný zdroj pro agenturu ITAR-TASS.

Hlavním důvodem nynějšího rozhodnutí USA opustit plány na vznik radaru v Česku je pokus Spojených států udělat vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu. Myslí si to exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Já jsem to (protiraketovou obranu) vždycky viděl pouze v souvislosti s americkou politikou vůči Íránu a Střední Asii. Teď jsem čekal, že něco podobného přijde, když jsem se dočetl, že začínají rozhovory v Turecku s Íránem," řekl senátor. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako "kladní spoluhráči", kteří s Íránem Američanům pomohou. Podobně se vyjádřila exministryně obrany Vlasta Parkanová. Obrat amerického postoje podle ní nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému.

Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že rozhodnutí USA ustoupit od umístění protiraketového radaru v ČR neznamená ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Krok americké administrativy ho prý nepřekvapil, protože pro něj byl již delší dobu signalizován. Klaus to řekl novinářům po setkání s premiérem Janem Fischerem. "Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské," řekl Klaus. Uvedl také, že ho Fischer o rozhovoru s Obamou bezprostředně poté informoval. Premiér podobně jako Klaus zdůraznil, že strategická spolupráce s USA pokračuje a Spojené státy považují ČR za jednoho z nejbližších spojenců. Také on tvrdil, že kabinet nebyl krokem americké vlády zaskočen.