Archiv: Zahraniční politika | NATO


Rozšíření Severoatlantické aliance před pěti lety bylo podle bývalého generálního tajemníka NATO lorda George Robertsona úspěch jak politický tak vojenský. Robertson řekl, že Česká republika přinesla do aliance své podstatné schopnosti v obraně proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním. Robertson, který z funkce generálního tajemníka NATO odešel loni a nyní pracuje jako viceprezident společnosti Cable and Wireless, je přesvědčen, že rozšíření EU nutně povede k tomu, že Evropa převezme větší díl odpovědnosti za své vlastní záležitosti, ale také za globální dění. "Vždyť po prvním květnu bude na jejím kontě třetina světového HDP, což je přesně tolik jako USA. To na ni vkládá obrovskou odpovědnost." Zvýšení počtu členů obou organizací nepovažuje za problém pro rozhodování o bezpečnostních záležitostech. "Nemyslím, že by se evropská debata po rozšíření zkomplikovala. Myslím, že bude naléhavější, abychom dostali uspokojivou odpověď. Takže bude jasný tlak na to ustavit, co bude Evropa dělat a jak to udělá." Robertson je jako vždy optimistický, pokud jde o dlouholetou debatu o evropské obraně, jak v NATO, tak v EU. "Vidím posílení evropského rozměru obrany ve spojitosti s tím, že noví členové budou v obou organizacích," řekl. "Myslím, že to bude pro Evropu dobré, protože to konsoliduje identitu Evropanů jako těch, kteří budou lépe sdílet břímě (obrany) a budou většími hráči na světové scéně." Na rozdíl od jiných lidí, včetně například českého velvyslance v NATO Karla Kovandy, Robertson popírá, že by události kolem Iráku byly pro alianci krizí. "Bylo mnoho bodů sporu. Valná většina z nich byla vyřešena." Robertson nesouhlasí ani s tím, aby se veškerá pozornost soustřeďovala jen na postoje na obou stranách Atlantiku. "Mezi Evropany navzájem je tolik různých názorů jako mezi Evropany a USA. A to bude pokračovat... Koneckonců NATO a EU nejsou varšavský pakt a RVHP." Vlastní rozšíření aliance před pěti lety o Česko, Polsko a Maďarsko přineslo alianci výhody. "Politický úspěch přišel mnohem rychleji než vojenská integrace, ale já si myslím, že to každý předpokládal, vzhledem k tomu, že ty tři nové země byly před tím členy Varšavské smlouvy a žádalo se po nich, aby vlastně zacouvaly do opačné aliance," vyložil.

Vojenský přínos rozšíření je podle Robertsona hmatatelný. "Tři nové země přinesly různé speciální schopnosti, které se ukázaly jako obrovsky užitečné zvláště při transformaci NATO. Zejména bych vypíchl (proti)chemickou, biologickou, jadernou schopnost, kterou má Česká republika." ČR díky tomu vede nový prapor chemické, biologické a radiační ochrany, který je součástí Sil rychlé reakce. Česká republika se pro Robertsona také spojuje se dvěma ze tří okamžiků, na které ze svého působení v NATO nejraději vzpomíná. Jednak to byl úder předsednického kladívka na pražském summitu NATO, kterým se zpečetilo rozhodnutí pozvat dalších sedm nových zemí. "To znamenalo kompletní změnu starého světa."

Druhým z těchto okamžiků byla návštěva vesnice Novoje Selo v Kosovu. "Když jsem tam zašel do škol a viděl malé děti, které byly uchráněny od smrti a (možného osudu) uprchlíků tím, co aliance udělala... To bylo takové lidské podtržení toho, o co NATO usiluje. V Novém Sele byly albánské a srbské děti a o všechny se stala česká armáda, která mi dala obrovského plyšového medvěda oblečeného do miniaturní české vojenské uniformy," vzpomíná dodnes rád bývalý generální tajemník aliance. Třetím z klíčových okamžiků pro něj bylo ustavení rady NATO- Rusko. To byl podle jeho názoru poslední hřebík do rakve studené války.

Čeští vojáci z nového mnohonárodního praporu sil okamžité reakce NATO, zaměřeného na ochranu proti zbraním hromadného ničení, se na středeční přehlídce v Liberci poprvé předvedli ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi a zástupci náčelníka štábu Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Roberto Cesarettimu. Na náměstí E. Beneše před radnicí na ně přišlo podívat také zhruba 500 obyvatel města. "Prapor reaguje na novou hrozbu, kterou jsou především biologické a chemické zbraně," řekl Cesaretti. Prapor vznikl 1. prosince a tvoří ho zhruba 500 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Polovinu mužstva tvoří Češi. Prapor bude k připravený k zásahu od 1. července příštího roku kdekoliv na světě v době od pěti do 20 dnů po použití zbraní hromadného ničení nebo po živelných či průmyslových katastrofách. O výcvik praporu, zaměřeného nejen na válku, ale také na boj s mezinárodním terorismem, se postarají především čeští odborníci. V Liberci má základnu brigáda chemické ochrany. Vojáci z ní se podíleli na zajištění spojeneckých operací v Perském zálivu.

V Liberci však bude ze zahraničních armád působit pouze šest štábních důstojníků. Z českých vojáků vznikne rota bojového zabezpečení, logistická a zdravotní jednotka. O biologickou jednotku se postarají Britové, o čtyři dekontaminační čety Rumuni, Poláci, Španělé a Belgičané. "Pro laboratoře se počítá s odborníky se šesti nebo sedmi zemí," uvedl velitel praporu Vratislav Osvald. Podle něj je však nejdůležitější poradní tým, složený z vědců a vojáků. V případě nasazení doporučí příslušníkům mnohonárodnostního praporu postup na postižených územích. První stmelovací cvičení praporu se má konat koncem března příštího roku v Itálii a druhé se uskuteční na přelomu května a června.

Prapor povedou Češi do konce příštího roku. Již od jeho poloviny se na jejich vystřídání začnou připravovat Němci. Jako třetí přijdou na řadu Italové. Mnohonárodní prapory se vymění vždy po půl roce. Jak prohlásil Cesaretti, každá ze zemí NATO platí účast svých vojáků v praporu ze svého rozpočtu. Kromě České republiky patří do praporu Belgie, Kanada, Maďarsko, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a USA. Vedoucí země praporu poskytuje vždy své specialisty pro velení a štáb.

Pomalu jako zlatý hřeb zasedání ministrů obrany stávajících a budoucích zemí Severoatlantické aliance - na pozadí sporů o evropskou obranu či dosavadní pramalé ochoty vyslat další vojáky do Afghánistánu - vyzněla pondělní slavnostní ceremonie k vytvoření mnohonárodního praporu chemické, biologické a radiační ochrany, který se veřejnosti představí za dva dny v Liberci.

Po zřízení zárodku Sil rychlé reakce (NRF) představuje mnohonárodní prapor další hmatatelný důkaz, že se závěry pražského summitu o transformaci aliance skutečně plní. "Je to jasný signál, že se NATO mění a že národy aliance jsou s to spolupracovat i v tak sofistikované oblasti," řekl generální tajemník George Robertson.

Svou zručnost a vybavení před novináři v Bruselu předváděla pětice belgických specialistů, ale velením jednotky, zařazené přímo pod operační kontrolu vrchního velitele sil NATO, byli pověřeni čeští vojáci. Je to hozená rukavice, kterou česká strana zdvihla a zavázala se, že jako první dokáže postavit prapor na mezinárodních základech, řekl ČTK velitel praporu major Vratislav Osvald poté, co si potřásl rukou s generálním tajemníkem aliance Georgem Robertsonem, vrchním velitelem sil NATO v Evropě generálem Jamesem Johnsem a předsedou Vojenského výboru NATO generálem Haraldem Kujatem.

V praporu je zastoupeno kromě Čechů dalších 12 armád. Česko se podílí celkem 267 profesionálními vojáky velitelství, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou, jejíž složení "odpovídá nasazení v Iráku". Vojáci z tuctu dalších zemí se podílejí na průzkumné rotě, laboratořích, podpůrných týmech, dekontaminačních četách a ve společném poradním týmu, předurčeném pro nadřízené velitelství. Úředním jazykem praporu je angličtina, kterou samozřejmě ovládají i velitelé českých jednotek.

Jednotka vzniká jako součást nově budovaných sil rychlé reakce NATO (tzv. NATO Response Force; NRF), jejichž zřízení bylo odsouhlaseno také na pražském summitu aliance v listopadu 2002. Tyto síly oficiálně zahájily činnost 15. října a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20.000 mužů. Výstavbou protichemického praporu byla pověřena Česká republika, která se v rámci NATO soustředí právě na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Dlouhodobé české zkušenosti na poli chemických zbraní pocházejí ještě z dob Varšavské smlouvy, kdy se československá armáda důkladně připravovala na útok zbraněmi hromadného ničení. V současné době mají čeští chemici špičkové vybavení, jímž údajně mnohdy předčí i oddíly ostatních armád Severoatlantické aliance. Čeští vojenští chemici se osvědčili i při mezinárodních operacích. Armádní chemici byli součástí první československé jednotky v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce: začátkem 90. let do Perského zálivu. Do srpna 1991 se československá jednotka účastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Jako jediná v Perském zálivu v roce 1991 rozpoznala bojové chemické látky, ale stopy byly neznatelné. Rota protichemické ochrany z Liberce působila v roce 2000 půl roku v misi SFOR v Bosně. Od března 2002 tvořili příslušníci liberecké roty základ české jednotky v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Z české roty vznikl letos v březnu 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Do května v něm působilo 290 českých a 73 slovenských vojáků.