Archiv: Zahraniční politika | NATO


Proti tomu, aby se teroristické organizace směšovaly s islámem vůbec, se na dnešní pražské konferenci NATO a Blízký východ vyslovil jordánský princ Hasan bin Talál. Podle něj by na Blízkém východě našla uplatnění multilaterální organizace, například Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ujistil o tom, že muslimové se dívají na teroristy jako na vrahy. Je chybou směšovat celé učení islámu s jeho krajnostmi a s extremisty, kteří si islám přivlastnili, řekl. Nepřímo také kritizoval Izrael, když připomněl návrhy arabských zemí, které zůstaly bez odezvy - na vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě a na definici terorismu v této oblasti, která by se měla vztahovat i na akce státu. I když Izrael nikdy nepřiznal, že má jaderné zbraně, odborníci se shodují v tom, že jimi disponuje kvůli odstrašení případného útoku. Uzi Arad, izraelský analytik a poradce bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, se domnívá, že Severoatlantická aliance by se měla podílet na řešení problémů Blízkého východu tím, že Evropa bude sdílet toto břemeno s USA. Neměla by přitom Spojené státy podrážet vytvářením vlastních vojenských kapacit, obě strany by měly postupovat společně, řekl. Podle něj by Izrael byl při takových misích přirozeným partnerem NATO na Blízkém východě, protože má podobné problémy a stejné spojence a nepřátele. Francouzská analytička Thérese Delpechová označila za povzbudivý fakt, že se po válce v Iráku rozšířila transatlantická spolupráce, pokud jde o boj s terorismem a s šířením zbraní hromadného ničení. Vyslovila se pro urovnání ostatních sporů mezi USA a řadou evropských zemí kolem války v Iráku. Transatlantické spory jsou luxusem, který si ani jedna strana nemůže dovolit a nemůže si je dovolit ani nikdo na Blízkém východě, zdůraznila Delpechová, která působí ve francouzské Komisi pro atomovou energii. Podle ní je taková spolupráce nutná především v oblasti šíření zbraní hromadného ničení na Blízkém východě. Kdyby se nic nedělalo, může v tomto regionu do deseti let nastat vývoj, který nebude možné zastavit, řekla s tím, že použití těchto zbraní na Blízkém východě by bylo katastrofou i pro USA a Evropu.

Vstup kandidátských států podpořilo 60 z 64 hlasujících zákonodárců, ruku proti zvedli jen dva senátoři - komunisté Jaroslav Doubrava a Rostislav Harazín. Další komunista Eduard Matykiewicz a pacifista Petr Smutný z ČSSD se hlasování zdrželi. Poslanecká sněmovna rozšíření aliance schválila již v červenci. Rozhodnutí horní komory sledovali přímo ve Valdštejnském paláci velvyslanci sedmi budoucích členských států NATO a Spojených států amerických Craig Stapleton. Po hlasování obdrželi diplomaté od zástupců Senátu pamětní stříbrné medaile. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) i řada senátorů vyzdvihla historický význam přistoupení Slovenska, Slovinska, Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Litvy a Estonska k alianci. Připomněli i březen 1999, kdy se členských státem NATO stala Česká republika společně s Polskem a Maďarskem. "V Evropě se rozšiřuje prostor bezpečnosti a stability," prohlásil například předseda senátorů ODS Jiří Liška. Jediný, kdo v diskusi vystoupil proti rozšíření, byl komunista Harazín. Řekl, že bude hlasovat proti vstupu sedmi nováčků, stejně jako byl proti členství České republiky v NATO. Soudí, že bezpečnost státu by mohla zajistit OSN. Komunistická strana je tradičním odpůrcem NATO. O rozšíření nyní devatenáctičlenné aliance rozhodl loňský summit v Praze. Po ratifikaci tohoto kroku v zemích NATO by noví členové mohli do aliance vstoupit na přelomu jara a léta příštího roku. Ve dvousetčlenné sněmovně byla proti rozšíření aliance skoro desetina poslanců, také z řad KSČM. Část komunistů nicméně pro rozšíření aliance hlasovala.

Pilířem bezpečnostní strategie České republiky je Severoatlantická aliance a mezinárodní řešení konfliktů v rámci OSN. Dokument, který v pondělí schválila Bezpečnostní rada státu, v případě selhání všech diplomatických kroků a úsilí mezinárodního společenství počítá i s vlastním přístupem, kterým si Česko - samo či ve spolupráci s jinými státy - zajistí ochranu svých občanů a zájmů ve světě. "Opíráme se o mezinárodní řešení, o autoritu Spojených národů, o naše členství v Severoatlantické alianci, ale samozřejmě chceme, aby byla možnost v případě selhání všech těchto diplomatických aktivit a úsilí učinit i preventivní opatření, které povede k ochraně našich bezpečnostních zájmů," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Prohlásil, že tento princip rozhodně není namířen proti OSN či NATO, ale jen doplňuje základní osu bezpečnostní politiky České republiky. "Strategie se opírá o kolektivní bezpečnost, dodržování závazků a ochotu České republiky se angažovat při řešení a prevenci konfliktů," dodal premiér Vladimír Špidla.

Svoboda uvedl, že nová bezpečnostní strategie reaguje na nový typ ohrožení - původci terorismu a dalších hrozeb již nejsou státy, ale nestátní organizace. Materiál vychází také z členství země v NATO a z blížících se závazků ČR v Evropské unii. Česká republika má zájem na úzké euroatlantické vazbě, zdůraznili premiér a šéf české diplomacie. Oba se shodli i v tom, že v dnešním světě je nutné hledat pružnější a rychlejší řešení mezinárodních krizí. Špidla během nedávné návštěvy USA uvedl, že shoda se lépe hledá uvnitř NATO než v kterékoliv jiné mezinárodní organizaci včetně OSN. Návrh nové bezpečnostní strategie do září projednají příslušné výbory Poslanecké sněmovny i Senátu, teprve poté ji dostane na stůl vláda.