Archiv: Zahraniční politika | Vztahy česko-německé


Německý prezident Joachim Gauck dnes navštívil Lidice v doprovodu svého českého protějšku Václava Klause. Gauck se stal prvním německým prezidentem, který do obce přijel. Jeho vystupování při téměř dvouhodinové návštěvě velmi zaujalo přeživší tragédie i další účastníky setkání. Gauck chtěl dnešní návštěvou Česka především vyjádřit respekt obětem lidického masakru. Obec si letos připomíná 70 let od vyhlazení nacisty. Prezident Gauck položil věnec u hrobu zavražděných lidických mužů společně s lidmi, kteří tragédii přežili, a poklonil se s nimi památce obětí. Stejný ceremoniál se uskutečnil u pomníku dětských obětí války, kde věnec společně s Gauckem položil Klaus. Státní návštěvě poté zazpívaly děti ze souboru z nedaleké základní školy. "Mockrát vám děkujeme, přinesly jste nám obrovský dar. My jsme si mysleli, že tady uvidíme pouze památky smutné," řekl dětem Gauck. Oba prezidenti se pak setkali s přeživšími masakru, kteří jim vyprávěli o svých osudech. "Myslím, že to cítil srdcem, a reagoval na to velmi citlivými slovy. Řekl, že byl moc rád, že se mohl s Lidickými potkat. Myslím si, že se mu mezi námi líbilo," řekla ČTK starostka Veronika Kellerová. S prezidenty se setkaly dvě přeživší ženy a osm dětí. Jednou z nich byla Miloslava Kalibová, která při masakru ztratila otce a další tři roky strávila v koncentračním táboře. Německý prezident ji velmi zaujal." Celkem to na něj nějak působilo, měl takový smutný a upřímný výraz v očích (...) byl skutečně takový lidský," řekla novinářům Kalibová.

V Jihlavě byly pohřbeny ostatky 12 německých obyvatel, které byly předloni vyzvednuty z masového hrobu na louce Budínka u Dobronína. Pietního aktu se zúčastnilo asi 200 lidí, mezi nimi desítky členů rodin zemřelých, kteří přijeli z Německa. Po mši v kostele sv. Jakuba byla rakev s ostatky lidí údajně ubitých na konci války revolučními gardami převezena na ústřední hřbitov, kde byla uložena do hrobu. Obřady nebyly rušeny žádným incidentem. Mši vedl v němčině duchovní Dieter Lang, hlavní promluva pak byla přečtena i v češtině. Podejme si ruce ke smíření "nad otevřeným hrobem Budínky", vyzval kněz, jehož rodina pochází ze Stonařova na Jihlavsku. Připomněl i válečné násilí, včetně Lidic. Slova o usmíření mezi Čechy a Němci zaznívala také v dalších projevech. Pohřbu se zúčastnila i spisovatelka Herma Kennelová, která poválečné události u Dobronína popsala v knize Bergersdorf.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky tamních Němců, kteří byli údajně zavražděni, vyzvednuty na pokyn policie předloni v srpnu. Podle některých zpráv byli Němci na konci války ubiti lopatami a motykami. Antropologové to nepotvrdili. Policie případ stále ještě neuzavřela. V rakvi před oltářem byly uloženy kosterní pozůstatky 12 lidí, které se kriminalistům podařilo identifikovat podle vzorků DNA. Během mše lidé zapalovali před oltářem svíce za své zemřelé příbuzné. Jejich jména jsou i na kříži z mrákotínské žuly, který už stál u otevřeného hrobu na hřbitově. V němčině i češtině je na něm napsáno: V okolí Dobronína přišlo o život na konci května 1945 v poválečném chaosu sedmnáct mužů. Zástupce pozůstalých Johann Niebler uvedl, že byli drženi v provizorním vězení v Dobroníně, a pak se ztratili. Dva z nich jsou pochováni v Polné, další tři se podle něj ani teď nepodařilo dohledat.