Archiv: Zahraniční politika | Vztahy česko-německé


V Jihlavě byly pohřbeny ostatky 12 německých obyvatel, které byly předloni vyzvednuty z masového hrobu na louce Budínka u Dobronína. Pietního aktu se zúčastnilo asi 200 lidí, mezi nimi desítky členů rodin zemřelých, kteří přijeli z Německa. Po mši v kostele sv. Jakuba byla rakev s ostatky lidí údajně ubitých na konci války revolučními gardami převezena na ústřední hřbitov, kde byla uložena do hrobu. Obřady nebyly rušeny žádným incidentem. Mši vedl v němčině duchovní Dieter Lang, hlavní promluva pak byla přečtena i v češtině. Podejme si ruce ke smíření "nad otevřeným hrobem Budínky", vyzval kněz, jehož rodina pochází ze Stonařova na Jihlavsku. Připomněl i válečné násilí, včetně Lidic. Slova o usmíření mezi Čechy a Němci zaznívala také v dalších projevech. Pohřbu se zúčastnila i spisovatelka Herma Kennelová, která poválečné události u Dobronína popsala v knize Bergersdorf.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky tamních Němců, kteří byli údajně zavražděni, vyzvednuty na pokyn policie předloni v srpnu. Podle některých zpráv byli Němci na konci války ubiti lopatami a motykami. Antropologové to nepotvrdili. Policie případ stále ještě neuzavřela. V rakvi před oltářem byly uloženy kosterní pozůstatky 12 lidí, které se kriminalistům podařilo identifikovat podle vzorků DNA. Během mše lidé zapalovali před oltářem svíce za své zemřelé příbuzné. Jejich jména jsou i na kříži z mrákotínské žuly, který už stál u otevřeného hrobu na hřbitově. V němčině i češtině je na něm napsáno: V okolí Dobronína přišlo o život na konci května 1945 v poválečném chaosu sedmnáct mužů. Zástupce pozůstalých Johann Niebler uvedl, že byli drženi v provizorním vězení v Dobroníně, a pak se ztratili. Dva z nich jsou pochováni v Polné, další tři se podle něj ani teď nepodařilo dohledat.

Odsun Němců z Československa po druhé světové válce byl logickým vyústěním tragické kapitoly českých dějin. Řekl to prezident České republiky Václav Klaus na vzpomínkové akci k 70. výročí vyhlazení obce Ležáky německými nacisty. Pietního aktu se zúčastnilo několik tisíc lidí, výrazně více než při vzpomínkových akcích v minulých letech. "Již léta se po nás chce, abychom ve jménu všeobecného sbratřování se na hrůzy války zapomněli. Abychom se cítili stejnými viníky jako ti, kteří mají Ležáky, Lidice a spousty dalších hrůz na svědomí," řekl český prezident nad věnci u pomníku popravených obyvatel Ležáků. Podle Václava Klause "nacistický teror a fanatický odpor Němců" zničily dlouho a složitě budovanou důvěru mezi Čechy a Němci. "Zopakoval-li před měsícem předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Pany, že je Václav Klaus nepřátelsky naladěn vůči Německu, rád bych mu odsud vzkázal, že to pravda není," řekl prezident. "Pouze nemohu, nechci a nesmím zapomenout, co se u nás, ale i na mnoha jiných místech Evropy v době druhé světové války dělo." Václav Klaus ovšem znovu ocenil krok německého prezidenta Joachima Gaucka, který na začátku června vyjádřil lítost nad vyhlazením Lidic a Ležáků nacisty. "Vážím si tohoto omluvného a vstřícného gesta, které z německé strany na podobné úrovni dosud nezaznělo. Prezident Gauck jím vyslal signál, že cestou do budoucnosti není kladení požadavků, nýbrž poučení se z historie a úcta k sousedům. Jen taková cesta může naše národy dovést ke šťastnější budoucnosti," uvedl na závěr svého proslovu u ležáckého pomníku.

Pietní vzpomínky na 52 vyvražděných obyvatel Ležáků se zúčastnila také Marie Jeřábková, jedna ze sester Šťulíkových, které jediné masakr přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. "Přijela jsem zpět v roce 1946. Uměla jsem jen německy. Dvě rodiny jsem měla a obě jsme přišla. Jak o vlastní rodiče, tak o rodiče v Německu," řekla TK Marie Jeřábková. Krátce před pietním aktem do Ležáků dorazila štafeta cyklistů a běžců ze 730 kilometrů vzdáleného Ravensbrücku v Německu, která odstartovala v pátek ráno. Trasa v první části štafety připomněla cestu lidických žen, které na konci války musely podstoupit pochod smrti do městečka Wesenburk a později pěšky dorazily zpátky do Čech. Poslední úsek štafety běžela světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová.