Archiv: Zahraniční politika | Vztahy česko-rakouské


Rakušané českého původu vzhlížejí k nadcházejícím nedělním volbám do rakouského parlamentu s nadějí. Zhoršení vztahů se neobávají ani v případě předpokládaného konce velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP) a vstupu pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) do vlády. Naopak je podle nich prostor pro zlepšení. Například předseda národnostní české menšiny při úřadu rakouského spolkového kancléřství Karel Hanzl by si přál, aby příští rakouská vláda uznala nárok na státní podporu menšinovým školám, jako jsou dvojjazyčná školka, základní škola a gymnázium, které ve Vídni navštěvuje na 560 žáků a studentů a které zastřešuje Školský spolek Komenský. Podle Hanzla ve Vídni žije odhadem na 30.000 Čechorakušanů, kteří se aktivně hlásí k českému původu nebo jazyku.

Také další vídeňský Čech Pavel Rodt neočekává zásadní změnu vzájemných vztahů po volbách. "Bude ale záležet na příštích šéfech vlád," zdůraznil osobnostní stránku vztahů mezi politickými reprezentacemi Rodt, který předsedá Menšinové radě české a slovenské větve v Rakousku. V této souvislosti vyzdvihl osobu šéfa lidovců a pravděpodobného příštího rakouského kancléře Sebastiana Kurze. "Pan Kurz je pro nás velmi zajímavý z hlediska menšiny, protože začínal jako státní tajemník pro integraci a zdál se mi velmi dobrý," řekl ČTK předseda organizace zastřešující činnost většiny českých krajanských spolků ve Vídni. Kvůli dominanci tématu uprchlíků se však podle Rodta dostala zcela na okraj témata týkající se takzvaných tradičních uznaných menšin.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), rakouský kancléř Christian Kern a slovenský premiér Robert Fico se sešli v Brně na jednání tzv. slavkovského formátu. Politici hovořili především o migraci. Podle Fica by bylo vhodné k diskusi o migraci do EU využívat menší skupiny členských zemí unie. Formát sedmadvaceti zemí nepovažuje slovenský politik za vhodný pro detailní diskusi o migrační krizi, na niž EU není s to nalézt adekvátní odpověď. Česká republika i Slovensko, stejně jako dvě další země Visegrádu, Maďarsko a Polsko odmítají kvóty na přerozdělení běženců v rámci celé EU. Rakousko zastávalo ohledně přijímání uprchlíků odlišný postoj než visegrádské státy, v posledním roce a půl se ale přiklonilo k omezování počtu přijatých migrantů a k posílení ochrany hranic.

Kromě migrace se trojice bavila o plánování železniční infrastruktury. "Naše vláda se posunula, protože jsme po letech diskusí schválili koncepční dokument rozvoje vysokorychlostní železnice. Ta by měla zrychlit propojení mezi Prahou, Brnem, Vídní a Bratislavou. Dohodli jsme se, že by se častěji měli scházet naši železniční experti, abychom byli schopní koordinovat dlouhodobé investiční plány mezi našimi zeměmi," prohlásil český premiér. Podle něj ČR intenzivně buduje dálnici D3 mezi Prahou, Českými Budějovicemi a Lincem. Dalšími tématy bylo duální vzdělávání, situace na trhu práce s ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale i digitalizace průmyslového odvětví.