Zprávy | Z archivu rubriky


Vstupem do Evropské unie sice Česká republika ztratí svou formální svrchovanost, ale tuto událost by měli občané využít k posílení své svobody a demokracie, prohlásil prezident Václav Klaus ve svém prvním novoročním projevu. Klausovu řeč vysílaly v přímém přenosu Česká televize, Český rozhlas a poprvé i televize Nova.

Prezident apeloval na občany, aby využili svého práva rozhodnout letos o svých zástupcích v Evropském parlamentu, krajských zastupitelstvech a třetině Senátu. Vyzval ministry a zákonodárce, aby se odvážně a systémově pustili do problémů společnosti, které lidi nejvíce trápí. Prvního května vstoupí Česko do Evropské unie, což podle Klause nebude znamenat pro občany nějaký radikální zvrat v jejich životech. "Na druhé straně by měl každý vědět, že tímto okamžikem dojde k ukončení formální svrchovanosti České republiky, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami," řekl prezident, který se dlouhodobě netají skepsí k podobě evropské integrace. Změnu státoprávního uspořádání by lidé měli využít k posílení své svobody, demokracie a prosperity, k překonání tradiční národní nejednoty a vzájemné nedůvěry, míní Klaus.

Ministři, poslanci i senátoři by podle prezidenta měli řešit zadluženost státu i problémy zdravotnictví, které trápí především starší lidi. Jejich úkolem je rovněž přiblížit úřady občanům a nezapomínat na venkov. "Přejme si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí, ale o to více poctivého úsilí o vyšší bezpečnost a o menší kriminalitu," řekl Klaus v narážce na masivní policejní akce, při nichž se ministerstvo vnitra loni na podzim zaměřilo na neukázněné řidiče či trestnou činnost v erotických podnicích. Politici by podle Klause neměli zapomínat ani na rozvoj škol či fungování soudů.

Novoroční projev hlavy státu, který je v českých zemí tradicí již desítky let, byl Klausovou premiérou. Na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla, který své promluvy natáčel předem a seděl při nich u pracovního stolu, Klaus promlouval k občanům v přímém přenosu a vestoje u malého pultíku, v pozadí s prezidentskou standartou. Jeho řeč trvala asi deset minut. Poprvé v historii prezidentských projevů padl monopol veřejnoprávních médií - signál ČT přebírala i soukromá televize Nova. Ze záznamu odvysílá projev i česká pobočka rozhlasové stanice BBC.

První novoroční projev prezidenta Václava Klause byl podle politiků i politologů pokračováním stylu, který prosazuje od svého zvolení. Tedy být hlavou státu, která tlumočí názory, pocity, obavy i naděje většiny společnosti, vyhýbá se většině kontroverzních otázek, nemoralizuje, snaží se lidi povzbudit k aktivitě a odpovědnosti za vlastní život. Mnozí Klausova veřejná vystupování považují také za snahu být protipólem jeho předchůdce Václava Havla. Zatímco některým tento styl vyhovuje, jiní by od hlavy státu očekávali více.

Politici ODS, z níž Klaus vzešel, i komunisté hodnotí Klausův projev jako vyvážený, věcný a výstižný. Zástupcům KSČM ale vadí, že Klaus mlčí o své odpovědnosti za polistopadový vývoj. Lídři vládní koalice mají výhrady ke způsobu, jakým Klaus líčí členství země v Evropské unii. I oni soudí, že prezident dokáže vystihnout nálady ve společnosti a srozumitelně je tlumočit. "Byl to standardní projev prezidenta Klause zaměřený na to, aby uspokojil většinu posluchačů," řekl ČTK vicepremiér a šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš. "Chyběla mi tam myšlenka, která by stála za pozornost," dodal.

Místopředseda komunistů Miloslav Ransdorf vnímá projev daleko věcnější a klidnější, než byla vystoupení Václava Havla. Nejvíce jej zaujala pasáž, v níž Klaus uvedl, že po bezmála 15 let života ve svobodném a demokratickém státě by se lidé již neměli vymlouvat na dědictví minulosti. "Prezident Klaus pokračuje v politickém stylu, který si buduje od svého zvolení, a úzkostlivě nezmiňuje vlastní podíl na komplikacích dneška," řekl Ransdorf ČTK.

Analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Daniel Kunštát míní, že hlavním motivem Klausova projevu byla výzva vzít život do vlastních rukou a nespoléhat na ostatní, ať již prezident hovořil o soukromí lidí, problémech společnosti či vstupu do EU. Na rozdíl od Havla mluvil i o naprosto konkrétních věcech a resortech, jako jsou problémy zdravotnictví či policejní akce. Novinkou podle něj byla i úvodní, hodně "lidská" část projevu. "Klaus potvrdil, že se dokáže vcítit do převažujících rytmů veřejného mínění," řekl Kunštát ČTK. Zaujal jej i apel na volební účast. Politoložka Vladimíra Dvořáková soudí, že Klaus postavil své novoroční poselství na protikladu k Havlovým promluvám - ne blbá nálada, ale ani přehnaná euforie, ale sebevědomý pocit, že země a její občané již něco dokázali.

Vstupem do Evropské unie sice Česká republika ztratí svou formální svrchovanost, ale tuto událost by měli občané využít k posílení své svobody a demokracie, prohlásil prezident Václav Klaus ve svém prvním novoročním projevu. Klausovu řeč vysílaly v přímém přenosu Česká televize, Český rozhlas a poprvé i televize Nova.

Prezident apeloval na občany, aby využili svého práva rozhodnout letos o svých zástupcích v Evropském parlamentu, krajských zastupitelstvech a třetině Senátu. Vyzval ministry a zákonodárce, aby se odvážně a systémově pustili do problémů společnosti, které lidi nejvíce trápí. Prvního května vstoupí Česko do Evropské unie, což podle Klause nebude znamenat pro občany nějaký radikální zvrat v jejich životech. "Na druhé straně by měl každý vědět, že tímto okamžikem dojde k ukončení formální svrchovanosti České republiky, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami," řekl prezident, který se dlouhodobě netají skepsí k podobě evropské integrace.

Změnu státoprávního uspořádání by lidé měli využít k posílení své svobody, demokracie a prosperity, k překonání tradiční národní nejednoty a vzájemné nedůvěry, míní Klaus. "Zkusme i s tímto vědomím a sebevědomím jednat s partnery v Evropské unii jako rovný s rovným. Zkusme se nekrčit a neschovávat za druhé," prohlásil. Čeští občané by si podle něj měli uvědomit, že po vstupu do EU se o ně nezačne někdo zvnějšku starat, že i nadále musejí spoléhat jen na vlastní síly.

Ministři, poslanci i senátoři by podle prezidenta měli řešit zadluženost státu i problémy zdravotnictví, které trápí především starší lidi. Jejich úkolem je rovněž přiblížit úřady občanům a nezapomínat na venkov. "Přejme si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí, ale o to více poctivého úsilí o vyšší bezpečnost a o menší kriminalitu," řekl Klaus v narážce na masivní policejní akce, při nichž se ministerstvo vnitra loni na podzim zaměřilo na neukázněné řidiče či trestnou činnost v erotických podnicích. Politici by podle Klause neměli zapomínat ani na rozvoj škol či fungování soudů.

Při volbě 24 českých europoslanců by měli lidé hledat takové politiky, kteří se o české zájmy v Bruselu "skutečně poperou". Občané by v tomto roce měli věnovat pozornost také volbě krajských zastupitelů a senátorů. "Přistupme ke všem těchto volbám vážně," apeloval Klaus.

Minulý rok 2003 zhodnotil jako rok bez mimořádných událostí pro Českou republiku a jako "přiměřeně úspěšný", na který bude někdo vzpomínat v dobrém, jiný opačně. Připomněl také, že republika již patnáctým rokem žije v demokratickém a svobodném uspořádání. Je to již dostatečně dlouhá doba, aby své nezdary a neúspěchy přestala svádět na minulost, míní. Česká republika je podle prezidenta fungujícím státem, který je součástí komunity demokratických a přátelských zemí a nemusí se bát přímého ohrožení zvnějšku. "Patříme k té šťastnější části světa, měli bychom to vědět a vážit si toho," řekl Klaus. Závěrem svého projevu popřál spoluobčanům zdraví, úspěch a štěstí a vyjádřil přání, aby v právě začínajícím roce postoupila země zase o kousek dál.

Novoroční projev hlavy státu, který je v českých zemí tradicí již desítky let, byl Klausovou premiérou. Na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla, který své promluvy natáčel předem a seděl při nich u pracovního stolu, Klaus promlouval k občanům v přímém přenosu a vestoje u malého pultíku, v pozadí s prezidentskou standartou. Jeho řeč trvala asi deset minut. Poprvé v historii prezidentských projevů padl monopol veřejnoprávních médií - signál ČT přebírala i soukromá televize Nova. Ze záznamu odvysílá projev i česká pobočka rozhlasové stanice BBC.

První novoroční projev prezidenta Václava Klause byl podle politiků i politologů pokračováním stylu, který prosazuje od svého zvolení. Tedy být hlavou státu, která tlumočí názory, pocity, obavy i naděje většiny společnosti, vyhýbá se většině kontroverzních otázek, nemoralizuje, snaží se lidi povzbudit k aktivitě a odpovědnosti za vlastní život. Mnozí Klausova veřejná vystupování považují také za snahu být protipólem jeho předchůdce Václava Havla. Zatímco některým tento styl vyhovuje, jiní by od hlavy státu očekávali více.

Politici ODS, z níž Klaus vzešel, i komunisté hodnotí Klausův projev jako vyvážený, věcný a výstižný. Zástupcům KSČM ale vadí, že Klaus mlčí o své odpovědnosti za polistopadový vývoj. Lídři vládní koalice mají výhrady ke způsobu, jakým Klaus líčí členství země v Evropské unii. I oni soudí, že prezident dokáže vystihnout nálady ve společnosti a srozumitelně je tlumočit. "Byl to standardní projev prezidenta Klause zaměřený na to, aby uspokojil většinu posluchačů," řekl ČTK vicepremiér a šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš. "Chyběla mi tam myšlenka, která by stála za pozornost," dodal. "Byl to svět viděný očima Václava Klause, nebyl to projev prezidenta, který by byl nestranný. Podle mě byl blízký politice ODS," prohlásil ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Vstupem do Evropské unie přenášíme část své suverenity na evropské struktury, ale neztrácíme ji," řekl ČTK Svoboda, který se kvůli názorům na tuto věc dostal s Klausem do sporu již loni na jaře. Také Mareš připomněl, že Češi část svých pravomocí budou sdílet s ostatními, zároveň převezmou i díl odpovědnosti. "Pan prezident, jak je jeho zvykem, zmínil jen první část tohoto výměnného obchodu," poznamenal Mareš.

Místopředseda komunistů Miloslav Ransdorf vnímá projev daleko věcnější a klidnější, než byla vystoupení Václava Havla. Nejvíce jej zaujala pasáž, v níž Klaus uvedl, že po bezmála 15 let života ve svobodném a demokratickém státě by se lidé již neměli vymlouvat na dědictví minulosti. "Prezident Klaus pokračuje v politickém stylu, který si buduje od svého zvolení, a úzkostlivě nezmiňuje vlastní podíl na komplikacích dneška," řekl Ransdorf ČTK.

Analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Daniel Kunštát míní, že hlavním motivem Klausova projevu byla výzva vzít život do vlastních rukou a nespoléhat na ostatní, ať již prezident hovořil o soukromí lidí, problémech společnosti či vstupu do EU. Na rozdíl od Havla mluvil i o naprosto konkrétních věcech a resortech, jako jsou problémy zdravotnictví či policejní akce. Novinkou podle něj byla i úvodní, hodně "lidská" část projevu. "Klaus potvrdil, že se dokáže vcítit do převažujících rytmů veřejného mínění," řekl Kunštát ČTK. Zaujal jej i apel na volební účast.

Politoložka Vladimíra Dvořáková soudí, že Klaus postavil své novoroční poselství na protikladu k Havlovým promluvám - ne blbá nálada, ale ani přehnaná euforie, ale sebevědomý pocit, že země a její občané již něco dokázali. Za kritický osten vůči ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD) považuje poznámku o "okázalých" policejních akcí. Vstup do EU v Klausově podání trošku ztrácí na významu, není vrcholnou politickou událostí roku, míní Dvořáková.

Novoroční projev prezidenta Václava Klause zhodnotil kladně premiér Vladimír Špidla i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek, kteří byli hosty novoročního pořadu televize Nova Sedmička. Zatímco Topolánek nemá vůči projevu svého předchůdce v předsednické funkci ODS "žádné výhrady", Špidlovi se nelíbilo, že podle Klause se uplynulý rok nevyznačoval žádnými mimořádnými událostmi. "Z mnoha hledisek to byl normální rok, ve kterém ekonomika dosti prosperovala, ve kterém jsme zvládali krizi a jednotlivé problémy, které nám způsobily příšerné povodně. Na druhé straně se ale rozhodlo v referendu o vstupu země do Evropské unie a v tomto byl tento rok mimořádný," prohlásil Špidla. Dodal, že prezident v závěru projevu věnoval Evropské unii "přiměřenou a vážnou pozornost".

Klaus prohlásil, že vstupem do unie ztratí Česká republika svoji formální svrchovanost. S tímto výrokem ale předseda vlády rozhodně nesouhlasí. "Evropská unie je mezinárodní smlouva. Tak jako Velká Británie nepřišla vstupem do EU o svou svrchovanost, Holandsko je nepochybně svrchovaný stát, tak my jsme se na základě mezinárodní smlouvy, o které se hlasovalo v referendu, rozhodli sdílet některé kompetence společně s jinými, protože to je výhodné. Dá rozum, že spousta věcí se dá dělat lépe společně," řekl Špidla ČTK po skončení Sedmičky.

Podle premiéra byla Klausova řeč vyvážená a prezident v ní zachytil "většinu důležitých témat". Za velmi vyvážený označil projev také Topolánek. "Kdybych chtěl žertovat, řekl bych, že nebyl falešný a prázdný," uvedl Topolánek v narážce na textovou zprávu na displeji Klausova mobilního telefonu po svém zvolení do čela ODS. Topolánek ocenil především to, že na obrazovce viděl "svého" prezidenta. Potěšilo jej také, že projev byl srozumitelný a čitelný, obracel se ke všem občanům a nebyl moralizující. "Nevyskytovaly se tam temné síly jako v těch projevech předešlých," srovnal Topolánek řeč současného prezidenta Klause s novoročními promluvami jeho předchůdce Václava Havla. Z dnešního projevu si prý Topolánek odnesl především Klausovu výzvu ke zvýšení důvěry v politiku, politiky a instituce.

Rozcházející se představy o střední Evropě popsali v rozhovoru pro francouzský týdeník L'Express šéfové vlád České republiky, Rakouska a Maďarska. Rozhovory s Vladimírem Špidlou, Wolfgangem Schüsselem a Péterem Medgyessym zveřejňuje L'Express ve zvláštním čísle s titulem Vídeň, Budapešť, Praha. Špidla si myslí, že středoevropským národům nic nebrání, aby nezávisle na historických souvislostech svou "totožnost kombinovaly s jinými". Schüssel má představu "velkého regionálního celku", jako je Benelux nebo Skandinávie. Medgyessy považuje pojem Střední Evropa za překonaný. "Patří minulosti a nostalgie je špatným rádcem," říká. Český premiér poukázal především na demokratické dědictví první československé republiky. Řekl, že ti, kdo nyní chtějí Česko pranýřovat kvůli dekretům bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, chtějí přepisovat historii místo toho, aby si z ní vzali poučení. Rakouský kancléř Schüssel řekl, že Rakušané si činí nárok na příslušnost ke Střední Evropě. "Vědí, že se Evropa o 25 členech (rozšířená EU) bude členit podle velkých regionálních celků, jako jsou Skandinávie, Benelux či Střední Evropa... Budoucnost chceme stavět na nových základech, na ideji partnerství, nikoli nostalgicky." Rakousko je podle něho "s to znovu nalézt samo sebe" a nemělo by se dělat menším, než je. "Rakousko nebylo nikdy vojenskou mocností, a to ani v době monarchie (před rokem 1918). Prakticky všechny války jsme prohráli," řekl a poznamenal, že jen ta vojenská hudba byla vynikající. "Naproti tomu na poli kultury jsme předčili sami sebe," dodal. Odlišný pohled má Medgyessy. "Stadium Střední Evropy jsme nechali za sebou. Z hlediska mnoha spojení v Evropě moji krajané nemají touhu jít nazpět. Přirozeně, mohou vznikat koalice, pokud jde o určité body, nebo zájmová společenství... Hospodářsky jsme silně propojeni s Německem," prohlásil.