Zprávy | Z archivu rubriky


Zdravotní stav Václava Havla, jehož trápí zánět průdušek, se zlepšil, v pátek ale měl zvýšenou teplotu. Bývalý prezident je stále doma, bere antibiotika a cítí se trochu unaven, řekl v sobotu Havlův tajemník Jakub Hladík. Bývalá hlava státu se ve čtvrtek kvůli potížím s dýcháním vrátila předčasně z Asie. Po návratu se exprezident podrobil vyšetřením a nyní je pod dohledem týmu specialistů.

Havlovi po příletu domů zrentgenovali lékaři plíce v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v pražské Krči. Poté byl propuštěn domů. Starají se o něj mimo jiné ošetřující lékař Tomáš Bouzek a plicní specialista Boris Šťastný. Podle Šťastného ovlivnily exprezidentův zdravotní stav klimatické změny a rovněž cesta letadlem.

Délku léčení není podle Hladíka možné odhadnout. Je ale jasné, že do svého úřadu ve Voršilské ulici nebude Havel moci nějakou dobu přijít. Pracovníci kanceláře jej proto s nejdůležitější agendou navštíví v pondělí v jeho střešovické vile.

Havel s manželkou Dagmar se vrátil do České republiky z Dillí, kde v pondělí převzal Mírovou cenu Mahátmy Gándhího. Manželský pár chtěl původně pokračovat z Indie v cestě po jihovýchodní Asii.

Havla trápí zdravotní potíže řadu let a bývá často hospitalizován. Jeho zdraví poškodilo vězení, kde za komunismu prodělal neléčený zápal plic. Exprezident mívá s dýcháním opakované problémy, podle lékařů trpí chronickou bronchitidou. Navíc mu před sedmi lety byla odebrána třetina plíce kvůli rakovině. Ta však nebyla způsobena kouřením, jak se často předpokládalo, uvedl podle Mladé Fronty Dnes Havlův operatér Pavel Pafko. Havel podle něj nad rakovinou už zřejmě definitivně vyhrál, protože nádor byl zachycen včas. Za dobu své prezidentské funkce, z níž odešel loni, strávil v nemocnici přes 200 dní. Nejvíce času, skoro 2,5 měsíce, pobýval na lůžku v roce 1998 kvůli akutní operaci tlustého střeva.

Český konvoj tří terénních vozidel s devíti záchranáři dorazil v pátek večer do íránského města Bám zničeného zemětřesením. Mise Pomoc pro Írán dopravila do Bámu a okolí především centrálu na výrobu elektřiny, zdravotnický materiál, dezinfekční prostředky a přípravky na úpravu vody, aby byla pitná. Pozemní trasu liberečtí záchranáři zvolili proto, že v místě neštěstí jsou potřeba i jejich terénní auta. Cestu dlouhou 5750 kilometrů zdolali za deset dní. Původně počítali se čtyřmi až šesti dny, ale zdržely je vysoké závěje a námraza na silnicích v tureckých a íránských horách.

V oblasti zpustošené zemětřesením zahynulo zhruba 40.000 obyvatel. "Všichni lidé, kteří přežili, mají už ubytování ve stanech i teplé jídlo," uvedla Hana Jelínková, pověřená řízeném českého velvyslanectví v Teheránu.

Podle koordinátorky mise v české republice Evy Čejkové záchranáři ve spolupráci s humanitárními sdruženími, pracujícími na místě neštěstí, rozdělí pomoc přímo postiženým lidem. Nechtějí ji předávat do skladů, kde by se zdržela. Zdravotnický materiál věnuje mise zřejmě ukrajinské polní nemocnici. Záchranáři ho využijí také sami, vytvořili totiž dva pohyblivé týmy a budou poskytovat zdravotní péči lidem v Bámu a hlavně na venkově.

"Velkou výhodou jsou pro ně terénní auta s návěsy, s nimiž přijeli. Dostanou se i do některých nejzapadlejších vesniček," dodala Čejková. Výjezdové skupiny vedou zdravotní sestra z liberecké základny chemického vojska Zuzana Petrášová a instruktor Červeného kříže Petr Hampacher. Skupině vyčleněné na čištění vody velí profesionální voják-chemik Milan Bártík. Tým by zvládl pomoc i při dezinfekci studní, pokud by byla nutná.

Misi usnadňují práci v Bámu členové Červeného půlměsíce, íránské obdoby Červeného kříže. Z Teheránu jel s misí pracovník české ambasády Jiří Kobza a zůstává s ní i v Bámu. Část dobrovolníků má zkušenosti s pomocí po ničivých zemětřeseních v roce 1999 v Turecku a na Tchaj-wanu. V misi jsou také vojáci z liberecké chemické základny, kteří byli v Kuvajtu, a odborníci na řízení poskytované pomoci a zdravotnice. Tlumočníka sehnala výpravě Česko-íránská společnost. Stal se jím český student orientalistiky.

Ministra zahraničí Cyrila Svododu doprovodí příští týden na jeho cestě do Iráku nový americký velvyslanec v Praze William Cabaniss. Informuje o tom sobotní Mladá fronta Dnes. Cílem cesty je mimo jiné podpořit české podnikatele, kteří se snaží získat kontrakty na obnovu válkou poničené země. Cabaniss by s tím mohl podle listu Svobodovi pomoci.

Velvyslanec se vypraví do Iráku i přes varování českého ministerstva obrany, že tu panuje složitá bezpečnostní situace a že české vojenské dopravní letadlo není chráněno proti případnému útoku. Zatím to vypadá, že delegace poletí vládním speciálem challenger. Podle náměstka ministra zahraničí Petra Koláře je bezpečnější než další vládní speciál Tu-154, neboť má mimo jiné kratší přistávací dráhu.

Svobodu čekají ve čtvrtek údajně jednání s americkým civilním správcem Iráku Paulem Bremerem a zástupci prozatímní irácké vlády. Z Iráku se má Svoboda přesunout do Palestiny, kde bude jednat v sobotu. O den později ho čekají rozhovory s představiteli egyptské vlády a předsedou Ligy arabských států Amrem Músá. Program návštěvy Palestiny, kam má podle ministerstva zahraničí cestovat přes Jordánsko, kde si prohlédne archeologické památky, zatím není znám. Poslední zastávkou Svobodovy blízkovýchodní mise bude Egypt, kde by se měl setkat mimo jiné se svým egyptským protějškem Ahmadem Máhirem.

Cabaniss pochází z Alabamy, kde má pověst úspěšného podnikatele. Je také dlouholetým blízkým přítelem rodiny prezidenta George Bushe. Pětašedesátiletý republikán vystřídal ve funkci Craiga Stapletona, který se v prosinci po dvou a půl letech vrátil do vlasti, aby Bushovi pomohl v kampani ke znovuzvolení v prezidentských volbách. Do Prahy Cabaniss přicestoval tento pátek.

Nový americký velvyslanec již dříve uvedl, že chce České republice pomoci s vykořeňováním korupce, se zvýšením fiskální disciplíny a posílením práva.