Zprávy | Z archivu rubriky


Situace na Blízkém východě, izraelsko-palestinský konflikt a situace v Iráku byly hlavními tématy nedělních jednání ministra zahraničí ČR Cyrila Svobody s egyptskými představiteli. Jak prezident Husní Mubarak tak generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá se na ČR dívají jako na brzkého člena Evropské unie a domnívají se, že v roce prezidentských voleb v USA může být unie na Blízkém východě velmi prospěšná.

Mubarak se s českou diplomacií shoduje v postoji k Iráku. Obě strany se domnívají, že je zapotřebí co nejrychleji předat moc Iráčanům. V řešení izraelsko-palestinského problému klade ČR důraz na boj proti terorismu. Mubarak je pro politiku malých kroků, které povedou ke vzniku palestinského státu při zachování bezpečnosti Izraele. Ministr Svoboda ocenil zprostředkovatelskou roli Egypta při jednání s palestinskými radikálními skupinami. Palestinské vedení s nimi právě prostřednictvím Egypťanů vyjednává o ukončení útoků na Izraelce. Mubarak se domnívá, že ČR by měla využít dobrých vztahů k Izraeli a ovlivnit tak roli EU na Blízkém východě.

Ministr Svoboda řekl, že jednání s Mubarakem i Músou byla velmi otevřená a že neměl pocit suché výměny stanovisek, ale skutečného dialogu. Músá Svobodu dokonce překvapil sdělením: "Když už jsem tady a vedeme tak dobrý rozhovor, pojďme za korunním princem Fajsalem," a přizval k rozhovoru přítomného ministra zahraničí Saúdské Arábie Saúda Fajsala.

K bilaterálním tématům Svoboda řekl, že ČR chce s Egyptem spolupracovat zejména v oblasti vojenské i obchodní. Šéf české diplomacie ale nechtěl hovořit o konkrétních kontraktech. "Já se domnívám, že politici musejí otevírat dveře, že jejich role není uzavírat konkrétní kontrakty. Po nich musejí přijít firmy a dohodnout se samy," řekl.

Svoboda jednáním v Egyptě, při němž si stihl prohlédnout pyramidy v Gíze a českou archeologickou koncesi v Abú Síru, ukončil čtyřdenní návštěvu Blízkého východu. Kromě Egypta zavítal do Iráku a Palestiny. V Iráku se sešel s představiteli civilní správy a některými iráckými ministry, v palestinském Ramalláhu s předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem, premiérem Ahmadem Kurájou a dvěma ministry.

Na 30.000 lidí navštívilo výstavu Alfonse Muchy, která v neděli skončila v berlínském Bröhanově muzeu. Některá Muchova díla, například jeho pastely, byly širší veřejnosti představeny vůbec poprvé. I v neděli, poslední den expozice, stáli návštěvníci před muzeem v dlouhých frontách, aby mohli plakáty, fotografie, olejomalby nebo šperky Alfonse Muchy zhlédnout. "Chtěla bych to říct jasně. Tato výstava měla opravdu velký úspěch a to od prvního dne. Zajímala se o ni nejen veřejnost, ale vzbudila i velký zájem médií," řekla ČTK ředitelka Bröhanova muzea Ingeborg Beckerová. Návštěvníci se mohli podívat na více než 200 exponátů. Vedle známých plakátů nebo olejomaleb představila expozice i skicy, pastely, ozdobné secesní šperky či obaly na dobové parfémy.

"Na výstavě jsou i věci, které Mucha nevystavoval, která považoval za privátní, za intimní," řekla ČTK Blanka Mouralová, ředitelka berlínského Českého centra, které se na uspořádání výstavy podílelo. Návštěvníci mohli spatřit například Muchovy pastely laděné do tmavých odstínů, které působí spíše rozervaně a zádumčivě a jejichž umělecký dojem se liší od známých dekorativních plakátů českého umělce. "Chtěl, aby věci, které předkládá veřejnosti, byly srozumitelné, což u těchto děl nebylo tak úplně zřejmé," vysvětlila Mouralová, proč tato díla Mucha nevystavoval. "Ale jak se umění vyvíjelo, tak tyto intimní, pocitové věci, které si divák může vysvětlit různě, jsou možná modernější než to, co je z Muchy známo," dodala.

Zájem vzbudila expozice nejen u starších generací, ale i u mladých lidí. "Je to neobvykle velký záběr," podotkla Beckerová. Přičítá to tomu, že Němci mají zájem nejen o secesi jako umělecký styl, ale také o osobu českého malíře Muchy. "To on vlastně přišel se sugestivním, působivým uměním plakátu. A také jde o první velkou Muchovu výstavu v Berlíně, která postihuje všechny úrovně jeho tvorby," dodala ředitelka Bröhanova muzea. Výstava Alfonse Muchy už byla k vidění v Mnichově a po Berlíně nyní se přestěhuje do nizozemského Rotterdamu.

Bývalý šéf republikánů Miroslav Sládek i bývalý ředitel brněnského studia České televize Zdeněk Drahoš společně usednou na radnici brněnské městské části Útěchov. Sdružení, za která v sobotních nových komunálních volbách usilovali o přízeň voličů, získala v sedmičlenném zastupitelstvu shodně tři hlasy.

Nejvíce hlasů - 38,77 procenta - získalo Sládkovo uskupení Nezávislí - prosperita a bezpečí. Drahošovo hnutí Nestraníci pro Moravu skončilo druhé ze ziskem 33,48 procenta hlasů. Podle počtu mandátů jsou ale jejich síly vyrovnány, získaly shodně po třech zastupitelích. Sládka volilo 140 obyvatel Útěchova, Drahoše o 12 voličů více. Sedmé křeslo obsadila kandidátka ODS Šárka Pohanková.

Nové komunální volby se v Útěchově i třech dalších obcích konaly kvůli tomu, že počet předloni zvolených zastupitelů klesl pod zákonem stanovenou hranici. Mimořádné volby se ze stejného důvodu konaly i v Mutkově na Olomoucku, Kvílicích na Kladensku a v Úpohlavech na Litoměřicku, kde podle očekávání uspěli především nezávislí kandidáti nebo jejich sdružení.

Šéf republikánů Miroslav Sládek je spokojený s výsledkem voleb. "Tento vynikající výsledek je dokladem toho, že jsme na radnici udělali v minulosti kus práce, že si toho občané váží, že jsem pro ně přijatelný," řekl ČTK Sládek, který byl lídrem sdružení. I Zdeněk Drahoš je podle vyjádření pro ČTK s tímto výsledkem spokojen. Jaké složení bude mít nová útěchovská radnice, lze zatím těžko odhadnout. Zcela vyloučit nelze ani možnost, že Sládek opět usedne do křesla starosty a místostarostou se stane Drahoš. Dosud to nikdo z nich nepotvrdil, čeká se na výsledky prvních jednání. "My se nebráníme širší spolupráci s ostatními. Při práci na radnici nejde o žádnou ideologii, ale práci pro obec. Také ODS je nám blízká svým programem," uvedl Sládek. Drahoš má stejný názor. Zdůraznil, že všechny strany, které uspěly v sobotních komunálních volbách v Útěchově, mají v podstatě totožný program. Jasno už má ODS. "Pro nás vychází jako vhodný partner Nestraníci pro Moravu. Budeme jednat s panem Drahošem o případné koalici. Nepředpokládám, že by se tak stalo v případě nezávislých pana Sládka," řekla ČTK místopředsedkyně brněnských občanských demokratů Dana Filipi.

Personální krizi ve vedení obce odstartovala loňská rezignace bývalého útěchovského starosty Jaromíra Sáňky a dalších dvou jeho kolegů z Občanské iniciativy Útěchov. Sáňka před časem ČTK řekl, že rezignoval, protože "nedokázal snášet atmosféru, kterou Sládek na radnici vytvářel". Sládek dlouho úvahy o vypsání voleb odmítal. Tvrdil, že rezignace byly neplatné, s tím však na jihomoravském krajském úřadě ani u ministerstva vnitra neuspěl.

Dvě a půl hodiny strávil v neděli prezident Václav Klaus na návštěvě u bývalého předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana, který po svém odchodu z politiky žije na chalupě na Vysočině. Novinářům po setkání řekli, že se vyhýbali závažným politickým tématům a bavili se jako "dva chlapi", kteří si setkání slibovali již dlouho. Zeman pohostil svého letitého, ale respektovaného rivala zabijačkovou polévkou a jitrnicí. "Starého psa novým kouskům nenaučíš," komentoval jídelníček expremiér, který se netají oblibou prosté stravy. Klaus svého hostitele na oplátku pozval na návštěvu zámku v Lánech.

Prezident zajel do Nového Veselí na Žďársku, kde Zeman tráví důchod, cestou ze závodů Světového poháru v lyžování, které se o víkendu konaly v Novém Městě na Moravě. Ačkoli jsou obyvatelé Nového Veselí na vzácné návštěvy zvyklí, přesto před Zemanovou chalupou kromě novinářů čekal na prezidenta i hlouček místních. Klaus potěšil zejména děti, se kterými zapózoval fotografům a podepsal se jim na památku.

Klaus je dalším z řady politiků, kteří za Zemanem vyrazili na Vysočinu. Zemanův "výměnek" například loni v listopadu navštívil tehdejší americký velvyslanec Craig Stapleton, který se přijel rozloučit před ukončením své diplomatické mise v Česku. Pozornost vzbudila v roce 2002 i předvánoční návštěva tehdejšího poslance a nynějšího předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. I když Kalousek zdůraznil, že přijel Zemanovi jen popřát k svátkům, v médiích se spekulovalo o možné podpoře Zemana ze strany lidovců při volbě prezidenta.

Bývalý premiér se netají kritikou současného vedení ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, kterého sám doporučil jako svého nástupce. Právě ze své chalupy prostřednictvím médií několikrát vyslal příkrá slova na adresu své mateřské strany a svého nástupce v čele ČSSD i vlády.

Václav Klaus a Miloš Zeman tvořili spolu s Václavem Havlem trojici politiků, která po listopadu 1989 dominovala domácí politické scéně. Klaus jako lídr pravicové ODS a Zeman jako šéf levicové ČSSD byli řadu let hlavními politickými soupeři, zároveň se ale navzájem respektovali. Zeman například o Klausovi tvrdil, že byl jediným silným protihráčem, kterého v českém politickém životě potkal. "Já se domnívám, že Václav Klaus je skutečně dobrý prezident. Vážím si Klause jako výrazného politika, kterého jsem ve většině politických bitev porazil. V té poslední naopak porazil on mě. Já to beru sportovně. Nemůžu vždy vyhrávat," prohlásil Zeman v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny.

Město Krupka na Teplicku odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé tento týden schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobné projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," řekl v neděli ČTK starosta města Milan Puchar.

Krupka se postavila svým záporným stanoviskem zatím jako jedna z mála krušnohorských vsí či měst rezolutně proti stavbě. Jasné pro naopak už řekli zastupitelé obcí Hora Svatého Šebestiána, Blatno a Kalek na Chomutovsku. Za smlouvu se společností Czech Venti, která zde postaví do tří let 180 větrných elektráren, získají jednorázově celkem 38,5 milionu korun. Dalších 1,25 milionu až 3,75 milionu bude činit roční příjem z provozu elektráren.

Peníze nás nepřesvědčily, uvedl Puchar. Podle něj a dalších zastupitelů města je důležitější dlouhodobě chránit krajinu než mít okamžitě v kase peníze. S rozhodnutím zastupitelů souhlasí obyvatelé města a především místní zemědělci, kteří využívají pastviny a louky v horách. "Měli jsme podobně jako naši kolegové z Mostecka velkou obavu o půdu, nyní víme, že nadále můžeme tento prostor hospodářsky využívat," řekl ČTK farmář, který má nad městem zhruba stočlenné stádo hovězího dobytka. Na problémy se skupováním půdy v pohraničí upozornili před nedávnem čeští a saští zemědělci. Na německé straně hranic už tyto energetické zdroje fungují delší dobu.