Zprávy | Z archivu rubriky


Sdružení nájemníků souhlasí s návrhem ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby nájemné po dobu tří let rostlo tempem deset procent. "Zároveň však požadujeme vypracování příspěvku na bydlení, který by zahrnul náklady na bydlení, nikoliv jen nájemné, jako je to nyní," řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Růst nájemného o deset procent je podle Křečka "kruté, ale přeci jen je to východisko z nouze". V současné době neexistuje totiž zákon, který by výši nájemného upravoval a růst je tedy možný jen na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Tato situace trvá od listopadu 2002, kdy Ústavní soud zrušil vyhlášku ministerstva financí. Na zákon o nájemném mají koaliční partneři rozdílné názory. Podle Sobotkova návrhu by nájemné mohlo růst maximálně o deset procent ročně a nesmělo by zároveň překročit místně obvyklé nájemné. To by však podle jiných odborníků znamenalo zachování regulovaných cen. S návrhem MF tak nesouhlasí ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Nesouhlas vyjádřili i lidovci. Strany koalice se nakonec dohodly, že budou jednat o kompromisním návrhu. Dohoda ČSSD s US-DEU však podle místopředsedy ČSSD a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha není možná. V České republice je trvale obydlených zhruba 3,83 milionu bytů. Nájemních bytů je více než milion. Podle ministerstva pro místní rozvoj v 93 až 95 procentech nájemních bytů lidé platí regulovanou činži.

Omezit síť ambulancí, zrušit část akutních nemocničních lůžek a zasáhnout do hospodaření zdravotních pojišťoven plánuje ministryně zdravotnictví Marie Již dříve řekla, že ze 64.000 akutních nemocničních lůžek považuje 10.000 za zbytečných a chce je přeměnit na lůžka sociální a až 3000 bez náhrady zrušit. Ministryně se v koncepci nezmiňuje ani o vyšších platbách pacientů, uvádí jen, že spoluúčast je nyní 8,6 procenta, zatímco v zemích Evropské unie 25 procent. Počítá však s růstem plateb za sociální lůžka v nemocnicích až na 150 korun za den. Chce také sankcionovat lidi, kteří budou zanedbávat preventivní prohlídky. Koncepci předloží Součková ministrům do konce ledna, v únoru by ji kabinet měl projednat a v průběhu března a dubna by se měla dostat na pořad jednání parlamentu. Loni vydaly zdravotní pojišťovny na péči 147 miliard, občané uhradili v hotovosti 14 miliard. Zdravotnictví včetně dalších zdrojů spotřebovalo celkem téměř 178 miliard. Propad Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dosáhl na konci roku pěti miliard. Je to o tři miliardy méně, než zněly původní odhady, a to i díky tomu, že stát loni nalil do pojišťoven tři miliardy, další 3,4 miliardy dostaly od státu nemocnice předané krajům. VZP zkrátila zpoždění splatnosti na 19 dní po lhůtě. Součková chce zabránit zbytečným výdajům - pojišťovny by měly ušetřit tím, že některé činnosti budou provádět společně - například úhrady péče do zahraničí půjdou přes centrum mezistátních úhrad.

V pondělí bude mít na prvním programu České televize premiéru jedenáctidílný seriál Černí baroni, který vznikl podle motivů knihy Miroslava Švandrlíka. Vznikl v brněnském studiu veřejnoprávní televize, stál 70 milionů korun a jeho režisérem byl Juraj Herz. V první části diváci poznají čerstvě povýšeného majora Terazkyho, typického ignorancí k jakýmkoli vědomostem a vzdělání, v podání slovenského herce Andreje Hryce a další postavy spjaté s prostředím pomocných technických praporů (PTP). V silně podnapilém stavu má vojenskými prostorami bloudit poručík Hamásek, ztvárněný Bolkem Polívkou. Roli kapitána Ořecha si zahrál Vítězslav Jandák, kapitána Honce Karel Heřmánek a švejkovskou postavu Kefalína Radek Holub.

Od začátku prý bylo záměrem režiséra, aby se na obrazovce neobjevil žádný herec, který hrál ve stejnojmenném filmu Zdenka Sirového. Seriál také přinese jiné zápletky než film. Tvůrci ho označují za antikomunistickou komedii, která lidi pobaví. "Kdybychom to natočili před 30 lety, asi by nás veřejně popravili na Staroměstském náměstí," komentoval to Hryc.

V seriálu se sice politicky nepohodlní vojínové pohrdáním "hodné" části lidově-demokratické armády dobře baví, skutečný život černých baronů byl ale jiný, upozornil Pavel Krása ze Svazu PTP. Prapory byly podle něj prakticky tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé osoby. Ač Krása neupírá spisovateli nárok na uměleckou fikci, upozorňuje, že skutečnost PTP rozhodně nebyla veselá. V letech 1950 až 1954 podle svazu 140 "pétépáků" zemřelo, stovky dalších byly zraněny. Švandrlíkův román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky vyšel v roce 1969 a v období normalizace mu přivodil velké problémy.