Zprávy | Z archivu rubriky

Necelé dvě stovky zaměstnanců Jaderné elektrárny Temelín a několik jejich kolegů z elektráren Dukovany a Ledvice se v úterý odpoledne zúčastnilo protestní akce za zvýšení mezd. Odbory se s vedením elektrárenské společnosti ČEZ nemohou dohodnout na kolektivní smlouvě, protože mají rozdílný názor na nárůst mezd. "Platy nejsou zelenina, samy nám neporostou," řekl ve svém vystoupení odborový předák z Dukovan Jiří Jedlička. Odboráři z elektráren chtějí letos nárůst tarifních mezd o osm procent. Podle vedení společnosti by splnění tohoto požadavku znamenalo při započtení dalších složek mzdy zvýšení průměrných platů o 17 procent. Požadavky odborů zůstávají pro vedení elektrárenské společnosti ČEZ nepřijatelné, řekl dopoledne novinářům výkonný ředitel pro jadernou energetiku a.s. ČEZ Zdeněk Linhart.

Přestože vstup Česka do Evropské unie od 1. května nepřinese okamžité uvolnění provozu na hranicích, na cestě do Rakouska naši občané přece jen určitou úlevu pocítí. Rakouské ministerstvo vnitra totiž k uvedenému datu připravuje program společných hraničních kontrol s partnerskými státy, což pro projíždějící turisty znamená "princip jediného zastavení" na hranici. Novou koncepci hraničních kontrol prověřují v současnosti rakouští pohraniční policisté ve spolupráci s pohraničníky nových členských zemí, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Slovinska, informovala v úterý agentura APA. Podle rakouského ministra vnitra Ernsta Strassera mají být smyslem tohoto opatření "rychlejší kontroly při zachování bezpečnostních standardů".

Na 42 provozů v 16 potravinářských závodech chtějí v tomto týdnu navštívit inspektoři Evropské unie, kteří v úterý začali prověřovat plnění hygienických a veterinárních směrnic EU u zpracovatelů živočišných produktů. Zkontrolovat chtějí například jatka, bourárny, výrobny, mlékárny, sýrárny i závod na zpracování zvěřiny, řekl v úterý na dotaz ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Inspektoři podle něho chtějí tento týden vidět pět závodů v Praze, čtyři závody v Libereckém kraji, tři závody v Olomouckém a čtyři závody v Moravskoslezském kraji. Plán na příští týden bude znám v pátek, uvedl Duben. Šestičlenná mise z Bruselu zahájila svou práci v ČR v pondělí a skončit má 30. ledna. Pracuje ve dvou týmech, z nichž první se v tomto týdnu zaměří na Prahu a okolí a Liberecký kraj, druhý tým pojede do Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Omezit síť ambulancí, zrušit část akutních nemocničních lůžek a zasáhnout do hospodaření zdravotních pojišťoven plánuje ministryně zdravotnictví Marie Již dříve řekla, že ze 64.000 akutních nemocničních lůžek považuje 10.000 za zbytečných a chce je přeměnit na lůžka sociální a až 3000 bez náhrady zrušit. Ministryně se v koncepci nezmiňuje ani o vyšších platbách pacientů, uvádí jen, že spoluúčast je nyní 8,6 procenta, zatímco v zemích Evropské unie 25 procent. Počítá však s růstem plateb za sociální lůžka v nemocnicích až na 150 korun za den. Chce také sankcionovat lidi, kteří budou zanedbávat preventivní prohlídky. Koncepci předloží Součková ministrům do konce ledna, v únoru by ji kabinet měl projednat a v průběhu března a dubna by se měla dostat na pořad jednání parlamentu. Loni vydaly zdravotní pojišťovny na péči 147 miliard, občané uhradili v hotovosti 14 miliard. Zdravotnictví včetně dalších zdrojů spotřebovalo celkem téměř 178 miliard. Propad Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dosáhl na konci roku pěti miliard. Je to o tři miliardy méně, než zněly původní odhady, a to i díky tomu, že stát loni nalil do pojišťoven tři miliardy, další 3,4 miliardy dostaly od státu nemocnice předané krajům. VZP zkrátila zpoždění splatnosti na 19 dní po lhůtě. Součková chce zabránit zbytečným výdajům - pojišťovny by měly ušetřit tím, že některé činnosti budou provádět společně - například úhrady péče do zahraničí půjdou přes centrum mezistátních úhrad.

Sdružení nájemníků souhlasí s návrhem ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby nájemné po dobu tří let rostlo tempem deset procent. "Zároveň však požadujeme vypracování příspěvku na bydlení, který by zahrnul náklady na bydlení, nikoliv jen nájemné, jako je to nyní," řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Růst nájemného o deset procent je podle Křečka "kruté, ale přeci jen je to východisko z nouze". V současné době neexistuje totiž zákon, který by výši nájemného upravoval a růst je tedy možný jen na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Tato situace trvá od listopadu 2002, kdy Ústavní soud zrušil vyhlášku ministerstva financí. Na zákon o nájemném mají koaliční partneři rozdílné názory. Podle Sobotkova návrhu by nájemné mohlo růst maximálně o deset procent ročně a nesmělo by zároveň překročit místně obvyklé nájemné. To by však podle jiných odborníků znamenalo zachování regulovaných cen. S návrhem MF tak nesouhlasí ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Nesouhlas vyjádřili i lidovci. Strany koalice se nakonec dohodly, že budou jednat o kompromisním návrhu. Dohoda ČSSD s US-DEU však podle místopředsedy ČSSD a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha není možná. V České republice je trvale obydlených zhruba 3,83 milionu bytů. Nájemních bytů je více než milion. Podle ministerstva pro místní rozvoj v 93 až 95 procentech nájemních bytů lidé platí regulovanou činži.

Brněnská společnost Prokop Engineering a pražský Technoexport vyhrály výběrové řízení na výstavbu rafinerie v iráckém Bagdádu, řekli to jejich představitelé s tím, že kontrakt ještě musí schválit druhá strana. Hodnota smlouvy by se mohla pohybovat okolo jedné miliardy korun. Kontrakt je podle ředitele firmy Prokop Engineering Emila Prokopa těsně před podpisem. Mimo jiné jej musí schválit také vedení iráckého ministerstva ropy. Projekt rafinerie začne vznikat hned po podpisu příslušných smluv. "Výstavba rafinerie je naším hlavním projektem v Iráku. Od něj se mohou odvinout další, spojené například s výrobou benzinu," uvedl ředitel.

Irák minulý týden navštívil ministr zahraničí Cyril Svoboda s představiteli českých firem, které mají zájem o poválečnou obnovu země. Kromě zástupců Prokop Engineeringu a Technoexportu se mise účastnili i zástupci těžařského podniku Moravské naftové doly.

Od pondělka budou v České republice inspektoři Evropské komise, aby zde do konce měsíce prověřili plnění hygienických a veterinárních směrnic EU. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna to bude rozhodující inspekce pro konečné hodnocení těsně před vstupem Česka do unie. Polovina inspektorů se zaměří na prověrku dodržování hygienických předpisů v různých místech, počínaje potravinářskými provozy a konče restauracemi. Zbývající prověří kontrolní veterinární systémy, jako je identifikace a registrace hospodářských zvířat, zásahové plány v případě vypuknutí nakažlivých nemocí či dokonalé plnění předpisů o prevenci BSE. Mezi potravinářskými provozy, tedy hlavně na jatkách a v mlékárnách, se inspektoři zaměří na ty, které ještě nedávno neplnily parametry EU a dnes jsou zařazeny na pozitivní seznam.

Prezident Václav Klaus má nový domov. Přestěhoval se do armádní vily na pražské Ořechovce. Rekonstrukce domu pro prezidenta ve Slunné ulici stála ministerstvo obrany asi 30 milionů korun. Vila pro Klause v pražské prominentní čtvrti totiž patří stále ministerstvu obrany. S Pražským hradem ministerstvo uzavřelo smlouvu o bezplatném pronájmu domu. Klaus ho dostal do užívání jako vrchní velitel ozbrojených sil. Ministerstvo obrany bude nadále platit údržbu a opravy domu, provozní výdaje by měla hradit prezidentská kancelář. Třípodlažní prvorepubliková vila z roku 1928 dříve sloužila k ubytovávání zahraničních návštěv. Od roku 2001 byl ale podle ministerstva obrany objekt prázdný. Klaus zatím společně s manželkou bydlel ve svém soukromém třípokojovém bytě v pražských Kobylisích. Po zvolení do čela státu loni v únoru si však oblíbil i letní prezidentské sídlo, zámek v Lánech na Rakovnicku. Klaus už bydlel ve státních vilách jako premiér a předseda sněmovny. Jeho předchůdce Václav Havel po většinu prezidentského období bydlel v soukromí, nejdříve v bytě na pražském nábřeží, později ve vile v Dělostřelecké ulici. Nyní bude současného a bývalého prezidenta dělit jen asi 500 kroků. Dělostřelecká ulice totiž Slunnou kříží.

Český člen Evropské komise, ať jím bude od 1. května Miloš Kužvart či kdokoli jiný, si ze všech českých politiků přijde na zdaleka nejlepší peníze. Základní plat člena kolegia EK činí totiž podle letos upravených předpisů 18.106,64 eura, tedy nějakých 580.000 korun měsíčně. Půl milionu nemá v Česku prezident, natož premiér (berou 167.200 a 134.700 korun). Ti, i kdyby se započetli příspěvky na výdaje spojené s funkcí (155.600 a 17.200), nemohou soupeřit ani s českým generálním ředitelem v Evropské komisi. Ten bude pobírat měsíčně 16.094 eur (515.000 korun). Zatím není jasné, které generální ředitelství by mělo Česku připadnout, je však velmi pravděpodobné, že jeden takto vysoký úřad dostane. Jmenování generálního ředitele se očekává spíše na podzim, až se bude exekutiva EU

Město Krupka na Teplicku odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé tento týden schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobné projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," řekl v neděli ČTK starosta města Milan Puchar.

Krupka se postavila svým záporným stanoviskem zatím jako jedna z mála krušnohorských vsí či měst rezolutně proti stavbě. Jasné pro naopak už řekli zastupitelé obcí Hora Svatého Šebestiána, Blatno a Kalek na Chomutovsku. Za smlouvu se společností Czech Venti, která zde postaví do tří let 180 větrných elektráren, získají jednorázově celkem 38,5 milionu korun. Dalších 1,25 milionu až 3,75 milionu bude činit roční příjem z provozu elektráren.

Peníze nás nepřesvědčily, uvedl Puchar. Podle něj a dalších zastupitelů města je důležitější dlouhodobě chránit krajinu než mít okamžitě v kase peníze. S rozhodnutím zastupitelů souhlasí obyvatelé města a především místní zemědělci, kteří využívají pastviny a louky v horách. "Měli jsme podobně jako naši kolegové z Mostecka velkou obavu o půdu, nyní víme, že nadále můžeme tento prostor hospodářsky využívat," řekl ČTK farmář, který má nad městem zhruba stočlenné stádo hovězího dobytka. Na problémy se skupováním půdy v pohraničí upozornili před nedávnem čeští a saští zemědělci. Na německé straně hranic už tyto energetické zdroje fungují delší dobu.