Zprávy | Z archivu rubriky


Omezit síť ambulancí, zrušit část akutních nemocničních lůžek a zasáhnout do hospodaření zdravotních pojišťoven plánuje ministryně zdravotnictví Marie Již dříve řekla, že ze 64.000 akutních nemocničních lůžek považuje 10.000 za zbytečných a chce je přeměnit na lůžka sociální a až 3000 bez náhrady zrušit. Ministryně se v koncepci nezmiňuje ani o vyšších platbách pacientů, uvádí jen, že spoluúčast je nyní 8,6 procenta, zatímco v zemích Evropské unie 25 procent. Počítá však s růstem plateb za sociální lůžka v nemocnicích až na 150 korun za den. Chce také sankcionovat lidi, kteří budou zanedbávat preventivní prohlídky. Koncepci předloží Součková ministrům do konce ledna, v únoru by ji kabinet měl projednat a v průběhu března a dubna by se měla dostat na pořad jednání parlamentu. Loni vydaly zdravotní pojišťovny na péči 147 miliard, občané uhradili v hotovosti 14 miliard. Zdravotnictví včetně dalších zdrojů spotřebovalo celkem téměř 178 miliard. Propad Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dosáhl na konci roku pěti miliard. Je to o tři miliardy méně, než zněly původní odhady, a to i díky tomu, že stát loni nalil do pojišťoven tři miliardy, další 3,4 miliardy dostaly od státu nemocnice předané krajům. VZP zkrátila zpoždění splatnosti na 19 dní po lhůtě. Součková chce zabránit zbytečným výdajům - pojišťovny by měly ušetřit tím, že některé činnosti budou provádět společně - například úhrady péče do zahraničí půjdou přes centrum mezistátních úhrad.

Sdružení nájemníků souhlasí s návrhem ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby nájemné po dobu tří let rostlo tempem deset procent. "Zároveň však požadujeme vypracování příspěvku na bydlení, který by zahrnul náklady na bydlení, nikoliv jen nájemné, jako je to nyní," řekl předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Růst nájemného o deset procent je podle Křečka "kruté, ale přeci jen je to východisko z nouze". V současné době neexistuje totiž zákon, který by výši nájemného upravoval a růst je tedy možný jen na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Tato situace trvá od listopadu 2002, kdy Ústavní soud zrušil vyhlášku ministerstva financí. Na zákon o nájemném mají koaliční partneři rozdílné názory. Podle Sobotkova návrhu by nájemné mohlo růst maximálně o deset procent ročně a nesmělo by zároveň překročit místně obvyklé nájemné. To by však podle jiných odborníků znamenalo zachování regulovaných cen. S návrhem MF tak nesouhlasí ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Nesouhlas vyjádřili i lidovci. Strany koalice se nakonec dohodly, že budou jednat o kompromisním návrhu. Dohoda ČSSD s US-DEU však podle místopředsedy ČSSD a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha není možná. V České republice je trvale obydlených zhruba 3,83 milionu bytů. Nájemních bytů je více než milion. Podle ministerstva pro místní rozvoj v 93 až 95 procentech nájemních bytů lidé platí regulovanou činži.

Město Krupka na Teplicku odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé tento týden schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobné projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," řekl v neděli ČTK starosta města Milan Puchar.

Krupka se postavila svým záporným stanoviskem zatím jako jedna z mála krušnohorských vsí či měst rezolutně proti stavbě. Jasné pro naopak už řekli zastupitelé obcí Hora Svatého Šebestiána, Blatno a Kalek na Chomutovsku. Za smlouvu se společností Czech Venti, která zde postaví do tří let 180 větrných elektráren, získají jednorázově celkem 38,5 milionu korun. Dalších 1,25 milionu až 3,75 milionu bude činit roční příjem z provozu elektráren.

Peníze nás nepřesvědčily, uvedl Puchar. Podle něj a dalších zastupitelů města je důležitější dlouhodobě chránit krajinu než mít okamžitě v kase peníze. S rozhodnutím zastupitelů souhlasí obyvatelé města a především místní zemědělci, kteří využívají pastviny a louky v horách. "Měli jsme podobně jako naši kolegové z Mostecka velkou obavu o půdu, nyní víme, že nadále můžeme tento prostor hospodářsky využívat," řekl ČTK farmář, který má nad městem zhruba stočlenné stádo hovězího dobytka. Na problémy se skupováním půdy v pohraničí upozornili před nedávnem čeští a saští zemědělci. Na německé straně hranic už tyto energetické zdroje fungují delší dobu.